Barn
Barn (značka "b") je jednotka účinného průřezu (značka "s"). V soustavě SI má význam plochy délka2.
Účinný (srážkový) průřez vyjadřuje míru pravděpodobnosti, že dojde k interakci mezi jádrem nalézajícím se v poli (v terči) o velikosti 1 m2 a kolmo dopadajícím neutronem, který tuto plochu zasáhne, tj. pravděpodobnost jaderné reakce; používá se převážně u urychlovačů částic. Jednotlivé reakce mají rozdílně veliký účinný průřez, ten je pro danou reakci vyjádřen jako efektivní plocha jádra o takové velikosti, že když do ní směřujeme letící částici dojde k jaderné reakci. Tyto účinné průřezy nemají nic společného s geometrickými rozměry jádra, jsou důsledkem vnitřních mechanismů konkrétních druhů reakcí.
Nominální jednotkou účinného průřezu je neadekvátně veliký m2, proto jaderní fyzici často používají praktičtější jednotku barn.
Převodní vztah:
- 1 barn = 10−28 m2, odpovídá řádově geometrickému průřezu atomového jádra uranu
Jednotky barn se také používá při studiu nukleární magnetické rezonance pro kvantifikaci interakce jádra s elektrickým polem.
Název barn, znamenající česky "stodola", vznikl při vývoji atomové bomby za 2. světové války (Projekt Manhattan). Tehdy v počátcích měli vědci problém řízeně zasáhnout neutronem cíl, pokud v nadsázce nebyl veliký jako stodola. Původně slangový výraz se v odborné komunitě vžil a následně byl používán jako krycí název mající zastřít studovanou podstatu. Pro svou praktičnost a vtipnost se udržel dodnes, jako např. krása, vůně, půvab u kvarků.
Odkazy
Literatura
- Reaktorová fyzika I: Neutronové účinné průřezy [online]. ČVUT, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Praha [cit. 2011-11-02]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- Jaderná a radiační fyzika: Jaderné reakce a jaderná energie [online]. Vojtěch Ullmann, Ostrava [cit. 2011-11-02]. Dostupné online.
- KREMPASKÝ, Július. Fyzika: Atomové jádro [online]. Slovenská technická universita, Katedra fyziky, Bratislava [cit. 2011-11-02]. Dostupné online.
- WAGNER, Vladimír. Osel: Jak se daří urychlovači LHC [online]. Objective Source E- Learning, Josef Pazdera, Praha, rev. 11.11.2010 [cit. 2011-11-02]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor: Lucas Taylor / CERN, Licence: CC BY-SA 3.0
An example of simulated data modeled for the CMS particle detector on the Large Hadron Collider (LHC) at CERN. Here, following a collision of two protons, a Higgs boson is produced which decays into two jets of hadrons and two electrons. The lines represent the possible paths of particles produced by the proton-proton collision in the detector while the energy these particles deposit is shown in blue. More CMS events at CMS Media