Baranavický rajón

Baranavický rajón Баранавіцкі раён
Baranavický rajón (zeleně) na mapě Brestské oblasti
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Baranavičy
Status	rajón
Souřadnice	53°7′40″ s. š., 25°58′43″ v. d.
Rozloha	2 171,88 km²
Časové pásmo	UTC+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	27 664 (2023)
Hustota zalidnění	12,7 obyv./km²
Jazyk	Běloruština — 81,61 %, a ruština — 16,59 %
Národnostní složení	Bělorusové — 86,91 %, Poláci — 5,9 %, Rusové — 5,21 %, Ukrajinci — 1,12 % ostatní — 0,86 %
Správa regionu
Stát	Bělorusko Bělorusko
Nadřazený celek	Bělorusko
Měna	Běloruský rubl (BYR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baranavický rajón (bělorusky Баранавіцкі раён, ukrajinsky Барановицький район, rusky Барановичский район) je územně-správní jednotkou na severu Brestské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Baranavičy (bělorusky Баранавічы, rusky Барановичи).

Administrativní dělení

Rajón se dělí na městské sídlo Haradzišča, 243 sídel, 14 vesnických rad (selsovětů): Vjalikalucký, Volnaŭský, Haradziščanský, Žamčužněnský, Krošynský, Ljasňanský, Malachavěcký, Milavidský, Moŭčadský, Navamyšský, Padhornaŭský, Palanečkaŭský, Palonkaŭský, Pačapaŭský a Stalovický. V 26. června 2013 bylo zrušeno 8 selsovětů: Hirmantaŭský, Karčoŭský, Kaŭpěnický, Mjadzrněvický, Palaněčkaŭský, Pětkavický, Cješaŭljanský a Ucjoský selsovět.

Historie

Rajón byl založen 15. ledna 1940 pod názvem Navamyský rajón, v roce 1957 byl přejmenován a nese své současné jméno. Na konci roku 1962 byl rajón rozšířen o území bývalého Haradziščanského rajónu.

Geografie

Rajón se nachází v severní části Brestské oblasti, na jihu hraničí s Ivacevickým rajónem a na jihovýchodě s Ljachavickým rajónem v Brestské oblasti, na východě s Ňasvižským rajónem v Minské oblasti, na severu s Karelickým rajónem a Navahradzkým rajónem, na severozápadě s Dzjatlaŭským rajónem a na západě s Slonimským rajónem v Hrodenské oblasti.

Povrch rajónu je kopcovitý a rovinatý, dominuje výška 180 až 240 metrů nad mořem. Velká část rajónu se nachází na území Baranavické roviny, jeho severní část leží na svazích Navahrudské vysočiny. Nejvyšším bodem rajónu je kopec s výškou 267 m nedaleko obce Zjaljonaja.

Největšími řekami jsou Ščara s přítoky Myšanka, Lachazva, Isa, na severu řeka Servač a na severozápadě Moŭčadz. Na území rajónu leží nádrž Hać a jezera Kaldyčeŭskaje a Damašeŭskaje. Lesy pokrývají 33 % jeho území, bažiny zabírají 18,7 tisíc ha. Na území rajónu se částečně nachází Baranavická biologická rezervace a chráněná přírodní památka Karčoŭské duby.

Celková výměra zemědělské půdy činí 117 000 ha, včetně 18 600 odvodněných hektarů. Mezi nejrozšířenější patří podzolové, bažinato-podzolové a bažinaté rašelinové půdy.

Rajón disponuje ložisky rašeliny, stavebního písku, jílu, písku a štěrku.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel — 1990: 55 400, 1995: 52 800, 2003: 47 800. Národnostní složení obyvatelstva bylo v roce 1999 následující: Bělorusové — 83,1 %, Poláci — 9,0 %, Rusové — 6,0 % a ostatní — 1,9 %.

