Barbora Krnovská
| Barbora Krnovská | |
|---|---|
| Krnovsko-Opavská kněžna | |
| Narození | 1445 |
| Úmrtí | 1510 (ve věku 64–65 let) Krnov |
| Nástupce | Jiří ze Šelmberku |
| Manžel | Jan IV. Osvětimský |
| Potomci | Barbora Osvětimská |
| Rod | Opavští Přemyslovci |
| Dynastie | Přemyslovci |
| Otec | Mikuláš V. Krnovský |
| Matka | Markéta Klemová ze Lhoty |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Barbora Krnovská či Opavsko-Krnovská (1448 – 1510/13[1]) byla osvětimská kněžna z rodu opavských Přemyslovců.
Životopis
Byla dcerou krnovského a rybnického knížete Mikuláše V. Provdala se za osvětimského knížete Jana IV. a stala se tak jeho druhou ženou. Po smrti uherského krále Matyáše Korvína v roce 1490 se domáhala navrácení Krnovského knížectví, o které přišel její bratr Jan IV. Krnovský v důsledku podpory Jiřího z Poděbrad. Český král Vladislav Jagellonský prohlásil Krnovské knížectví za odúmrť a předal jej nejvyššímu kancléři království Janu II. ze Šelmberka.[2] Barbora Krnovská se díky své odvaze nehodlala skutečností smířit a trvala na svých nárocích. Knížectví spravovala se synem Jana II. ze Šelmberka Jiřím ze Šelmberka, který si vzal za manželku její dceru Helenu Osvětimskou a byl jejím spoluvládcem do její smrti.[3] Datum smrti je mezi lety 1510 a 1513.[1]
Literatura
- FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 313.
Odkazy
Reference
- ↑ a b KOZÁK, Petr. Skon Barbory Opavské a Ratibořské, posledního zástupce rodu Přemyslovců na krnovském knížecím stolci / Das Ableben der Barbara von Troppau und Ratibor, der letzten Repräsentantin des Geschlechts der Přemysliden auf dem Jägerndorfer Herzogsstuhl. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2020-03-06]. (anglicky)
- ↑ Město Krnov. www.krnov.cz [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Helena Osvětimská. www.morganlefay.ca [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online.
| Předchůdce: Matyáš Korvín |  | Krnovská kněžna 1490–1493 | | Nástupce: Jan II. ze Šelmberka |
Média použitá na této stránce