Barnabitská komise

Barnabitská komise byla rehabilitační komise vytvořená předsednictvem ÚV KSČ za účelem přešetření procesu s tzv. slovenskými buržoazními nacionalisty. Komise byla ustanovená rozhodnutím z 26. června 1963 na podnět předsednictva ÚV KSS. Její činnost trvala až do konce roku 1963. Název komise dostala podle místa jednání jejích členů - bývalého kláštera barnabitů na Hradčanech.[1] V čele komise stál Jozef Lenárt, který otázku buržoazních nacionalistů řešil už i v rámci Kolderovy komise. Na podzim 1963 se ukázalo, že komise se zřejmě odchýlí od závěrů předchozích komisí. Z vícerých důvodů v tomto období svůj zenit prožíval i premiér Viliam Široký, který se též podílel na procesech proti tzv. buržoazním nacionalistům. Prezident a stranický vůdce Antonín Novotný Širokého odmítl pro jeho přečiny podržet, což vedlo ke vzniku nové vlády. Do jejího čela se postavil Lenárt,[2] jehož místo člena a předsedy v komisi proto převzal Vladimír Koucký.[3]

Komise se skládala z vícerých pracovníků, zúčastnil se i historik Karel Kaplan. Jednotliví pracovníci byli zařazeni a rozebírali působení odsouzených podle časových úseků - před druhou světovou válkou, v průběhu války, před únorem 1948 a po něm.[3] Na podzim 1963 se ukázalo, že komise se zřejmě odchýlí od závěrů předchozích komisí a odsouzené rehabilituje.[2] Novotný, který měl obavy ze směřování komise a z možného mocenského vzestupu Gustáva Husáka, do komise dosadil Bohuslava Laštovičku a Michala Sabolčíka, od kterých podle Kaplana pravděpodobně očekával zvrácení směřování komise, což se jim však nepodařilo.[3] Závěry komise byly projednány 18. a 19. prosince 1963 na zasedání ÚV KSČ, které schválilo rezoluci O přezkoumání kritiky buržoazního nacionalismu vznesené na IX. sjezdu KSS. To vedlo k rehabilitaci odsouzených (a mezitím právně amnestovaných) slovenských komunistů, mezi nimi hlavně Husáka, ale i Ladislava Novomeského, Karola Šmidkeho, Vladimíra Clementise a dalších.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barnabitská komisia na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ 50. léta - Rehabilitace a "rehabilitace" v době komunistického režimu: TOTALITA [online]. totalita.cz [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století. Spolupráce a konflikty 1914 - 1992. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2015. 677 s. ISBN 978-80-7429-631-4. S. 441 – 442. 
  3. ↑ a b c KAPLAN, Karel; HORÁČEK, Ladislav. Gottwaldovi muži. 1. vyd. [s.l.]: Paseka, 2004. 340 s. ISBN 80-7185-616-9. S. 317 a 318. (závěrečná část, rozhovor s Karlem Kaplanem). 
  4. ↑ HONZÁK, František a spol. Dejiny Slovenska. Dátumy, udalosti, osobnosti. 1. vyd. Bratislava: Slovart, Libri, 2007. 882 s. ISBN 9788080855963, ISBN 978-80-7277-187-5. S. 583. 

Související články