Baltimore

Baltimore City of Baltimore
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	39°17′11″ s. š., 76°36′54″ z. d.
Nadmořská výška	10 m n. m.
Časové pásmo	Eastern Time Zone UTC−05:00 (standardní čas) UTC−04:00 (letní čas) America/New_York
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké
Federální stát	Maryland
Maryland na mapě Spojených států
Baltimore
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	238,4 km²
Počet obyvatel	585 708 (2020)[1]
Hustota zalidnění	2 456,7 obyv./km²
Správa
Starosta	Brandon Scott (od 2020)
Vznik	1729
Oficiální web	www.baltimorecity.gov
Telefonní předvolba	410, 443 a 667
PSČ	21201–21298
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baltimore je město na východě USA; nejlidnatější ve státu Maryland a jeho strategické centrum ležící na břehu Chesapeakské zátoky. Na území města žije přibližně 586 tisíc^[1] obyvatel, což z něj dělá 30. nejlidnatější sídlo Spojených států amerických, v celé aglomeraci pak 2,8 milionů. Společně s nedalekým Washingtonem, D.C. tvoří souměstí, v němž žije bezmála 10 milionů obyvatel, s dalšími velkými městy na Východním pobřeží je součástí megalopole BosWash. Tvoří i vlastní okres (county).

Baltimore zažil největší rozkvět v 19. století, kdy se stal významným dopravním uzlem a to zejména díky velkému přístavu (svého času šlo o druhou nejvytíženější vstupní bránu do USA pro imigranty) a rozvoji železniční dopravy^[2]. Městský přístav dodnes zůstává jedním z největších v zemi, význam železnice však nahradilo v polovině 20. století vybudované mezinárodní letiště (BWI).^[3] Baltimore má vůbec nejvíce památníků a soch ze všech amerických měst, což reflektuje bohatou historii sídla. Sídlí zde prestižní Univerzita Johnse Hopkinse, jež je největším zaměstnavatelem města.^[4]

Baltimore byl fakticky hlavním městem USA v období od prosince 1776 do února 1777.

Bitva o Baltimore byla klíčovým střetnutím během britsko-americké války v roce 1814, která vyvrcholila neúspěšným britským bombardováním Fort McHenry, během kterého Francis Scott Key napsal báseň, která se stala "The Star-Spangled Banner". Roku 1931 byla přijata jako americká národní hymna. Během nepokojů na Pratt Street v roce 1861 bylo město místem některých z prvních násilností spojených s americkou občanskou válkou.

Strategická poloha města měla za důsledek fakt, že Baltimore se během 19. století rychle rozvíjel a díky velkému přístavu a pokročilé železniční dopravě se stal uzlem mezi Středozápadem a ostatními částmi země. V jednu chvíli byl dokonce po New Yorku druhým nejlidnatějším americkým městem. Po úpadku a restrukturalizaci těžkého průmyslu se sídlo začalo zaměřovat na služby. Dodnes zde kupříkladu sídlí prestižní Univerzita Johnse Hopkinse.^[4]

V 19. století se v Baltimoru vytvořila i početná česká komunita, a to zejména ve čtvrti Middle East, kde dodnes stojí kostel svatého Václava. Postupem času Američané českého původu emigrovali na předměstí a přistěhovala se zde početná afroamerická komunita.

Podle sčítání lidu z roku 2020 měl Baltimore 585 708 obyvatel, asi o 35 000 obyvatel méně než v roce 2010.^[5] Vůbec nejvyššího počtu obyvatel město dosáhlo roku 1950, kdy ve městě žilo asi 950 000 lidí. Obyvatelstvo nejprve klesalo zejména kvůli tzv. bílému útěku. V důsledku toho tvoří Afroameričané nadpoloviční většinu obyvatelstva již přes 30 let. I ti nicméně v posledních letech klesají, mírný růst byl zaznamenán u Asiatů a Hispánců.