Klima

Průměrná teplota v lednu je -6,1 °C, v červenci 18 °C. Roční úhrn srážek činí 630 mm. Vegetační doba trvá 193 dnů.

Ekonomika

Hlavním oborem zemědělství je chov dobytka pro maso a mléko (skot, prasata, ovce), chov drůbeže a pěstování brambor, cukrové řepy, obilovin, lnu, zeleniny. Průmysl rajónu zastupují podniky pro výrobu paliv (briket), dřevozpracující průmysl (řezivo) a potravinářský průmysl.

K nejvýznamnějším podnikům v rajónu patří farma «Ўсходняе» (obec Sjeŭruki), bělorusko-ruský závod na výrobu nábytku «Дыпрыз» (obec Uznohі), Баранавіцкая птушкафабрыка (obec Rusіno), drůbeží farma «Дружба» (obec Žamčužny), státní kombinát «Мір» (sídlo Mir) a rašeliništní společnost «Каўпеніца» (sídlo Kastryčnicki).

Doprava

Rajónem prochází železniční trať Moskva — Minsk — Brest, Vilnius — Luniněc, Mahiljoŭ — Vaŭkavysk — Asipovičy a silniční spojení Moskva — Brest, Kobryn — Ivacevičy — Stoŭbcy, Baranavičy — Slonim — Hrodna, Baranavičy — Palonka — Slonim, z Baranavičy na Navahrudak, Ljachavičy, Ňasviž.

Pamětihodnosti

Přírodní památky

• Karčoŭskija duby

• Kámen filaretů

Architektonické památky

• Kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova (19. — 20. století) a Kostel svatého Jana Křtitele (18. století) v obci Stalovičy

• Zámek rodiny Radziwiłłů a Kostel svatého Jiří v obci Palaněčka

• Preobražensky kostel (počátek 19. století) a spaso-preobraženský chrám (polovina 19. století) v obci Novaja Myš

• Kostel Svatého Kříže a církev (18. století) v městském sídle Haradzišča

• Památeční kaple na místě Milavidské bitvy 1863 nedaleko obce Milavidy

• Komplex zámku a parku rodiny Katlubajů v obci Jastramběl

Galerie

Významní rodáci

• Michail Ihnatavič Arjeryn (Міхаіл Ігнатавіч Аверын, 1891—1943) — státník Běloruské SSR

• Hrdinové socialistické práce: Aljaksandr Mitrafanavič Babko (Аляксандр Мітрафанавіч Бабко, 1932 Dubroŭna) — 1972, Bahuslaŭ Bahdanavič Vilčkoŭski (Багуслаў Багданавіч Вільчкоўскі, 1928 Pahuljanka — 1964) — 1966, posmrtně, Mikalaj Ljavoncjevič Vjaljenka (Мікалай Лявонцьевіч Вяленка, 1898 Zalessje — 1975) — 1949

• Aljaksandr Andrejevič Danilievič (Аляксандр Андрэевіч Данілевіч, 1877 Moŭčadź — 1954 Vilnius) — pedagog, matematik, spisovatel

• Rascislaŭ Afanasjevič Žmojdzjak (Расціслаў Афанасьевіч Жмойдзяк, 1936 Jažony) — geograf, kartograf a zasloužený pracovník školství Běloruska, profesor a děkan fakulty geografie Běloruské státní univerzity (1983—1998)

• Nina Symonaŭna Zahorskaja (Ніна Сымонаўна Загорская, 1940 Zahorje) — běloruská básnířka, autorka básnických sbírek Radar (1975), Javar (1982), Mně dobra z vami (1989)

• Ivan Platonavič Kreň (Іван Платонавіч Крэнь, 1936 Kuzjavičy — 2014 Hrodna) — běloruský historik

• Andrej Rymša — velkolitevský básník 2. poloviny 16. století, psal ve staroběloruštině, polštině a latině, jeden z vícejazyčných spisovatelů

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Баранавіцкі раён na běloruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Baranavický rajón na Wikimedia Commons