Balthasar Burkhard

Balthasar Burkhard
Narození24. prosince 1944
Bern
Úmrtí16. dubna 2010 (ve věku 65 let)
Bern
Povolánífotograf
Webová stránkawww.balthasarburkhard.com
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Balthasar Burkhard (24. prosince 1944, Bern – 16. dubna 2010, tamtéž) byl švýcarský fotograf, který je uznáván za své velkoformátové monochromatické fotografické série.

Život

Narodil se v roce 1944 v Bernu a fotografem se vyučil u Kurta Bluma. Po otevření svého fotostudia v roce 1965, byl zaměstnán jako dokumentární fotograf u Kunsthalle Bern a úzce spolupracoval s kurátorem Haraldem Szeemannem a portrétoval celou řadu umělců.[1]

To vyvolalo u Burkharda zájem o současné umění. Mezinárodní pozornosti se mu dostalo v roce 1969 prostřednictvím výstavy velkoformátových fotografií, které vytvořil společně s umělcem Markusem Raetze, která obsahovala Raetzovy studie v měřítku 1:1. Burkhard a Raetz byli z prvních umělců na světě, kteří vystavili fotografie vytištěná přímo na plátna pomocí vlastní techniky.[2]

Po přestěhování do USA se Burkhard pokusil najít práci jako herec v Hollywoodu v domnění, že jeho tvář by byla vhodná pro film jako darebák.[3] Místo toho byl však jmenován jako hostující přednášející oboru fotografie na University of Illinois v Chicagu, kde učil v období 1976 - 1978.[1] Jeho první specializovanou výstavu v roce 1977 v Zolla/Lieberman Gallery v Chicagu následovaly pravidelné stáže v New Yorku a také účast na filmových projektech.[1]

Po návratu do Švýcarska v roce 1983, pracoval v La Chaux-de-Fonds a v Bernu, spolupracoval s několika dalšími umělci. Jeho práce byly pravidelně vystavovány po celém světě, někdy až ve 20 skupinových výstavách najednou.[4] V letech 1990 až 1992 Burkhard učil jako hostující docent na École des Beaux-Arts de Nîmes přičemž se přestěhoval do Francie v roce 1990. Ke konci 20. století se soustředil na městskou fotografii a režíroval film Ciudad.[4] V roce 2007 se oženil s Vidou Rudisovou, učitelkou, kterou poznal v Chicagu.[5]

Dílo

Burkhard, který téměř vždy pracoval s černobílou fotografií[3], se nejvíce proslavil svými velkoformátovými fotografickými sériemi.[6]

Tyto obrazy byly popsány jako "jasně vymezené předměty, které pečlivě extrahuje jeden po druhém z jejich kontextu"[7], jako například fotografie paže[8], která zaplnila celý výstavní sál v Basler Kunsthalle v roce 1983.

Jeho práce byla oceněna za svou „hermetičnost“ a „poetickou hloubku“[7] a autor byl charakterizován jako "hyperrealistický snílek".[9]

Burkhard a jeho práce jsou předmětem epizody z roku 2005 dokumentárního seriálu PHOTOsuisse, kterou natočila televizní stanice 3sat.[10] Jeho fotografie byly zveřejněny v několika knihách označovaných jako coffee-table book.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c http://www.sikart.ch/KuenstlerInnen.aspx?id=4004156&lang=en Systém SIKART, 4004156, Balthasar Burkhard
  2. ↑ Niederhauser (2010): "Als erste Künstler weltweit belichteten die beiden in einem selber entwickelten Verfahren Leinwände."
  3. ↑ a b NIEDERHAUSER, Brigitta. Der Jäger versteckter Schönheit. Der Bund. Dostupné online [cit. 17 April 2010]. (German) 
  4. ↑ a b Balthasar Burkhard 65-jährig gestorben. Der Bund. 16 April 2010. Dostupné online [cit. 17 April 2010]. (German) 
  5. ↑ Pionier des Monumentalen. Berner Zeitung. 17 April 2010. Dostupné online [cit. 17 April 2010]. (German) 
  6. ↑ DEBRAINE, Luc. Décès de Balthasar Burkhard. Le Temps. 17 April 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-06-2015. (French)  Archivováno 29. 6. 2015 na Wayback Machine.
  7. ↑ a b Balthasar Burkhard: Visions of the Ineffable [online]. [cit. 2010-04-17]. (Deutsche Börse Art Collection). Dostupné online. 
  8. ↑ http://4.bp.blogspot.com/_l0FCiP4TClI/SoBMbATZLRI/AAAAAAAAAJg/C7Rp4Jp5siU/s1600-h/Burkhard+-+hand.jpg
  9. ↑ Balthasar Burkhard [online]. [cit. 2010-04-17]. ("Paysages en poésie" exhibition website). Dostupné online. 
  10. ↑ PHOTOsuisse: Balthasar Burkhard [online]. 3sat [cit. 2010-04-17]. Dostupné online. (German) [nedostupný zdroj]

Externí odkazy