Barbaloin

Barbaloin
Barbaloin2.svg
Obecné
Systematický název10-(β-ᴅ-glukopyranosyl)-1,8-dihydroxy-3-(hydroxymethyl)anthracen-9(10H)-on
Sumární vzorecC₂₁H₂₂O₉
Identifikace
Registrační číslo CAS1415-73-2
Vlastnosti
Molární hmotnost418,126 382 Da
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barbaloin, známý též pod názvem aloin, je antrachinonový glykosid, obsažený v latexu v listech některých druhů aloe, zejména aloe pravé (Aloe vera) a Aloe ferox. Po chemické stránce se jedná o C-glykosid hydroxyanthronu. Barbaloin má při vnitřním podání silně projímavé účinky.

Barbaloin byl z aloe pravé poprvé získán jako krystalická látka v roce 1851 v Edinburghu. Následně byl izolován i z druhu Aloe succotrina, pocházejícího z východní Afriky a z ostrova Sokotra, a z Aloe ferox z Jižní Afriky.[2] Tato látka byla dále zjištěna i v dužnině plodů kasie Cassia fistula.[3]

Působení barbaloinu

Barbaloin má při vnitřním podání ve větší dávce silně projímavý účinek, při menší dávce povzbuzuje zažívání. Sám o sobě však projímavý není a tenkým střevem prochází beze změny. V tlustém střevě je působením střevní mikroflóry rozkládán na aloe-emodin-9-anthron, který mimo jiné dráždí střevní sliznici k sekreci vody. Mimo těchto projevů byly u barbaloinu zjištěny protizánětlivé účinky a působí též jako antioxidant.[2][4][5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Barbaloin. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b HALLER, JS. A drug for all seasons, medical and pharmacological history of aloe. Bulletin of New York Academy of Medicine. 1990, čís. 66, s. 647–659. 
  3. ↑ KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky) 
  4. ↑ CHOI, Seongwon; CHUNG, Myung-Hee. A review on the relationship between Aloe vera components and their biologic effects. Seminars in Integrative Medicine. Mar 2003, čís. 1(1), s. 53–62. 
  5. ↑ BOUDREAU, MD; BELAND, FA. An evaluation of the biological and toxicological properties of Aloe barbadensis (Miller), Aloe vera. Journal of environmental science and health. Apr. 2006, čís. 24. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce