Barbora Špotáková

kpt. Ing. Barbora Špotáková
Barbora Špotáková (2007)
Osobní informace
Narození	30. června 1981 (43 let) Jablonec nad Nisou
Stát	Česko
Výška	182 cm
Hmotnost	80 kg
Kariéra
Disciplína	hod oštěpem
Účasti na LOH	2004, 2008, 2012, 2016, 2020
Účasti na MS	2005, 2007, 2009, 2011, 2015, 2017, 2019
Účasti na ME	2002, 2006, 2010, 2014, 2016, 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Letní olympijské hry
zlato	2008 Peking	hod oštěpem
zlato	2012 Londýn	hod oštěpem
bronz	2016 Rio de Janeiro	hod oštěpem
Mistrovství světa v atletice
zlato	2007 Ósaka	hod oštěpem
zlato	2011 Tegu	hod oštěpem
zlato	2017 Londýn	hod oštěpem
stříbro	2009 Berlín	hod oštěpem
Mistrovství Evropy v atletice
zlato	2014 Curych	hod oštěpem
stříbro	2006 Göteborg	hod oštěpem
bronz	2010 Barcelona	hod oštěpem
bronz	2022 Mnichov	hod oštěpem
Letní univerziáda
zlato	2005 İzmir	hod oštěpem
Mistrovství ČR v atletice
zlato	2003 Olomouc	hod oštěpem
zlato	2005 Kladno	hod oštěpem
zlato	2006 Praha	hod oštěpem
zlato	2007 Třinec	hod oštěpem
zlato	2008 Tábor	hod oštěpem
zlato	2009 Praha	hod oštěpem
zlato	2010 Třinec	hod oštěpem
zlato	2011 Brno	hod oštěpem
zlato	2012 Vyškov	hod oštěpem
zlato	2015 Plzeň	hod oštěpem
zlato	2016 Tábor	hod oštěpem
zlato	2017 Třinec	hod oštěpem
zlato	2019 Brno	hod oštěpem
zlato	2021 Zlín	hod oštěpem
zlato	2022 Hodonín	hod oštěpem
stříbro	2001 Jablonec nad Nisou	hod oštěpem
stříbro	2002 Ostrava	hod oštěpem
stříbro	2020 Plzeň	hod oštěpem
stříbro	2023 Tábor	hod oštěpem
bronz	2000 Plzeň	hod oštěpem
bronz	2000 Plzeň	sedmiboj
bronz	2001 Jablonec nad Nisou	sedmiboj
bronz	2004 Plzeň	hod oštěpem
Halové mistrovství ČR v atletice
stříbro	2003 Bratislava	vrh koulí

Barbora Špotáková (* 30. června 1981 Jablonec nad Nisou) je česká sportovní funkcionářka, členka armádního sportovního centra Dukly Praha a bývalá atletka závodící v hodu oštěpem. Od 13. září 2008 drží ženský světový rekord v hodu oštěpem výkonem 72,28 metru.^[1][2] Nejdelší hody ze všech oštěpařek předvedla v sezónách 2008, 2010–2012 a 2014. Od dubna 2024 je místopředsedkyní Českého atletického svazu.^[3]

Na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu a letní olympiádě 2012 v Londýně se stala olympijskou vítězkou. Zlatou medaili tak obhájila jako první oštěpařka od Ruth Fuchsové v roce 1976. Třikrát zvítězila na mistrovství světa a evropský šampionát ovládla v roce 2014. Na vrcholných světových soutěžích získala celkem jedenáct medailí, historicky nejvíce ze všech českých atletek.^[4] Aktivní oštěpařskou kariéru ukončila v září 2022.^[5] Dříve se věnovala také víceboji.

V roce 2008 obdržela Cenu Jiřího Gutha-Jarkovského. V letech 2008 a 2012 vyhrála českou anketu Sportovec roku. Mezi lety 2007–2017 devětkrát zvítězila v české anketě Atlet roku. V roce 2012 ji prezident republiky Václav Klaus vyznamenal Medailí Za zásluhy.^[6]

K atletice ji přivedli v rodném Jablonci nad Nisou rodiče. Matka Ludmila je bývalá vrcholová atletka a v Jablonci učila tělesnou výchovu na sportovní škole. Otec František se věnoval běhům a desetiboji. Oba rodiče i bratr jsou stále aktivními atlety. Svoji matku vedla v roce 2012 na veteránském mistrovství Evropy jako trenérka.^[7] Rodiče se do Jablonce přistěhovali za prací z Havířova, kde se narodil její starší bratr. Otec je původem Slovák a Maďar. Po babičce umí Špotáková maďarsky. Matka má kořeny v Itálii.^[8]

