Bari
Bari | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 41°8′ s. š., 16°52′ v. d. |
Nadmořská výška | 1 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Itálie |
Region | Apulie |
Metropolitní město | Bari |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 116 km² |
Počet obyvatel | 322 751 (2013) |
Hustota zalidnění | 2 782,3 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | + 080 |
PSČ | 70100 (generico), 70012, 70016, 70045, 70050, 70057, 70121 - 70126 |
Označení vozidel | BA |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bari je přístavní město, hlavní město regionu Apulie a její provincie Bari, ležící na pobřeží Jaderského moře v jižní Itálii. Žije zde okolo 400 tisíc obyvatel, po Neapoli je druhým největším městem v jižní Itálii. Je sídlem univerzity a námořnické školy, významným střediskem obchodu, chemického, loďařského a strojírenského průmyslu a zpracování ryb. Bari je také dějištěm veletrhů Fiera di Levante.[1]
Historie
Jako Barium bylo známo již v římské době v 1. století př. n. l., nebylo však nijak zvláště významné. V roce 465 tu bylo zřízeno biskupství, které bylo pak v 10. století povýšeno na arcibiskupství. Od dobytí Itálie byzantskými vojsky v 6. století bylo Bari v držení Byzance, a to až do roku 1071, kdy je jako poslední državu východního císařství dobyli Normané pod vedením Roberta Guiscarda. Roku 1130 se stalo součástí Království obojí Sicílie a od roku 1282 neapolského království. V 16. – 18. století Bari upadalo, o další století později došlo k jeho novému vzestupu. Je zde pohřben sv. Mikuláš.
Město a památky
Dodnes se zachovalo Staré Město s křivolakými uličkami, v jehož středu se nachází katedrála San Sabino (původní stavba pochází z 12. století). V apsidě velké poutní baziliky sv. Mikuláše (San Nicola, vystavěné v letech 1087 až 1197) je umístěna hrobka poslední kněžny z Bari Bony Sforzové, matky polského krále Zikmunda II. Augusta. V západní části Starého Města, v blízkosti Nového přístavu (Porto Nuovo), je pevnost Castello Svevo, původně byzantsko-normanská stavba, v letech 1233–40 rozšířená, v 16. stol. přestavěná na palác. Nejrušnější místo a centrum Starého Města tvoří náměstí Piazza Mercantile s palácem Sedile dei Nobili, leží na východě, vedle Porto Vecchio (Starého přístavu).
Jižně od Starého Města se nachází Nové město. Hlavní náměstí s parkem je Piazza Umberto I. (budova univerzity, knihovna, Národní archeologické muzeum) v blízkosti nádraží. Středem Nového města prochází pěší zóna Via Sparano da Bari. Řada paláců a divadlo se nachází na třídě Corso Cavour ve východní části.[2]
Sousední obce
Adelfia, Bitonto, Bitritto, Capurso, Giovinazzo, Modugno, Mola di Bari, Noicattaro, Triggiano, Valenzano
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel
Galerie
- Piazza Mercantile, Staré Město
- přístav, Porto Vecchio
- (c) Berthold Werner, CC BY-SA 3.0San Sabino, Cattedrale di Bari
- (c) Berthold Werner, CC BY-SA 3.0kostel San Nicola, Staré Město
- Via Venezia, Staré Město
- Staré Město, Bari
- Piazza Aldo Moro
Osobnosti města
- Francesco Rossi, (1650–1725) operní skladatel
- Niccolò Piccinni (1728 – 1800), operní skladatel
- Pietro Lombardi (1922–2011), zápasník
- Licia Albanese, soprán
- Thiago Alcántara Do Nascimento, fotbalista
- Mario Nuzzolese, novinář
- Giovanni Laterza, redaktor
- Guido Marzulli, malíř
- Gianrico Carofiglio, spisovatel
- Marco Misciagna, violista a houslista
Partnerská města
- Baalbek, Libanon
- Bandung, Indonésie
- Banja Luka, Bosna a Hercegovina
- Batumi, Gruzie
- Durrës, Albánie
- Kanton, Čína
- Kolín, Česko
- Korfu, Řecko
- Mar del Plata, Argentina
- Patras, Řecko
- Sergijev Posad, Rusko (2010)
- Sumqayıt, Ázerbájdžán
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bari na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Italy (Commons photos) → en-Wikipedia Italy.
bendera Indonesia
Georgian flag in Pantone MS.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
(c) Berthold Werner, CC BY-SA 3.0
Italy, Bari, San Nicola church
Flag of Bari