• 57,3 % Afroameričané
• 26,9 % bílí Američané
• 0,22 % američtí indiáni
• 3,6 % asijští Američané
• 0,57 % jiná rasa
• 3,6 % dvě nebo více ras

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 7,8 % populace.^[6]

Dominantním náboženstvím je křesťanství, které vyznává asi 65 % obyvatel města. Asi čtvrtina lidí je bez vyznání, v menší míře je ve městě praktikován i judaismus či islám.^[7]

Baltimore se potýká s vysokou kriminalitou, nadměrným množstvím odpadu v ulicích a nedostatečnou infrastrukturou, což podnítilo dlouhodobý pokles obyvatelstva.^[8] V posledních letech se vedení města snaží s touto situací bojovat, některé nemovitosti prodávají za pouhý dolar.^[9] I přesto oblasti jako například Inner Harbor či okolí Univerzity Johnse Hopkinse prochází gentrifikací.^[10][11]

Centrum města reprezentuje Inner Harbor (Vnitřní přístav), v němž se nachází množství restaurací nabízejících kupříkladu tradiční krabí koláčky, turistických atrakcí a mrakodrapů, neboť jde o finanční centrum marylandské metropole.^[12] Vnitřní přístav je obklopen několika zachovalými historickými částmi města včetně oblíbeného nábřeží s molem Fell's Point či poklidné čtvrti s krásným výhledem na panorama města Federal Hill.

• National Aquarium – hojně navštěvované akvárium v centru města, které chová delfíny, žraloky, ale i papoušky či papuchalky
• Historické lodě v přístavu – zejména loď USS Constellation (1854)
• Dům a muzeum Edgara Allana Poea – bývalý domov slavného spisovatele
• Fort McHenry – historicky významná pevnost v přístavu
• B&O Railroad Museum – muzeum železnice a jejího významu pro Baltimore

Baltimore je významným dopravním uzlem. Nachází se zde jeden z nejvytíženějších amerických přístavů, z hlediska přepravy nákladními loděmi typu roll-on/roll-off jde dokonce o největší přístav ve Spojených státech.^[13] V návaznosti na to se v historii stal s Baltimore velmi rychle se rozvíjejícím městem a jednou ze základních křižovatek spojující lodní dopravu s dopravou železniční.

Od té doby došlo ke snížení významu železnice v USA, Baltimore se však díky své strategické poloze ve středu megalopole BosWash rychle adaptoval na rozvoj silniční dopravy. Městem prochází například významná I-95 spojující celé východní pobřeží, I-895, I-70 vedoucí až do Utahu či I-695, která až do zřícení mostu Francise Scotta Keye v březnu roku 2024 tvořila úplný okruh města.^[14]

Asi 14 km jižně od města se nachází Baltimore/Washington International Thurgood Marshall Airport (kód: BWI) s leteckými spoji po celých Spojených státech, do Střední Ameriky a Evropy.^[3] Jde o jednu ze základen americké nízkonákladové aerolinie Southwest Airlines.^[15]

Baltimore zaujímá významné postavení v americké literatuře. Část svého života zde strávil slavný Edgar Allan Poe, který ve městě také zemřel a je zde pohřben.^[16] Rovněž zde napsal a publikoval některá svá díla, včetně povídky Rukopis nalezený v láhvi.

K Baltimoru měl osobní vztah i Francis Scott Fitzgerald, který zde zasadil svoji povídku Podivuhodný případ Benjamina Buttona, dnes známou především díky filmové adaptaci z roku 2008.

