Barcelona Open

Barcelona Open
Barcelona Open Banc Sabadell
Centkurt Rafaela Nadala s kapacitou 8,5 tisíce diváků

Založeno1953
OdehránoBarcelona Open Banco Sabadell 2024
MístoBarcelona, ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
DějištěReal Club de Tenis Barcelona
Souřadnice
Povrchantuka / venku
Soutěže56 dvouhra (28 kval.) / 24 čtyřhra (do 2012)
48 dvouhra (28 kval.) / 16 čtyřhra (od 2013)
Dotace2 938 695 EUR
Prize money2 782 960 EUR
Obdobíduben
ŘeditelDavid Ferrer
ATP Tour
1990–1997Championship Series
1998International Series
1999–2008Series Gold
2009–ATP Tour 500

www.barcelonaopenbancsabadell.com/en/home/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barcelona Open, oficiálně Barcelona Open Banc Sabadell,[1] známý také jako Trofeo Conde de Godó, je profesionální tenisový turnaj mužů hraný ve španělské Barceloně, který byl založen v roce 1953. Probíhá v areálu Real Club de Tenis Barcelona na otevřených antukových dvorcích, s dvaceti kurty včetně osmnácti antukových.[2] Na okruhu ATP Tour se od sezóny 2009 řadí do kategorie ATP Tour 500. V roce 2008 se generálním partnerem stal bankovní dům Banco Sabadell

V období 1970–1989 turnaj patřil do mužského okruhu Grand Prix a v 70. letech dvacátého století se konal jako součást World Championship Tennis. Na Grand Prix v roce 1990 navázal zařazením do nově založeného okruhu ATP Tour. V letech 1999–2007 probíhal pod názvem Open SEAT. Po Mastersu Madrid Open představuje kvalitativně druhou nejvyšší mužskou událost ve Španělsku.

Do soutěže dvouhry nastupuje čtyřicet osm hráčů a čtyřhry se účastní šestnáct dvojic. V rámci otevřené éry se do čtvrtfinále neprobojoval žádný Španěl v letech 1981, 1982, 1989 a 2024. V ročníku 2024 neměl španělský tenis zastoupení v semifinále poprvé od roku 1995.[3]

Hráčským statistikám vévodí dvanáctinásobný vítěz Rafael Nadal, který nikdy neprohrál ve finále. Mezi lety 2003–2024 nastoupil do sedmnácti ročníků, s celkovou zápasovou bilancí 67–5. V jejich průběhu odešel jen pětkrát poražen, od Corretjy (2003), Almagra (2014), Fogniniho (2015), Thiema (2019) a de Minaura (2024), který se stal jeho vůbec prvním australským přemožitelem na antuce.[4] Pořadatelé pojmenovali po Nadalovi v roce 2017 centrální dvorec s kapacitou 8,5 tisíce diváků – Pista Rafa Nadal.[1][5]

Vývoj názvu turnaje

  • 1977–1998: Trofeo Conde de Godó
  • 1999–2005: Open Seat Godó
  • 2006–2007: Open Seat
  • 2008: Open Sabadell Atlántico
  • 2009–2011: Barcelona Open Banco Sabadell
  • 2012– : Barcelona Open Banc Sabadell

Přehled finále

Dvouhra

Rokvítězfinalistavýsledek
1953Spojené státy americké Vic SeixasArgentina Enrique Morea6–3, 6–4, 22–20
1954Spojené státy americké Tony TrabertSpojené státy americké Vic Seixas6–0, 6–1, 6–3
1955Spojené státy americké Art LarsenSpojené státy americké Budge Patty7–5, 3–6, 7–5, 2–6, 6–4
1956Spojené státy americké Herbert FlamAustrálie Robert Howe6–2, 6–3, 6–0
1957Spojené státy americké Herbert Flam (2)Austrálie Mervyn Rose6–4, 4–6, 6–3, 6–4
1958Švédsko Sven DavidsonAustrálie Mervyn Rose4–6, 6–2, 7–5, 6–1
1959Austrálie Neale FraserAustrálie Roy Emerson6–2, 6–4, 3–6, 6–2
1960Španělský stát Andrés GimenoItálie Giuseppe Merlo6–1, 6–2, 6–1
1961Austrálie Roy EmersonŠpanělský stát Manuel Santana6–4, 6–4, 6–1
1962Španělský stát Manuel SantanaIndie Ramanathan Krishnan3–6, 6–3, 6–4, 8–6
1963Austrálie Roy Emerson (2)Španělský stát Juan Manuel Couder0–6, 6–4, 6–3, 4–6, 6–3
1964Austrálie Roy Emerson (3)Španělský stát Manuel Santana2–6, 7–5, 6–3, 6–3
1965Španělský stát Juan GisbertAustrálie Martin Mulligan6–4, 4–6, 6–1, 2–6, 6–2
1966Brazílie Thomaz KochJugoslávie Nikola Pilić6–3, 6–2, 3–6, 7–5
1967Austrálie Martin MulliganMexiko Rafael Osuna5–7, 7–5, 6–4, 6–3
1968Itálie Martin Mulligan (2)Západní Německo Ingo Buding6–0, 6–1, 6–0
1969Španělský stát Manuel OrantesŠpanělský stát Manuel Santana6–4, 7–5, 6–4
1970Španělský stát Manuel Santana (2)Austrálie Rod Laver6–4, 6–3, 6–4
1971Španělský stát Manuel Orantes (2)USA Bob Lutz6–4, 6–3, 6–4
1972Československo Jan KodešŠpanělský stát Manuel Orantes6–3, 6–2, 6–3
1973Rumunská socialistická republika Ilie NăstaseŠpanělský stát Manuel Orantes2–6, 6–1, 8–6, 6–4
1974Rumunská socialistická republika Ilie Năstase (2)Španělský stát Manuel Orantes8–6, 9–7, 6–3
1975Švédsko Björn BorgItálie Adriano Panatta1–6, 7–6(7–5), 6–3, 6–2
1976Španělský stát Manuel Orantes (3)USA Eddie Dibbs6–1, 2–6, 2–6, 7–5, 6–4
1977Švédsko Björn Borg (2)Španělsko Manuel Orantes6–2, 7–5, 6–2
1978Maďarsko Balázs TaróczyRumunská socialistická republika Ilie Năstase1–6, 7–5, 4–6, 6–3, 6–4
1979Chile Hans GildemeisterUSA Eddie Dibbs6–4, 6–3, 6–1
1980Československo Ivan LendlArgentina Guillermo Vilas6–4, 5–7, 6–4, 4–6, 6–1
1981Československo Ivan Lendl (2)Argentina Guillermo Vilas6–0, 6–3, 6–0
1982Švédsko Mats WilanderArgentina Guillermo Vilas6–3, 6–4, 6–3
1983Švédsko Mats Wilander (2)Argentina Guillermo Vilas6–0, 6–3, 6–1
1984Švédsko Mats Wilander (3)Švédsko Joakim Nyström7–6(7–5), 6–4, 0–6, 6–2
1985Francie Thierry TulasneŠvédsko Mats Wilander0–6, 6–2, 3–6, 6–4, 6–0
1986Švédsko Kent CarlssonZápadní Německo Andreas Maurer6–2, 6–2, 6–0
1987Argentina Martín JaiteŠvédsko Mats Wilander7–6(7–5), 6–4, 4–6, 0–6, 6–4
1988Švédsko Kent Carlsson (2)Rakousko Thomas Muster6–3, 6–3, 3–6, 6–1
1989Ekvádor Andrés GómezRakousko Horst Skoff6–4, 6–4, 6–2
1990Ekvádor Andrés Gómez (2)Argentina Guillermo Pérez Roldán6–0, 7–6(7–3), 3–6, 0–6, 6–2
1991Španělsko Emilio SánchezŠpanělsko Sergi Bruguera6–4, 7–6(9–7), 6–2
1992Španělsko Carlos CostaŠvédsko Magnus Gustafsson6–4, 7–6(7–3), 6–4
1993Ukrajina Andrij MedveděvŠpanělsko Sergi Bruguera6–7(7–9), 6–3, 7–5, 6–4
1994Nizozemsko Richard KrajicekŠpanělsko arlos Costa6–4, 7–6(8–6), 6–2
1995Rakousko Thomas MusterŠvédsko Magnus Larsson6–2, 6–1, 6–4
1996Rakousko Thomas Muster (2)Chile Marcelo Ríos6–3, 4–6, 6–4, 6–1
1997Španělsko Albert CostaŠpanělsko Albert Portas7–5, 6–4, 6–4
1998USA Todd MartinŠpanělsko Alberto Berasategui6–2, 1–6, 6–3, 6–2
1999Španělsko Félix MantillaMaroko Karim Alami7–6(7–2), 6–3, 6–3
2000Rusko Marat SafinŠpanělsko Juan Carlos Ferrero6–3, 6–3, 6–4
2001Španělsko Juan Carlos FerreroŠpanělsko Carlos Moyà4–6, 7–5, 6–3, 3–6, 7–5
2002Argentina Gastón GaudioŠpanělsko Albert Costa6–4, 6–0, 6–2
2003Španělsko Carlos MoyàRusko Marat Safin5–7, 6–2, 6–2, 3–0skreč
2004Španělsko Tommy RobredoArgentina Gastón Gaudio6–3, 4–6, 6–2, 3–6, 6–3
2005Španělsko Rafael NadalŠpanělsko Juan Carlos Ferrero6–1, 7–6(7–4), 6–3
2006Španělsko Rafael Nadal (2)Španělsko Tommy Robredo6–4, 6–4, 6–0
2007Španělsko Rafael Nadal (3)Argentina Guillermo Cañas6–3, 6–4
2008Španělsko Rafael Nadal (4)Španělsko David Ferrer6–1, 4–6, 6–1
2009Španělsko Rafael Nadal (5)Španělsko David Ferrer6–2, 7–5
2010Španělsko Fernando VerdascoŠvédsko Robin Söderling6–3, 4–6, 6–3
2011Španělsko Rafael Nadal (6)Španělsko David Ferrer6–2, 6–4
2012Španělsko Rafael Nadal (7)Španělsko David Ferrer7–6(7–1), 7–5
2013Španělsko Rafael Nadal (8)Španělsko Nicolás Almagro6–4, 6–3
2014Japonsko Kei NišikoriKolumbie Santiago Giraldo6–2, 6–2
2015Japonsko Kei Nišikori (2)Španělsko Pablo Andújar6–4, 6–4
2016Španělsko Rafael Nadal (9)Japonsko Kei Nišikori6–4, 7–5
2017Španělsko Rafael Nadal (10)Rakousko Dominic Thiem6–4, 6–1
2018Španělsko Rafael Nadal (11)Řecko Stefanos Tsitsipas6–2, 6–1
2019Rakousko Dominic ThiemRusko Daniil Medveděv6–4, 6–0
2020zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2021Španělsko Rafael Nadal (12)Řecko Stefanos Tsitsipas6–4, 6–7(6–8), 7–5
2022Španělsko Carlos AlcarazŠpanělsko Pablo Carreño Busta6–3, 6–2
2023Španělsko Carlos Alcaraz (2)Řecko Stefanos Tsitsipas 6–3, 6–4
2024Norsko Casper RuudŘecko Stefanos Tsitsipas7–5, 6–3

Čtyřhra

Rokvítězovéfinalistévýsledek
1953Argentina Enrique Morea
Spojené státy americké Vic Seixas
Španělský stát Jaime Bartrolí
Švédsko Lennart Bergelin
6–3, 3–6, 6–3, 6–1
1954Spojené státy americké Vic Seixas (2)
Spojené státy americké Tony Trabert
Austrálie Jack Arkinstall
Spojené státy americké Malcolm Fox
6–3, 6–4, 6–2
1955Austrálie Mervyn Rose
Austrálie George Worthington
Spojené státy americké Art Larsen
Spojené státy americké Budge Patty
6–2, 2–6, 6–2, 6–1
1956Austrálie Don Candy
Austrálie Lew Hoad
Austrálie Robert Howe
Spojené státy americké Art Larsen
6–1, 6–1, 6–2
1957Austrálie Robert Howe
Austrálie Mervyn Rose (2)
Spojené státy americké Herbert Flam
Spojené státy americké Sidney Schwartz
6–3, 6–3, 5–7, 6–1
1958Spojené království Jaroslav Drobný
Spojené státy americké Budge Patty
Austrálie Mervyn Rose
Austrálie Warren Woodcock
7–5, 6–3, 6–2
1959Austrálie Roy Emerson
Austrálie Neale Fraser
Chile Luis Ayala
Austrálie Rod Laver
6–2, 4–6, 6–4, 13–11
1960Austrálie Roy Emerson (2)
Austrálie Neale Fraser (2)
Španělský stát José Luis Arilla
Španělský stát Andrés Gimeno
6–4, 6–0, 6–4
1961Austrálie Bob Hewitt
Austrálie Fred Stolle
Austrálie Bob Mark
Španělský stát Manuel Santana
2–6, 6–3, 6–4, 6–4
1962Austrálie Roy Emerson (3)
Austrálie Neale Fraser (3)
Austrálie Bob Hewitt
Austrálie Fred Stolle
8–6, 8–6, 6–4
1963Austrálie Roy Emerson (4)
Španělský stát Manuel Santana
Španělský stát José Luis Arilla
Argentina Eduardo Soriano
5–7, 6–2, 3–6, 7–5, 6–3
1964Austrálie Roy Emerson (5)
Austrálie Ken Fletcher
Brazílie José Mandarino
Argentina Eduardo Soriano
6–3, 8–6, 1–6, 5–7, 6–3
1965Austrálie Roy Emerson (6)
Indie Ramanathan Krishnan
Španělský stát José Luis Arilla
Španělský stát Manuel Santana
6–2, 6–1, 6–1
1966Austrálie Roy Emerson (7)
Austrálie Fred Stolle (2)
Brazílie Thomaz Koch
Brazílie José Mandarino
9–7, 6–4
1967Brazílie Thomaz Koch
Brazílie José Mandarino
Indie Ramanathan Krishnan
Mexiko Rafael Osuna
6–2, 6–4, 8–6
1968Brazílie Carlos Fernandes
Chile Patricio Rodríguez
Brazílie Thomaz Koch
Brazílie José Mandarino
6–2, 3–6, 6–3, 6–1, 6–4
1969Španělský stát Manuel Orantes
Chile Patricio Rodríguez
Austrálie Terry Addison
Austrálie Ray Keldie
8–10, 6–3, 6–1, 5–7, 6–2
1970Austrálie Lew Hoad (2)
Španělský stát Manuel Santana (2)
Španělský stát Andrés Gimeno
Austrálie Rod Laver
6–4, 9–7, 7–5
1971Jugoslávie Željko Franulović
Španělský stát Juan Gisbert
Jižní Afrika Cliff Drysdale
Španělský stát Andrés Gimeno
7–6, 6–2, 7–6
1972Španělský stát Juan Gisbert (2)
Španělský stát Manuel Orantes (2)
Jižní Afrika Frew McMillan
Rumunská socialistická republika Ilie Năstase
6–3, 3–6, 6–4
1973Rumunská socialistická republika Ilie Năstase
Nizozemsko Tom Okker
Španělský stát Antonio Muñoz
Španělský stát Manuel Orantes
4–6, 6–3, 6–2
1974Španělský stát Juan Gisbert (3)
Rumunská socialistická republika Ilie Năstase (2)
Španělský stát Manuel Orantes
Argentina Guillermo Vilas
3–6, 6–0, 6–2
1975Švédsko Björn Borg
Argentina Guillermo Vilas
Polsko Wojciech Fibak
Západní Německo Karl Meiler
3–6, 6–4, 6–3
1976USA Brian Gottfried
Mexiko Raúl Ramírez
Jižní Afrika Bob Hewitt
Jižní Afrika Frew McMillan
7–6, 6–4
1977Polsko Wojciech Fibak
Československo Jan Kodeš
Jižní Afrika Bob Hewitt
Jižní Afrika Frew McMillan
6–0, 6–4
1978Jugoslávie Željko Franulović
Chile Hans Gildemeister
Francie Jean-Louis Haillet
Francie Gilles Moretton
6–1, 6–4
1979Itálie Paolo Bertolucci
Itálie Adriano Panatta
Brazílie Carlos Kirmayr
Brazílie Cássio Motta
6–4, 6–3
1980USA Steve Denton
Československo Ivan Lendl
Československo Pavel Složil
Maďarsko Balázs Taróczy
6–2, 6–7, 6–3
1981Švédsko Anders Järryd
Švédsko Hans Simonsson
Ekvádor Andrés Gómez
Chile Hans Gildemeister
6–1, 6–4
1982Švédsko Anders Järryd (2)
Švédsko Hans Simonsson (2)
Brazílie Carlos Kirmayr
Brazílie Cássio Motta
6–3, 6–2
1983Švédsko Anders Järryd (3)
Švédsko Hans Simonsson (3)
USA Jim Gurfein
USA Erick Iskersky
7–5, 6–3
1984Československo Pavel Složil
Československo Tomáš Šmíd
Argentina Martín Jaite
Paraguay Víctor Pecci
6–2, 6–0
1985Španělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez
Švédsko Jan Gunnarsson
Dánsko Michael Mortensen
6–3, 6–3
1986Švédsko Jan Gunnarsson
Švédsko Joakim Nyström
Peru Carlos di Laura
Itálie Claudio Panatta
6–3, 6–4
1987Československo Miloslav Mečíř
Československo Tomáš Šmíd (2)
Argentina Javier Frana
Argentina Christian Miniussi
6–1, 6–2
1988Španělsko Sergio Casal (2)
Španělsko Emilio Sánchez (2)
Švýcarsko Claudio Mezzadri
Uruguay Diego Pérez
6–4, 6–3
1989Argentina Gustavo Luza
Argentina Christian Miniussi
Španělsko Sergio Casal
Československo Tomáš Šmíd
6–3, 6–3
1990Ekvádor Andrés Gómez
Španělsko Javier Sánchez
Španělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez
7–6(7–1), 7–5
1991Argentina Horacio de la Peña
Itálie Diego Nargiso
Německo Boris Becker
Německo Eric Jelen
3–6, 7–6(7–2), 6–4
1992Ekvádor Andrés Gómez (2)
Španělsko Javier Sánchez (2)
USA Ivan Lendl
Československo Karel Nováček
6–4, 6–4
1993USA Shelby Cannon
USA Scott Melville
Španělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez
7–6(7–4), 6–1
1994Rusko Jevgenij Kafelnikov
Česko David Rikl
USA Jim Courier
Španělsko Javier Sánchez
5–7, 6–1, 6–4
1995USA Trevor Kronemann
USA David Macpherson
Itálie Andrea Gaudenzi
Chorvatsko Goran Ivanišević
6–2, 6–4
1996Argentina Luis Lobo
Španělsko Javier Sánchez (3)
Spojené království Neil Broad
Jižní Afrika Piet Norval
6–1, 6–3
1997Španělsko Alberto Berasategui
Španělsko Jordi Burillo
Argentina Pablo Albano
Španělsko Àlex Corretja
6–3, 7–5
1998Nizozemsko Jacco Eltingh
Nizozemsko Paul Haarhuis
Jižní Afrika Ellis Ferreira
USA Rick Leach
7–5, 6–0
1999Nizozemsko Paul Haarhuis (2)
Rusko Jevgenij Kafelnikov (2)
Itálie Massimo Bertolini
Itálie Cristian Brandi
7–5, 6–3
2002Švédsko Nicklas Kulti
Švédsko Mikael Tillström
Nizozemsko Paul Haarhuis
Austrálie Sandon Stolle
6–2, 6–7(2–7), 7–6(7–5)
2001USA Donald Johnson
USA Jared Palmer
Španělsko Tommy Robredo
Španělsko Fernando Vicente
7–6(7–2), 6–4
2002Austrálie Michael Hill
Česko Daniel Vacek
Argentina Lucas Arnold Ker
Argentina Gastón Etlis
6–4, 6–4
2003USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Jižní Afrika Chris Haggard
Jižní Afrika Robbie Koenig
6–4, 6–3
2004Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor
Argentina Mariano Hood
Argentina Sebastián Prieto
4–6, 6–3, 6–4
2005Indie Leander Paes
Srbsko a Černá Hora Nenad Zimonjić
Španělsko Feliciano López
Španělsko Rafael Nadal
6–3, 6–3
2006Bahamy Mark Knowles (2)
Kanada Daniel Nestor (2)
Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
6–2, 6–7(4–7), [10–5]
2007Rumunsko Andrei Pavel
Západní Německo Alexander Waske
Španělsko Rafael Nadal
Španělsko Tomeu Salvà
6–3, 7–6(7–1)
2008USA Bob Bryan (2)
USA Mike Bryan (2)
Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
6–3, 6–2
2009Kanada Daniel Nestor (3)
Srbsko Nenad Zimonjić (2)
Indie Maheš Bhúpatí
Bahamy Mark Knowles
6–3, 7–6(11–9)
2010Kanada Daniel Nestor (4)
Srbsko Nenad Zimonjić (3)
Austrálie Lleyton Hewitt
Bahamy Mark Knowles
4–6, 6–3, [10–6]
2011Mexiko Santiago González
USA Scott Lipsky
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
5–7, 6–2, [12–10]
2012Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Marc López
2–6, 7–6(9–7), [10–8]
2013Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
Švédsko Robert Lindstedt
Kanada Daniel Nestor
5–7, 7–6(9–7), [10–4]
2014Nizozemsko Jesse Huta Galung
Francie Stéphane Robert
Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
6–3, 6–3
2015Chorvatsko Marin Draganja
Finsko Henri Kontinen
Spojené království Jamie Murray
Austrálie John Peers
6–3, 6–7(6–8), [11–9]
2016USA Bob Bryan (3)
USA Mike Bryan (3)
Uruguay Pablo Cuevas
Španělsko Marcel Granollers
7–5, 7–5
2017Rumunsko Florin Mergea
Pákistán Ajsám Kúreší
Německo Philipp Petzschner
Rakousko Alexander Peya
6–4, 6–3
2018Španělsko Feliciano López
Španělsko Marc López
Pákistán Ajsám Kúreší
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
7–6(7–5), 6–4
2019Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
6–4, 7–6(7–4)
2020zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2021Kolumbie Juan Sebastián Cabal (2)
Kolumbie Robert Farah (2)
Německo Kevin Krawietz
Rumunsko Horia Tecău
6–4, 6–2
2022Německo Kevin Krawietz
Německo Andreas Mies
Nizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski
6–7(3–7), 7–6(7–5), [10–6]
2023Argentina Máximo González
Argentina Andrés Molteni
Nizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski
6–3, 6–7(8–10), [10–4]
2024Argentina Máximo González (2)
Argentina Andrés Molteni (2)
Polsko Jan Zieliński
Monako Hugo Nys
4–6, 6–4, [11–9]

Rekordy

Dvanáctinásobný vítěz Rafael Nadal
Dvanáctinásobný vítěz Rafael Nadal
Trofej pro vítěze dvouhry
Trofej pro vítěze dvouhry
Dvouhra[1]
Rekorddržitelé rekordu
Nejvíce titulů12Španělsko Rafael Nadal
Nejvíce titulů v řadě5Španělsko Rafael Nadal
Nejvíce finále12Španělsko Rafael Nadal
Nejvíce finále v řadě5Španělsko Rafael Nadal
Nejvíce odehraných zápasů72Španělsko Rafael Nadal
Nejvíce vyhraných zápasů67Španělsko Rafael Nadal
Nejvyšší zápasová úspěšnost93,1 %Španělsko Rafael Nadal (67–5)
Nejvíce odehraných ročníků22Španělsko Feliciano López
Nejstarší vítěz34 letŠpanělsko Rafael Nadal (2021)
Nejmladší vítěz18 letŠvédsko Mats Wilander (1982)
Nejvýše postavený vítěz1. ATPRumunsko Ilie Năstase (1973)
Španělsko Rafael Nadal (2009, 2011, 2018)
Nejníže postavený vítěz65. ATPUSA Todd Martin (1998)
Čtyřhra
Nejvíce titulů7Austrálie Roy Emerson
Nejvíce párových titulů3Austrálie Roy Emerson / Neale Fraser
Švédsko Anders Järryd / Hans Simonsson
USA Bob Bryan / Mike Bryan
Dvouhra a čtyřhra
Vítězové obou soutěží v ročníkudoubleUSA Vic Seixas (1953)
USA Tony Trabert (1954)
Austrálie Neale Fraser (1959)
Austrálie Roy Emerson (1963, 1964)
Španělsko Manuel Orantes (1969, 1970)
Rumunsko Ilie Năstase (1973, 1974)
Švédsko Björn Borg (1975)
Československo Ivan Lendl (1980)
Ekvádor Andrés Gómez (1990)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barcelona Open (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. a b c BARCELONA OPEN BANC SABADELL – ATP MEDIA NOTES PREVIEW & DAY 1 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-04-15 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. The Club – Barcelona Open Banc Sabadell | 71º Trofeo Conde de Godó [online]. Barcelona Open Banc Sabadell, 2023 [cit. 2024-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-04. (anglicky) 
  3. BARCELONA OPEN BANC SABADELL – ATP MEDIA NOTES PREVIEW & DAY 5 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-04-19 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Alex de Minaur defeats Rafael Nadal in Barcelona. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-04-17 [cit. 2024-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-04-20. (anglicky) 
  5. Rafael Nadal feels the love in Barcelona return. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-04-16 [cit. 2024-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-04-19. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the United States (1912-1959).svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Spain (1945–1977).svg
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Mexico (1934-1968).svg
Flag of Mexico (1934-1968)
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of South Africa (1928-1982).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Serbia and Montenegro; Flag of Yugoslavia (1992–2003).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro (1992–2006).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Brazil (1960-1968).svg
The flag of Brazil from 1960 to 1968 with 22 stars.
Logo der Barcelona Open Banc Sabadell 2014.jpg
Logo der Barcelona Open Banc Sabadell 2014
Trofeo Conde de Godo 2008.jpg
Autor: Partido Popular de Cataluña, Licence: CC BY-SA 2.0
Copa de ganador del Trofeo de tenis Conde de Godó 2008, en Barcelona (España)
Rafael Nadal 2006.jpg
Autor: lexi1960im, Licence: CC BY 2.0

Barcelona. Open seat godo 2006. 2006/04/28. Foto: Manuel queimadelos.

Wwwmanuelqueimadelos.Com