V roce 1995 složila přijímací zkoušky na Gymnáziu Přípotoční v Praze, které se nachází ve Vršovicích nedaleko stadionu SK Slavia Praha. Jak prohlásila v pořadu ČT Na slovíčko, hlavním iniciátorem přesunu do Prahy byla její matka. Ve svých začátcích ve velkoměstě si kvůli nedostatku financí musela přivydělávat brigádami uklízením kanceláří.^[9] Během studií na střední škole měla problémy se životosprávou. Pravidelně navštěvovala koncerty undergroundových skupin, především punkového ražení spojené s pitím alkoholu.^[10]

V květnu 2009 absolvovala Českou zemědělskou univerzitu v Praze, obor Udržitelný rozvoj biosféry na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (Ing.).^[11]

Jejím životním partnerem je profesionální hasič Lukáš Novotný. Poznali se díky její kamarádce na volejbalovém turnaji smíšených dvojic v Sýkořici v roce 2006. V listopadu 2012 oznámila, že čeká dítě a na čas přeruší sportovní kariéru. Dne 24. května 2013 se jí narodil syn Janek.^[12] Ke sportu se vrátila koncem roku 2013, aby se stihla připravit na ME 2014 v Curychu.^[13] Druhý syn Darek se jí narodil 14. července 2018.

Na počátku své kariéry se věnovala sedmiboji, na juniorském mistrovství světa v atletice v roce 2000 v této disciplíně vybojovala čtvrté místo. Oštěpu se začala více věnovat během svého ročního studijního pobytu ve Spojených státech.^[14]

Po návratu ze Spojených států se zúčastnila ME do 22 let v roce 2002 v Mnichově, kde zaujala i Jana Železného, který jí začal pomáhat s přípravou.^[14] Pak však její kariéru na čas zbrzdily zdravotní problémy. Dlouhodobé potíže s kolenem vyvrcholily na podzim roku 2003 operací, při které jí byl vyjmut nezhoubný nádor z holeně.^[14][15] V roce 2004 již naplno trénovala, na olympiádě v Aténách však koleno stále ještě nebylo zcela v pořádku, což její výkon značně limitovalo.^[14][15]

V roce 2005 získala zlatou medaili na Světové univerziádě. Její nejlepší výkon sezóny 65,74 m ji posunul na druhé místo českých historických tabulek.^[14] V červenci 2006 na mítinku v Helsinkách překonala český rekord Nikoly Brejchové výkonem 66,00 m.^[14] Na ME 2006 ve švédském Göteborgu v kvalifikaci znovu překonala český rekord výkonem 66,12 m, ve finále obsadila druhé místo výkonem 65,64 m. O osmnáct centimetrů ji přehodila Němka Neriusová.^[16]

Na MS 2007 v Ósace získala zlatou medaili, když ve finále hodila oštěp na značku 66,40 a poté až na 67,07 metru, čímž dvakrát překonala vlastní český rekord. Favorizovanou Němku Obergföllovou, do té doby v sezóně neporaženou, přehodila o 61 cm.^[17] Na konci sezóny 2007 vyhrála Světové atletické finále ve Stuttgartu. Kromě obhajoby prvního místa z roku 2006 opět o dalších pět centimetrů vylepšila rekord ČR na 67,12 metru.^[14] Úspěšný rok završila vítězstvím v anketě Atlet roku 2007. V roce 2008 na mítinku v Zaragoze 31. května vylepšila český rekord na 69,15 metru. Tím se zapsala na 4. místo historických tabulek ženského oštěpu (po změně těžiště).^[18]

V listopadu 2014 ukončila spolupráci s trenérem Železným.^[19]

Dne 21. srpna 2008 se stala olympijskou vítězkou na LOH 2008 v Pekingu, když v posledním šestém pokusu hodila nový evropský rekord 71,42 m a překonala jím do té doby vedoucí ruskou oštěpařku Marii Abakumovovou.^[20] Za tento úspěch byla počátkem září 2008 povýšena do hodnosti nadporučice.^[21][22] Kapela Tři sestry pro ni po olympijské zlatu z Pekingu 2008 složila píseň „Čtvrtá sestra“.^[23]

Dne 13. září 2008 se stala výkonem 72,28 m světovou rekordmankou v hodu oštěpem, jímž vyhrála Světové atletické finále ve Stuttgartu. Jednalo se o nejdelší hod od změny těžiště ženského oštěpu, k níž došlo 1. dubna 1999.^[24] Po Daně Zátopkové se stala druhou Češkou v historii, které se to povedlo. Jako první žena dokázala s novým typem oštěpu hodit přes hranici 72 metrů.

