Barentsovo moře

Barentsovo moře
Maximální hloubka	600 m
Rozloha	1 405 000 km²
Zeměpisné souřadnice	75°0′0″ s. š., 40°0′0″ v. d.
Nadřazený celek	Severní ledový oceán
Sousední celky	Norské moře, Grónské moře, Bílé moře, Karské moře, Severní ledový oceán
Světadíl	Evropa
Stát	Rusko Rusko, Norsko Norsko
Přítoky	Tuloma, Kola, Jokanga, Pasvikelva, Tanaelva, Pečora

Barentsovo moře (norsky Barentshavet ; rusky Баренцево море Barencevo more) je okrajové moře Severního ledového oceánu mezi severním pobřežím Evropy (Norska a Ruska) a Medvědím ostrovem, Špicberky, Zemí Františka Josefa a Novou zemí. Podle záhadologů se pod hladinu dnešního Barenstova moře kdysi propadla bájná Hyperborea^[1], z níž podle nich dnes nad hladinu vyčnívají její někdejší nejvyšší hory, jimiž mají být Špicberky, Země Františka Josefa, či Nová země.

Dějiny

Od starověku žily na pobřeží Barentsova moře ugrofinské kmeny - Samové. V 11. století do oblasti začali pronikat Vikingové, Novgoroďané a Pomorové.

Za starých časů nazývali námořníci a kartografové Barentsovo moře jako - Severní moře, Siverské moře, Moskevské moře, Ruské moře, Studené moře, Pečorské moře, Temné moře^[2]. Ale nejrozšířenějším názvem bylo Murmanské moře. Oficiální pojmenování moře bylo až v roce 1853 po holandském mořeplavci Willemu Barentsovi.

Námořníky bylo moře přezdíváno "Ďáblův taneční parket" kvůli jeho nepředvídatelnosti a obtížnosti.

Geografická data

• Rozloha: 1 405 000 km²
• Hloubka: průměrná hloubka 229 m, maximální 600 m (na západě)
• Příliv: max. 11 m
• Teplota vody na povrchu: v létě: 7-12 °C na jihu, 0 °C na severu, v zimě 3-5 °C na jihozápadě, méně než -1 °C na severovýchodě
• Podíl plovoucího ledu: méně než 75 % povrchu v zimě, v létě pouze malé plochy na severu
• Salinita: 35 promile na jihozápadě, 32 promile na severu
• Klimatické podmínky: subarktické, ovlivněné teplým Golfským proudem
• Mořské proudy: 1. Golfský (obtéká jižní pobřeží a zasahuje až k Nové zemi), 2. Severní studený proud od Karského moře a Severního ledového oceánu (teče opačným směrem)
• Pobřeží: většinou skalnaté (kromě jihovýchodní části), fjordy (zejména na pobřeží Norska)
• Zajímavosti: souostroví Špicberky, ostrov Kolgujev na jihovýchodě, delta řeky Pečory, poloostrov Kanin na jihu
• Významné přístavy: Murmansk - v zimě nezamrzá, Vadsø, Kirkenes

Ekologie

Velkou potenciální hrozbu představuje radioaktivní znečištění moře v důsledku činnosti norských závodů na zpracování radioaktivního odpadu.^[3]

V Barentsově moři je potopeno také několik jaderných ponorek. Největší hrozbu představují jaderné reaktory ponorky K-159 projektu 627A "KIT", která se potopila na konci srpna 2003 na východním pobřeží poloostrova Kola. Trup ponorky je podle zpráv z roku 2021 ve velmi špatném stavu, riziko úniku radiace je veliké, proto ruská korporace Rosatom plánuje ponorku vyzvednout. Vyzvednutí ponorky se nezvládne dříve jak po roce 2030.^[4] V souvislosti s únikem radioaktivity z ponorky K-159 se hovoří o tzv. Podmořském Černobylu. Hrozí, že některé oblasti Barentsova moře budou zasaženy na několik let a rybolov bude nutné zcela přerušit.^[5]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Barentsovo moře na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Barentsovo moře ve Wikislovníku