Banátská čeština

České obyvatelstvo v Rumunsku

Etnické složení regionu Banátu v rámci Srbska.

Banátská čeština je mluva Čechů z Banátu, regionu na území současného Srbska a Rumunska. Tato varianta češtiny, kromě toho, že vychází z českého jazyka 19. století, je ovlivněna srbštinou, potažmo ve vesnicích na území dnešního Rumunska rumunštinou.

Vznikla z dialektů, kterými hovořili kolonisté z Čech (většinou středních, jižních a západních). Ti se usadili v 19. století v pohraničí Dolních Uher a Srbska na břehu řeky Dunaje. (Po roce 1918 se stal Banát součástí jednak Rumunska, jednak Jugoslávie.) Čeština banátských Čechů se přirozeným vývojem, zejména přerušením kulturních a společenských vazeb na Čechy a Moravu, začala odlišovat od jazyka většinové české společnosti na původním území. Ovlivnily ji také jazyky dalšího obyvatelstva - srbštiny, rumunštiny, němčiny, maďarštiny.

U banátských Čechů se lze setkat s germanismy, které se běžně vyskytovaly v českých a moravských dialektech (luft, krchov, šmakovat, koštovat), k nimž přibyly další, známé jako tzv. banatismy. V banátské češtině, jakož i v mluvě jiných českých enkláv, např. u Čechů ve Slavonii, se rovněž zachovaly některé české archaismy, které si původní kolonisté přinesli a které mezitím úplně nebo téměř vymizely ze spisovného i nespisovného jazyka staré vlasti (např. hůra, sednice, hory, hradba, plouh, dvíčata, poslanka).

Rumunský vliv

Vliv rumunštiny se projevuje nejen v oblasti slovní zásoby, která se rozšířila o rumunská slova, ale i ve větné stavbě. Změnila se také stavba slov ve větě (přívlastek je kladen za substantivum). Do češtiny navíc pronikly spojky, jako například makar, barem (typické i pro srbštinu). Ovlivněna je i výslovnost cizích slov (mekánik namísto mechanik). Vznikly zcela nové výrazy, jako např. dát frnu (z rum. a pune frânǎ). Z dalších rumunismů se poté objevuje gradince pro školku, režim pro dietu, cujka pro pálenku, pansament pro obvaz aj. Nová slovní zásoba k banátským Čechům přicházela přirozeně z rumunského jazyka, a proto byla přijímána rumunská slova ₋ makará pro jeřáb, kalifikári pro kvalifikaci, mašina pro auto, karitas pro charitu, štace pro stanice apod.

Srbský vliv

Ze srbštiny se rozšířily do banátské češtiny hojné turkismy, jako například spojky baš, barem, makar a jiné. Ty se užívají společně na území dnešního Rumunska i Srbska. Přirozeně je však mluva banátských Čechů na území dnešního Srbska odlišná od té, která se používá v Rumunsku. Mezi srbismy, které se užívají v mluvě v Belé Crkvi, Kruščici a Českém Selu patří např. pustara (pustina), šuma (les), tvrdzava (pevnost), kúla (věž), kúča (dům) a dalších. Užívají se v ní také i některé srbské spojky a předložky, např. pa (vždyť, dokonce), da (že).

Z maďarštiny do banátské češtiny pronikly také vazby typu Otec mi je truhlář namísto Můj otec je truhlář, které existují i v srbském jazyce. Rozšířilo se i typicky balkánské slovo hajde (pojďme). Užívá se také srbsko/bulharsko/makedonského dákání.

Související články

• Pémové
• Dolnozemská slovenština

Externí odkazy

• Článek o srbizaci jazyka banátských Čechů na portálu Naše Řeč