Dne 10. ledna 2009 byla vyhlášena vítězkou ankety Sportovec roku 2008 v České republice.^[25]

Na MS 2009 v Berlíně vybojovala stříbrnou medaili výkonem 66,42 m. Překvapivou vítězkou se stala německá veteránka Neriusová, která hodila 67,30 m.^[26]

V roce 2010 triumfovala v nově vzniklé Diamantové lize. Na závěrečném mítinku v Curychu ji sice porazila Němka Obergföllová, druhé místo však Špotákové bezpečně zajistilo vítězství v premiérovém ročníku štědře dotované soutěže.^[27] Po jedenácti letech spolupráce opustila v téže sezóně trenéra Rudolfa Černého a přešla do skupiny Jana Železného.^[28]

Na MS 2011 v korejském Tegu vybojovala dne 2. září 2011 původně stříbrnou medaili skvělým výkonem 71,58 m (třetí nejdelší hod v historii po změně těžiště ženského oštěpu). Delší hod v hodnotě světového rekordu drží jen sama Špotáková (72,28 m z roku 2008) a její přemožitelka z Tegu, Ruska Maria Abakumovová. Ta předvedla v páté sérii národní rekord 71,99 metru a brala zlatou medaili, o kterou však později přišla z důvodu potvrzeného dopingového nálezu,^[29] a zlato tak připadlo Barboře Špotákové. Závod v Tegu byl zřejmě nejkvalitnějším oštěpařským finále v historii ženské atletiky, leč později poznamenaný dopingovým nálezem ruské závodnice.^[30]

Na letních olympijských hrách v Londýně patřila opět mezi favoritky, ale očekával se dramatický závod. Na startu byla úřadující mistryně světa Ruska Abakumovová, držitelka do té doby nejlepšího výkonu roku Jihoafričanka Viljoenová či výborné Němky Obergföllová a Stahlová. Barbora vyhrála kvalifikaci a suverénně ovládla i hlavní závod. Vyhrála hodem dlouhým 69,55 m, nejbližší soupeřka, Němka Obergföllová, za ní zaostala o více než čtyři metry! Na vítězství by jí stačil kterýkoli z jejích čtyř platných pokusů.^[31]

Po vítězství v Londýně si došla i pro triumf v Diamantové lize, který potvrdila vítězstvím na závěrečném mítinku v Bruselu.^[32] Dne 19. prosince 2012 byla podruhé vyhlášena Sportovcem roku České republiky a navázala na první triumf z ročníku 2008. Nechala za sebou ostatní tři české zlaté medailisty z londýnské olympiády.^[33]

Po skončení letní sezóny 2012 si dala od závodění na čas pauzu, vyplněnou těhotenstvím a porodem syna. Vynechala tak celou sezónu 2013 a k závodění se vrátila až na jaře 2014. Krátce po návratu dokázala na ME 2014 v Curychu vybojovat poslední chybějící oštěpařské zlato do své sbírky, když triumfovala hodem o délce 64,41 m.^[34]

Na jaře 2016 si zlomila v přípravě zánártní kost na pravé noze.^[35] Zranění výrazně ovlivnilo její přípravu na letní sezónu včetně olympijských her v Riu. Přesto dokázala na olympiádě vybojovat bronzovou medaili hodem o délce 64,80 m. Za stříbrnou Sunette Viljoenovou z JAR (64,92 m) zaostala o 12 cm, čtvrtou Polku Marii Andrejczykovou (64,78 m) přehodila o pouhé 2 cm. Překvapivou vítězkou se stala mladá Chorvatka Sandra Kolaková, jejíž oštěp doletěl do vzdálenosti 66,16 m.^[36] Z medaile měla i tak velkou radost, v posoutěžních rozhovorech přiznala, že bronzová medaile byla pravděpodobně maximem, na které v Riu mohla dosáhnout.^[37]

Na MS 2017 v Londýně patřila ke spolufavoritkám, když přijela s druhým nejlepším výkonem sezóny 68,26 m z mítinku Diamantové ligy právě zde v Londýně. Na svém oblíbeném stadionu získala po dlouhých deseti letech opět titul mistryně světa hodem ze druhé série 66,76 m. Největšími soupeřkami byly nečekaně Číňanky, ale ani jedné ze třech, které byly ve finále, se již na výkon Špotákové nepodařilo odpovědět. Ling-wej Li brala stříbro za 66,25 m a Lu Chuej-chuej bronz za 65,26 m. Olympijská vítězka z Ria a držitelka nejlepšího výkonu sezóny Sandra Kolaková zůstala bez medaile.^[38]

