Bargerova vila

Bargerova vila
Puristická Bargerova vila, zahradní průčelí, Týn nad Vltavou
Puristická Bargerova vila, zahradní průčelí, Týn nad Vltavou
Základní informace
Výstavba1930
Poloha
AdresaDewetterova 445, Týn nad Vltavou, ČeskoČesko Česko
UliceDewetterova
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky106577 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Puristická Bargerova vila v Dewetterově ulici v Týně nad Vltavou byla dokončena roku 1930 podle projektu málo známého pražského stavitele Adolfa Beneše (nikoli architekta Adolfa Benše[1]). Dochovala se ve velmi autentickém stavu včetně moderního dispozičního řešení a interiérů s architektonickými a řemeslnými prvky.[2] Vila byla prohlášena za kulturní památku 15. října 2020. Památkově chráněna je i zahrada a její oplocení.[3][4]

Historie

Vilu si nechal postavit mlynář Ladislav Barger nad svým mlýnem jako reprezentativní sídlo. Od Ladislava Bargera koupil dům Emil Radok z Kolodějů nad Lužnicí, bratr Alfreda Radoka a roku 1949 byla vila prodána MVDr. Janu Pípalovi. Vile se tak říkalo „U Pípalů“. [2] Do přízemí vily byli posléze nastěhováni kvůli nadbytečným metrům ještě další nájemníci, rodina Pípalových bydlela v prvním patře.[3] Jan Pípal zemřel v roce 1990 ve věku 79 let. Jeho dcera Vlastimila, provdaná Pospíšilová (1941–2014) byla organizátorkou mnoha hudebních soutěží a seminářů.[5] Ve své vile i v její zahradě pořádala  různé společenské akce a koncerty klasické hudby, na které zvala významné interprety z Čech i celého světa. Nyní vilu vlastní její dcera Mgr. Markéta Vejvodová.[6] Vila je dnes v dobře udržovaném stavu. Zachovalo se maximum původních konstrukcí a materiálů, včetně některých vnitřních povrchových úprav, výplní otvorů nebo osvětlovacích těles.

Popis

Na zděné patrové vile je patrný silný vliv puristické a nastupující funkcionalistické architektury.

Pohled z ulice, severní průčelí (2021)

Jižní zahradní průčelí má uprostřed široký rizalit, který je v prvním patře celý prosklený. Na severním vstupním průčelí je půlválcový schodišťový rizalit. V patře jsou balkony s trubkovým zábradlím. Vodorovně jsou všechna průčelí členěna kamenným soklem a širokým nadokenním pásem nad přízemím i nad patrem. Střešní terasa je ohrazena na východní straně parapetní zídkou, na ostatních stranách je trubkové zábradlí.

Vedle vlastní architektury se dochovaly autentické prvky dveřních a okenních výplní i s kováním, dřevěné prkenné povrchy podlah, kovová zábradlí, kachlová kamna v hale i osvětlovací tělesa. Na podestách i stupních je terazzo. V kuchyni a komoře je původní obklad ze zeleného skla. Prostřední salon v prvním patře vystupuje proskleným rizalitem do zahrady. Ve střešním patře je východ na střechu. Plochá střecha je pokryta asfaltovými pásy a lemována po obvodu parapetní zdí ze západní a východní strany, na severní a jižní straně je kovové zábradlí z hranatých prutů.

V suterénu jsou sklepní prostory, prádelna, sklad uhlí atd. Ve střední místnosti v jižním průčelí je vstup do zahrady s nízkými plechovými dveřmi.

V současnosti je vila v téměř autentickém stavu s minimálními novodobějšími zásahy.[7]

Odkazy

Reference

  1. TREJBALOVÁ, Eva. Rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku. iispp.npu.cz [online]. Ministerstvo kultury [cit. 2021-09-19]. Dostupné online. 
  2. a b Bargerova vila - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  3. a b www.propamatky.info [online]. [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-10-12]. Identifikátor záznamu 1999999489 : Bargerova vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. Prague Junior Note – Prague Junior Note 2021 [online]. [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  6. Pípalů vila. www.starytyn.cz [online]. [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  7. Prohlášení za kulturní památku. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-09-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bargerova vila 02.jpg
Autor: Jarynah, Licence: CC BY-SA 4.0
Puristická vila, "U Pípalů"
Bargerova vila 05.jpg
Autor: Jarynah, Licence: CC BY-SA 4.0
Puristická vila, "U Pípalů"