Baltická operace
| Baltická operace | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Východní fronta | |||
 Sovětský postup 1. září 1943 - 31. prosince 1944 | |||
| Trvání | 14. září – 24. listopadu 1944 | ||
| Místo | Pobaltí, Východní Prusko, Polsko | ||
| Výsledek | Sovětské vítězství | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Baltická operace (14. září – 24. listopadu 1944) byla strategická ofenzíva Velké vlastenecké války, jejímž cílem bylo znovuobsazení Estonska, Lotyšska a Litvy a proniknutí k Baltskému moři.[3]
Předcházející útoky
Do dubna roku 1944 se podařilo Rudé armádě v rámci Leningradsko-novgorodské operace prorazit blokádu Leningradu a postoupit až k hranicím Estonska. Počátkem června 1944 začaly v této oblasti další útoky, které byly předzvěstí Operace Bagration. V rámci této mohutné ofenzívy postoupily sovětské jednotky na území pobaltských států, ovšem do jejího skončení se jim nepodařilo postoupit až k Baltskému moři. Zatímco v případě Ukrajiny, Běloruska a Polska, kde Rudá armáda překonala několik stovek kilometrů a byla vyčerpána, a proto přechodně ukončila boje a přešla do strategické obrany, v případě útoků proti Pobaltí a Besarábii bylo rozhodnuto o tom, že k dalším ofenzívám dojde ještě roku 1944.
Baltická
Ve dnech 14. až 17. září začal útok sovětského leningradského, 1., 2. a 3. pobaltského a 3. běloruského frontu. Proti zhruba 900 tisícům rudoarmějců stálo 730 tisíc příslušníků Wehrmachtu a jednotek Waffen-SS. Rudá armáda měla ale významnou převahu v dělostřelectvu, tancích i letadlech. První úder byl veden na Rigu, čímž mělo dojít k rozdělení německých vojsk na dvě skupiny. Následovala útočná operace na Tallinn a na Klaipėdu. 3. běloruský front útočil ve směru na Prusko. Riga byla sice sovětskými jednotkami obklíčena, ovšem velice úspěšně se jim bránila. Stejná situace nastala i v případě Klaipėdy, kde se bránily německé jednotky, jejichž snahou byla evakuace po moři do Německa. Útok na Estonsko byl ukončen 26. září a poté provedly sovětské paradesantní jednotky výsadek na Západoestonské souostroví. Klajpedu dobyla Rudá armáda 22. října, rižská ofenzíva byla dovršena 24. října a v Pobaltí tak zůstaly uvězněné německé jednotky pouze v Kuronsku, které kapitulovaly v počtu asi 200 tisíc mužů až v květnu 1945 současně s ukončením války.
Důsledky operace
Obsazení Pobaltí mělo důsledky vojenské i politické. Sovětská vojska stanula na hranicích Pruska, přičemž v některým místech již do příhraničních oblastí východního Pruska pronikla. Sovětská baltská flotila měla již plně otevřeny dveře k akcím v Baltském moři, kdy nebyla limitována minovými poli a protiponorkovými zátarasy a mohla využívat přístavy pobaltských republik. Díky tomu mohla vést efektivní boj proti německým námořním silám v Baltském moři. Mezi nejznámější akce sovětské flotily z této doby patří potopení německých lodí Wilhelm Gustloff a General von Steuben ponorkou S-13 či potopení dopravní lodě Goya ponorkou L-3.
Hlavním politickým důsledkem operace bylo obnovení sovětské okupace Estonska, Lotyšska a Litvy. Snahy představitelů pobaltských národů o znovuobnovení suverenity během léta 1944 byly ofenzívou zmařeny a pobaltské republiky se staly na více než čtyřicet dalších let součástí Sovětského svazu.[4][5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Soviet casualties and combat losses in the twentieth century London: Greenhill Books 1997
- ↑ a b Прибалтийская наступательная операция, 14 сентября – 24 ноября 1944 г Archivováno 19. 10. 2010 na Wayback Machine. BDSA.ru
- ↑ PAJUR, Ago, a kol. Baltimaade ajalugu. Tallinn: Avita, 1999. ISBN 9985-2-0131-0. S. 176–177. (estonsky)
- ↑ MÄGI, Arvo. Eesti rahva ajaraamat. Stockholm: Eesti Päevaleht, 1979. S. 212–213. (estonsky)
- ↑ Evropský parlament. Resolution on the situation in Estonia, Latvia, Lithuania. Official Journal of the European Communities. 13. leden 1983, čís. C 42/78. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baltická operace na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
.svg){kind=link}
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Prohlášení ministrů zahraničních věcí Bulharska, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska, Slovenska a Spojených států k 75. výročí konce druhé světové války
U příležitosti letošního 75. výročí konce druhé světové války vzdáváme hold všem obětem a všem vojákům, kteří bojovali proti nacistickému Německu a přispěli k ukončení holokaustu.
Zatímco květen 1945 přinesl konec druhé světové války v Evropě, svobodu do celé Evropy nepřinesl. Střední a východní část Evropy zůstala téměř 50 let pod vládou komunistických režimů. Pobaltské státy byly nezákonně okupovány a anektovány a železné sevření dalších podrobených států upevnil Sovětský svaz za použití ohromné vojenské síly, represí a ideologické nadvlády.
Mnoho Evropanů ze střední a východní části kontinentu obětovalo po mnoho desetiletí své životy v boji za svobodu. Miliony Evropanů byly zbaveny svých práv a základních svobod, čelily mučení a nucenému vysídlení. Společnosti za železnou oponou zoufale hledaly cestu k demokracii a nezávislosti.
Události roku 1956, vznik a činnost Charty 77, hnutí Solidarita, Baltský řetěz, rozpad komunismu na podzim roku 1989 a pád Berlínské zdi představují významné mezníky, jež rozhodujícím způsobem přispěly k obnově svobody a demokracie v Evropě.
Dnes společně budujeme silnou a svobodnou Evropu, jejíž základy tvoří lidská práva, demokracie a právní stát. Budoucnost by měla být založena na historických faktech a spravedlnosti pro oběti totalitních režimů. Jsme připraveni vést dialog se všemi, kteří mají zájem o dodržování těchto zásad. Manipulace s historickými událostmi, které vedly k druhé světové válce a v jejím důsledku k rozdělení Evropy, je politováníhodným pokusem o falšování dějin.
Chtěli bychom všem členům mezinárodního společenství připomenout, že trvalá mezinárodní bezpečnost, stabilita a mír vyžadují skutečné a nepřetržité dodržování mezinárodního práva a norem, včetně svrchovanosti a územní celistvosti všech států.
Poučeni krutou lekcí z druhé světové války, vyzýváme mezinárodní společenství, aby společně s námi důrazně odmítlo myšlenku vytváření sfér vlivu a aby prosazovalo rovnost všech suverénních států.Soviet artillery in action (Baltic offensive 1944)
Autor: Drawn by Gdr
Modified by Zocky, Mahahahaneapneap, Julieta39, Claude Zygiel, Licence: CC BY-SA 3.0
Soviet advances on the Eastern Front (WWII), 1943-08-01 to 1944-12-31
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.