Rok	Soutěž	Město	Stát	Disciplína	Umístění	Výkon	Rekord
2000	Mistrovství světa juniorů	Santiago	Chile Chile	sedmiboj	4. místo
2002	Mistrovství Evropy	Mnichov	Německo Německo	oštěp	kvalifikace
2003	Univerziáda	Tegu	Jižní Korea Jižní Korea	oštěp	4. místo	55,31 m
2004	Letní olympijské hry	Athény	Řecko Řecko	oštěp	23. místo	58,20 m
2005	Mistrovství světa	Helsinky	Finsko Finsko	oštěp	kvalifikace	58,74 m
2006	Grand Prix	Helsinky	Finsko Finsko	oštěp	1. místo	66,00 m	český rekord
2006	Mistrovství Evropy	Göteborg	Švédsko Švédsko	oštěp	kvalifikace	66,12 m	český rekord
2006	Mistrovství Evropy	Göteborg	Švédsko Švédsko	oštěp	2. místo	65,64 m
2006	Grand Prix	Stuttgart	Německo Německo	oštěp	1. místo	66,21 m	český rekord
2007	Mistrovství světa	Ósaka	Japonsko Japonsko	oštěp	1. místo	67,07 m	český rekord
2007	Grand Prix	Stuttgart	Německo Německo	oštěp	1. místo	67,12 m	český rekord
2008	Mítink	Zaragoza	Španělsko Španělsko	oštěp	1. místo	69,15 m	český rekord
2008	Letní olympijské hry	Peking	Čína Čína	oštěp	1. místo	71,42 m	evropský rekord český rekord
2008	Světové atletické finále	Stuttgart	Německo Německo	oštěp	1. místo	72,28 m	světový rekord evropský rekord český rekord
2009	Mistrovství světa	Berlín	Německo Německo	oštěp	2. místo	66,42 m
2010	Mistrovství Evropy	Barcelona	Španělsko Španělsko	oštěp	3. místo	65,36 m
2010	Diamantová liga	série závodů		oštěp	1. místo
2011	Mistrovství světa	Tegu	Jižní Korea Jižní Korea	oštěp	1. místo	71,58 m
2012	Letní olympijské hry	Londýn	Spojené království Spojené království	oštěp	1. místo	69,55 m
2012	Diamantová liga	série závodů		oštěp	1. místo
2014	Mistrovství Evropy	Curych	Švýcarsko Švýcarsko	oštěp	1. místo	64,41 m
2014	Diamantová liga	série závodů[39]		oštěp	1. místo
2015	Diamantová liga	série závodů[40]		oštěp	1. místo
2016	Mistrovství Evropy	Amsterdam	Nizozemsko Nizozemsko	oštěp	5. místo	62,66 m
2016	Letní olympijské hry	Rio de Janeiro	Brazílie Brazílie	oštěp	3. místo	64,80 m
2017	Mistrovství světa	Londýn	Spojené království Spojené království	oštěp	1. místo	66,76 m
2021	Letní olympijské hry	Tokio	Japonsko Japonsko	oštěp	kvalifikace	60,52 m
2022	Mistrovství Evropy	Mnichov	Německo Německo	oštěp	3. místo	60,68 m

• 2008 – 1. místo
• 2012 – 1. místo

• 2007 – 1. místo
• 2008 – 1. místo
• 2009 – 1. místo
• 2010 – 1. místo
• 2011 – 1. místo
• 2012 – 1. místo
• 2014 – 1. místo
• 2016 – 1. místo
• 2017 – 1. místo^[41]

• Hod oštěpem: 72,28 m – současný světový rekord / současný evropský rekord
• Vrh koulí: 14,53 m (2007)
• Sedmiboj: 5880 bodů (2012)^[42]
• Desetiboj: 6749 bodů (2004)

Stala se také členkou Národní rady pro sport v rámci Národní sportovní agentury, v oboru Zástupci sportovců.^[43]

• ČERMÁK, Petr. Bára. Ostrava: Imagination of People, 2009. ISBN 978-80-904214-2-4. 
• 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 360–361. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Barbora Špotáková na Wikimedia Commons
• Barbora Špotáková na stránkách Světové atletiky (anglicky)
• Barbora Špotáková na stránkách Českého olympijského výboru
• Barbora Špotáková v databázi Olympedia (anglicky)
• Světový rekord Špotákové na Světovém atletickém finále ve Stuttgartu na YouTube