Barbara Žofie Braniborská

Barbara Žofie Braniborská
princezna braniborská a vévodkyně württemberská
Portrét Barbary Žofie
Narození	16. listopadu 1584 Halle
Úmrtí	13. února 1636 Štrasburk
Pohřbena	Kostel sv. Kříže
Sňatek	5. listopadu 1609
Manžel	Jan Fridrich Württemberský
Potomci	Antonie Eberhard Fridrich Oldřich Anna Jana Sibyla
Dynastie	Hohenzollernové
Otec	Jáchym Fridrich Braniborský
Matka	Kateřina Braniborsko-Küstrinská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barbara Žofie Braniborská (Barbara Sophia von Brandenburg, 16. listopadu 1584, Halle — 13. února 1636, Štrasburk) byla dcerou Kateřiny Braniborsko-Küstrinské (1549-1602) a jejího manžela, braniborského kurfiřta Jáchyma Fridricha Braniborského. Provdala se za vévodu Jana Fridricha Württemberského a po jeho smrtí se stala regentkou za jejich nedospělého syna Eberharda, čímž se na čas stala i panovnicí Württemberska.

Život

Barbara Žofie Braniborská se narodila 16. listopadu 1584 v Halle v současném Sasku-Anhaltsku.

Dne 5. listopadu 1609 se provdala za vévodu Jana Fridricha Württemberského (1582-1628), nejstaršího syna Fridricha I. a Sibyly Anhaltské. Ku příležitosti svatby byl renovován rezidenční zámek Urach ve městě Bad Urach, které bylo sídlem Württemberků; byl zde vystavěn Zlatý sál, který je jedním z nejkrásnějších renesančních tanečních sálů v Německu. Dle všeho bylo manželství Barbara Žofie a Jana Fridricha velmi šťastné.

Její manžel v roce 1628 zemřel. Eberhardovi bylo v roce otcovy smrti pouhých čtrnáct let, a proto potřeboval regenta, kterým se stal jeho strýc z otcovy strany Ludvík Fridrich. O dva roky později, roku 1630, zahájila Barbara Žofie rozsáhlou rekonstrukci zámku Brackenheim. V té době se na zámku nacházelo celkem 155 cenných obrazů, jednalo se dokonce o druhou největší sbírku umění ve Württembersku. Během rekonstrukce žila střídavě v Kirchheim unter Teck a Stuttgartu, v současné době je dokonce považována za patronku města Kirchheim unter Teck.

Dne 26. ledna 1631 ale nečekaně umírá Ludvík Fridrich a povinnosti regenta přešly na Barbaru Žofii a Julia Fridricha, dalšího Eberhardova strýce z otcovy strany, přičemž Barbara Žofie byla „vyšší regent“. I proto se roku 1632 vrátila do Stuttgartu a stala se aktivní političkou. Po bitvě u Lützenu, na konci roku 1632, se Julius Fridrich začal angažovat ve Třicetileté válce na straně Švédska. Jeho cílem bylo vyhnat nepřátelská vojska ze země a přestože byl ve svém snažení poměrně úspěšný, radní a kancléř jej prohlásili sobeckým a donutili jej od postu regenta úplně odstoupit.

Poté, co císař Ferdinand II. oficiálně označil Eberharda III. za dospělého, nastoupil Eberhard dne 8. května 1633 jako oficiální vévoda Württemberska. Připojil se k protestantům z Heilbronnské ligy a nakonec 6. září 1634 utrpěl drtivou porážku v bitvě u Nördlingen. Následně bylo Württemberské vévodství vypleněno a celý dvůr včetně vévodovy rodiny byl nucen uprchnout do exilu ve Štrasburku. Zde také Barbara Žofie v roce 1636 zemřela. Pohřbena byla v kostele sv. Kříže ve Stuttgartu.

Potomci

Z manželství Barbary Žofie a Jana Fridricha vzešlo devět dětí. Z nich se však dospělosti dožilo pouze šest, tři dívky a tři chlapci. Nejznámější z nich se stala nejstarší přeživší dcera Antonie, která vešla do dějin jako patronka školství. Ta byla vysoce vzdělaná a známá byla i svou milou povahou.

• 1. Jindřiška Württembersko-Stuttgartská (12. 12. 1610 Stuttgart – 18. 2. 1623 tamtéž)^[1][2]
• 2. Fridrich Württembersko-Stuttgartský (15. 3. 1612 Bad Urach – 12. 6. 1612 Stuttgart)^[3][4]
• 3. Antonie Württemberská (24. 3. 1613 Stuttgart – 1. 10. 1679 Bad Liebenzell), svobodná a bezdětná^[5][6]
• 4. Eberhard III. Württemberský (16. 12. 1614 Stuttgart – 2. 7. 1674 tamtéž), vévoda württemberský od roku 1628 až do své smrti^[7][8]

  I. ⚭ 1637 Anna Kateřina ze Salm-Kyrburgu (27. 1. 1614 Fénétrange – 27. 6. 1655 Stuttgart)^[9][10]

  II. ⚭ 1656 Marie Dorotea Žofie Oettingenská (29. 12. 1639 Nürtingen – 29. 6. 1698 tamtéž)^[11][12]

• 5. Fridrich Württembersko-Neuenstadtský (19. 12. 1615 Stuttgart – 24. 3. 1682 Neuenstadt am Kocher), vévoda württembersko-neuenstadtský od roku 1649 až do své smrti^[13]

  ⚭ Klára Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská (25. 6. 1632 Hitzacker – 6. 10. 1700 Weinsberg)^[14]

• 6. Oldřich Württembersko-Neuenbürský (15. 5. 1617 Stuttgart – 5. 12. 1671 tamtéž), vévoda württembersko-neuenbürský od roku 1651 až do své smrti^[15][16]

  I. ⚭ 1647 Žofie Dorota zu Solms-Sonnenwalde (9. 6. 1622 Laubach – 12. 9. 1648 Vilsbiburg)^[17][18]

  II. ⚭ 1651 Isabelle-Marie Madeleine de Ligne d'Arenberg (1623 Barbançon – 17. 8. 1678 Paříž)^[19]

• 7. Anna Johana Württemberská (13. 3. 1619 Stuttgart – 5. 3. 1679), svobodná a bezdětná^[20]
• 8. Sibyla Württemberská (4. 12. 1620 Stuttgart – 21. 5. 1707 tamtéž)^[21][22]

  ⚭ 1637 Leopold Fridrich Württembersko-Mömpelgardský (30. 5. 1624 Montbéliard – 15. 6. 1662 tamtéž), vévoda württembersko-mömpelgardský od roku 1631 až do své smrti^[23]

• Eberthal Württembersko-Stuttgartský (4. 9. 1623 Stuttgart – 9. 1. 1624)^[24][25]

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barbara Sophie of Brandenburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Barbara Žofie Braniborská na Wikimedia Commons