Barbara Haasová

Barbara Haasová
Barbara Haasová v kvalifikaci Wimbledonu 2018
Barbara Haasová v kvalifikaci Wimbledonu 2018
StátRakouskoRakousko Rakousko
Datum narození19. března 1996 (27 let)
Místo narozeníSteyr, Rakousko
Výška165 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek727 316 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů322–182
Tituly0 WTA, 16 ITF
Nejvyšší umístění133. místo (24. února 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo kvalifikace (2020)
French Open1. kolo (2020)
Wimbledon3. kolo kvalifikace (2016, 2018)
US Open1. kolo (2016, 2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů41–39
Tituly0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění164. místo (27. září 2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231106a6. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Forhend na J&T Banka Prague Open 2019

Barbara Haasová, nepřechýleně Haas, (* 19. března 1996 Steyr[2]) je rakouská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala do listopadu 2020 šestnáct titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2020 na 133. místě a ve čtyřhře pak v září 2021 na 164. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v lednu 2013 na 22. příčce. Trénuje ji Jürgen Waber.[4][1]

V rakouském fedcupovém týmu debutovala v roce 2015 základním blokem I. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Srbsku, v němž prohrála úvodní dvouhru s Ivanou Jorovićovou. Srbky zvítězily 3:0 na zápasy. Do roku 2021 v soutěži nastoupila k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 10–5 ve dvouhře a 3–2 ve čtyřhře.[5]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v srpnu 2010, když na turnaj ve Vídni s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve čtvrtfinále podlehla Němce Sabrině Baumgartenové z deváté světové stovky. S Piou Königovou zasáhla i do vídeňské čtyřhry. V semifinále Rakušanky prohrály s českým párem Iveta Gerlová a Lucie Kriegsmannová. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během července 2012 na vídeňské události s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále přehrála nejvýše nasazenou Francouzku Amandine Hesseovou, figurující v páté stovce klasifikace.[6][3][4]

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala říjnovým Generali Ladies Linz 2012. V jejím úvodním kole však získala jen tři gemy na Kolumbijku Catalinu Castañovou. Hlavní soutěž si poprvé zahrála o tři sezóny později po udělení divoké karty do dvouhry Gastein Ladies 2015 v Bad Gasteinu. V prvním utkání nestačila na Rumunku Andreeu Mituovou z osmé světové desítky až v tiebreaku rozhodující sady. Na říjnovém Generali Ladies Linz 2015 ji vyřadila třicátá osmá žena pořadí Barbora Strýcová po třísetovém průběhu.[6][4]

Premiéru v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu US Open 2016 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Andreea Mituová, Číňanka Čang Jü-süan a Slovenka Jana Čepelová. V úvodním kole newyorské dvouhry pak ztratila koncovku rozhodující sady s třicátou první nasazenou Maďarkou Tímeou Babosovou.[6]

Do prvního finále na okruhu WTA Tour postoupila v linecké čtyřhře Upper Austria Ladies Linz 2019, do níž se Švýcarkou Xenií Knollovou obdržely divokou kartu. Ve finále je zdolaly nejvýše nasazené Češky Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou.[7] I z druhého deblového boje o titul na Thailand Open 2020 skončila po boku Australanky Ellen Perezové jako poražená finalistka. V závěrečném duelu soutěže podlehly australské dvojici Arina Rodionovová a Storm Sandersová.[8]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (0–2 Č)

Čtyřhra: 2 (0–2)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.13. října 2019Linec, Rakouskotvrdý (h)Švýcarsko Xenia KnollováČesko Kateřina Siniaková
Švýcarsko Barbora Krejčíková
4–6, 3–6
Finalistka2.17. února 2020Hua Hin, ThajskotvrdýAustrálie Ellen PerezováAustrálie Storm Sandersová
Austrálie Arina Rodionovová
3–6, 3–6

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra (16 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažená finalistkavýsledek
1.červenec 2012Vídeň, RakouskoantukaFrancie Amandine Hesseová6–1, 6–4
2.prosinec 2013Džibuti, DžibutskotvrdýČínská Tchaj-pej Lee Hua-chen6–4, 6–3
3.prosinec 2013Džibuti, DžibutskotvrdýČínská Tchaj-pej Lee Hua-chen6–3, 6–3
4.červenec 2014Bad Waltersdorf, RakouskoantukaChorvatsko Iva Mekovecová7–6(8–6), 6–3
5.září 2014Sankt Pölten, RakouskoantukaItálie Anna Remondinová7–6(7–1), 0–6, 6–1
6.srpen 2015Graz, RakouskoantukaRakousko Julia Grabherová1–6, 6–1, 6–2
7.září 2015Podgorica, Černá HoraantukaSrbsko Doroteja Erićová6–3, 6–1
8.prosinec 2015Nová Bombaj, IndietvrdýBělorusko Aryna Sabalenková7–6(7–2), 7–6(8–6)
9.únor 2016Port Pirie, AustrálietvrdýAustrálie Arina Rodionovová6–4, 5–7, 6–4
10.březen 2016Naples, Spojené státyantukaUkrajina Jelizaveta Jančuková3–6, 6–2, 6–2
11.duben 2017Jackson, Spojené státyantukaUSA Sophie Changová6–4, 6–7(3–7), 6–4
12.září 2018Sofie, BulharskoantukaNěmecko Katharina Hobgarská6–3, 6–2
13.prosinec 2018Nová Bombaj, IndietvrdýLotyšsko Diāna Marcinkevičová0–6, 6–3, 7–5
14.srpen 2019Hechingen, NěmeckoantukaSrbsko Olga Danilovićová6–2, 6–1
15.září 2019Praha, ČeskoantukaNěmecko Julyette Steurová7–5, 4–6, 6–0
16.prosinec 2019Nová Bombaj, Indie (2)tvrdýJižní Korea Jeong Su-nam4–6, 6–2, 7–6(7–2)

Čtyřhra (3 tituly)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.únor 2013Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýSrbsko Doroteja ErićováČesko Martina Kubičíková
Slovensko Chantal Škamlová
6–2, 7–5
2.duben 2015Káhira, EgyptantukaEgypt Sandra SamirováFrancie Amandine Hesseová
Francie Marine Partaudová
0–6, 6–4, [10–7]
3.duben 2021Záhřeb, ChorvatskoantukaPolsko Katarzyna KawaováRumunsko Andreea Prisăcariuová

Slovinsko Nika Radišićová

7–6(7–1), 5–7, [10–6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barbara Haas na anglické Wikipedii.

  1. a b Barbara Haasová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20201027a27. října 2020
  2. Barbara Haas: "Wer nicht unter den Top 100 ist, kämpft um jeden Cent". Nachrichten [online]. 2015-10-12 [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b Barbara Haasová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20201027a27. října 2020
  4. a b c Barbara Haas Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Barbara Haasová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20201027a27. října 2020
  6. a b c Barbara Haas Matches | Past Tournaments & More [online]. WTA Tennis [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ČTK, iDNES.cz. Krejčíková se Siniakovou mají titul z Lince, slaví i patnáctiletá Gauffová [online]. iDNES.cz, 2019-10-13 [cit. 2019-10-17]. Dostupné online. 
  8. Tor Chittinand. Linette dashes Kung's title dream in Hua Hin. Rodionova, Sanders grab doubles crown [online]. Bangkok Post, 2020-02-17 [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia