Barevná kompozice

Barevná kompozice nebo barevná skladba je jedním ze základních kompozičních postupů pro uspořádání barev a prvků v obrazu. Je spoluurčována barevným, individuálním názorem autora a jeho emocionální, estetickou soustavou. Uplatňuje se v různých sdělovacích systémech a oborech, protože má obecnou platnost. Autoři používají barevnou kompozici ve fotografii, filmu, malbě, architektuře, hudbě nebo průmyslovém designu.

Vnímání barev

Vnímání barev je složitý fyziologický a psychologický proces, při kterém se uplatňuje:

fyzikální barevný podnět
vyhodnocení podnětu zrakem (psychofyzikální)
přenos vjemů do mozku a jejich vyhodnocení (psychosenzorické)

Fyzikální barevný svět je určen intenzitou a spektrálním složením (barvou) dopadajícího světla. V lidském oku jsou dva typy receptorů. Tyčinky nerozlišují barvy, rozlišují intenzitu světla a jsou citlivější ke krátkovlnné oblasti spektra. Je jich cca 120 miliónů. Čípky jsou méně citlivé než tyčinky a je jich cca 7 miliónů a umožňují barevné vidění. Jeden druh je nejcitlivější na modré, druhý na zelené a třetí na červené světlo. Při nízké hladině osvětlení se snižuje schopnost rozeznávat barvy (tzv. Purkyňův jev).^[1]

Barevná kompozice

Při barevné kompozici musíme řešit tyto aspekty:

Harmonie barev
Kontrast
Poměr velikosti barevných ploch
Vzájemný účinek více barev
Umístění v ploše snímku
Vyjádření tvaru, zdůraznění linií
Objektivní zobrazení barev

Barevnou fotografii můžeme rozdělit na několik skupin podle stupně barevnosti:

Barevně zobrazená černobílá realita
Potlačená barevnost
Postupné vnášení barvy do obrazu
Nepotlačená barevnost
Záměrná barevnost
Barevná uspořádanost^[1]

Rozdělení barev

Teplé barvy jsou červená, oranžová, žlutočervená, žlutá, zelenožlutá, zelená. Jejich společným znakem je, že obsahují žlutou. Tradičně se spojují s ohněm a Sluncem, protože vyvolávají dojem tepla.
Studené barvy jsou modrozelená, modrá, fialověmodrá, fialová, červenofialová. Všechny obsahují modrou. Jejich charakter určuje voda.
Syté barvy jsou neředěné černou, šedou nebo bílou.
Kontrastní (doplňkové) barvy jsou jakékoliv dvě barvy, které jsou na protilehlých stranách barevného kola. Dochází u nich k pocitu kontrastu. Dáme-li je vedle sebe, zmnoží viděnou sytost obou.
Harmonické barvy jsou jakékoliv tři barvy, které mohou být na barevném kole spojeny rovnostranným trojúhelníkem. Tyto barvy mezi sebou dobře ladí.
Příbuzné barvy leží na barevném kole vedle sebe. Mají podobný účinek, tedy zcela opačnou vlastnost, než mají barvy kontrastní.
Pastelové barvy jsou odstíny, které jsou velmi rozředěné bílou nebo šedou. Velmi obtížně se reprodukují.
Monochromatické barvy se skládají z různých sytostí a hodnot jasu jedné barvy, působí mdle a nevýrazně. Chytře využitý kontrast je může udělat velmi zajímavými.

Barevný kruh
Aditivní barevný systém
Subtraktivní barevný systém
HSV barevný systém

Příklady

Barevný kontrast
(c) I, Jonathan Zander, CC BY-SA 3.0
Kombinace kontrastu a barevného kontrastu
Netradiční barva oblohy, viděná jen zřídkakdy a krátkém úseku dne, nutí k vnímání této atmosféry. Z dálky fotografie působí jako abstraktní malba.
Zcizovací efekt v podobě žlutého tulipánu působí na psychosenzorickou část mozku a strhává pozornost.
(c) Rafał Pocztarski, CC BY 2.0
Penroseův trojúhelník, optický klam