Od 60. let žije ve městě spisovatelka Anne Tyler, jež zde zasadila několik svých románů včetně Náhodného turisty.^[17]

V Baltimoru se narodili režiséři Barry Levinson či John Waters, který zde dlouhodobě žije a je aktivním členem místní divadelní komunity.^[18]

Odehrává se zde množství romantických filmů včetně Samotáře v Seattlu (1993), Let's Dance (2006) a Až tak moc tě nežere (2009) i thrillerů: Marnie (1964), Mlčení jehňátek (1991) či Nejhorší obavy (2002).^[19]

Město je dějištěm úspěšného seriálu The Wire - Špína Baltimoru, natáčelo se zde i několik epizod sci-fi seriálu Akta X.^[20]

• NFL: Baltimore Ravens, klub amerického fotbalu sídlící na M&T Bank Stadium
• MLB: Baltimore Orioles, baseballový tým pojmenovaný podle pěvce trupiála baltimorského, symbolu města, který sídlí na stadionu Oriole Park at Camden Yards

Mezi lety 1994–1995 ve městě působil i tým kanadského fotbalu Baltimore Stallions.

• Johns Hopkins (1795–1873), podnikatel, abolicionista a filantrop
• Upton Sinclair (1878–1968), spisovatel, publicista a levicový politik
• Alonzo G. Decker (1884–1956), podnikatel a vynálezce
• Raymond A. Spruance (1886–1969), admirál loďstva Spojených států amerických během druhé světové války
• Babe Ruth (1895–1948), baseballový hráč, považovaný za nejlepšího hráče všech dob
• Alger Hiss (1904–1996), diplomat, v roce 1948 odhalený jako špión Sovětského svazu
• Spiro Agnew (1918–1996), politik
• John Rawls (1921–2002), filozof
• Leon Uris (1924–2003), spisovatel
• John Astin (* 1930), herec a režisér
• Nedda Casei (1935–2020), mezzosopranistka
• Philip Glass (* 1937), hudební skladatel
• Nancy Pelosi (* 1940), demokratická politička, první žena ve funkci předsedy americké Sněmovny reprezentantů
• Frank Zappa (1940–1993), kytarista, zpěvák a hudební skladatel
• Cass Elliot (1941–1974), zpěvačka, členka skupiny The Mamas and the Papas
• Barry Levinson (* 1942), filmový režisér
• Tom Clancy (1947–2013), spisovatel
• Dwight Schultz (* 1947), herec
• Ric Ocasek (1949–2019), zpěvák, skladatel a producent polského původu
• Charles S. Dutton (* 1951), herec
• Bill Frisell (* 1951), kytarista
• Marsha Sue Ivinsová (* 1951), astronautka
• Edward Witten (* 1951), matematik a fyzik
• David Hasselhoff (* 1952), herec a zpěvák
• Bess Armstrongová (* 1953), herečka
• Robert Lee Curbeam (* 1962), astronaut
• Pam Shriverová (* 1962), tenistka
• Parker Posey (* 1968), herečka
• Thomas Jane (* 1969), herec a režisér
• Julie Bowen (* 1970), herečka
• Nicole Ari Parker (* 1970), herečka
• Jada Pinkett Smith (* 1971), herečka a zpěvačka
• Tracie Thoms (* 1975), herečka
• Anna Farisová (* 1976), herečka
• Lloyd Banks (* 1982), rapper
• Michael Phelps (* 1985), plavec, olympijský a světový rekordman, držitel 23 zlatých olympijských medailí
• John Patrick Amedori (* 1987), herec a hudebník
• Rebecca King, sólistka baletu ND v Praze

Město Baltimore má následující partnerská města:^[21]

• Alexandrie, Egypt, 1995
• Aškelon, Izrael, 2005
• Bremerhaven, Německo, 2007
• Gbarnga, Libérie, 1973
• Janov, Itálie, 1985
• Kawasaki, Japonsko, 1978
• Luxor, Egypt, 1982
• Oděsa, Ukrajina, 1974
• Pireus, Řecko, 1982
• Rotterdam, Nizozemsko, 1985
• Sia-men, Čína, 1985

• 
  Mt Vernon UMC
• 
  Inner Harbor
• 
  Domy v ulici Guilford Avenue
• 
  Ulice čtvrti Federal Hill

• Historie české komunity v Baltimoru

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Baltimore na Wikimedia Commons
• Galerie Baltimore na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Baltimore ve Wikislovníku
• (anglicky) Oficiální stránky