Barnsleyho kapradí
Barnsleyho kapradí je fraktál pojmenovaný po britském matematikovi Michaelu Barnsleym, který jako první popsal tento fraktál ve své knize Fractals Everywhere.[1]
Vlastnosti
Toto kapradí je jedním ze základních příkladů soběpodobnosti, což znamená že se jedná o matematicky generovaný vzor, který může být reprodukovatelný v každém zvětšení nebo zmenšení. Stejně jako Sierpinského trojúhelník ukazuje Barnsleyho kapradí, jak graficky krásné struktury mohou vzniknout použitím matematických vzorců.
Konstrukce
Barnsleyho kapradí používá čtyři afinní transformace. Rovnice pro každou z transformací je následující: .
Barnsleyho fraktál pro sleziník netíkovitý lze získat z následujících transformací:
- s pravděpodobnostním faktorem
- s pravděpodobnostním faktorem
- s pravděpodobnostním faktorem
- s pravděpodobnostním faktorem .Naprogramováno pomocí HTML5 canvas.
Reference
- ↑ Fractals Everywhere, Boston, MA: Academic Press, 1993, ISBN 0-12-079062-9
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Barnsleyho kapradí na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Xerostomus, Licence: CC BY-SA 4.0
Volání třetí funkce vykresluje pravý list.
Autor: DSP-user, Licence: CC BY-SA 3.0
Barnsley's fern illustrates the use of affine translations in an iterated function system (IFS) to create a fractal. In Table III.3 of Michael Barnsley's book, the IFS code for the four affine transformations for the Barnsley leaf is given as a table of values for the coefficients a, b, c, and d, the constants e and f and the probability percentage factor of p as follows:
Autor: Xerostomus, Licence: CC BY-SA 4.0
Volání třetí funkce vykresluje pravý nejnižší list, který pak volání druhé funkce transponuje do vyšších pater.
Autor: Xerostomus, Licence: CC BY-SA 4.0
Druhá afinní funkce vykresluje při opakovaném volání vyšší patra Barnsleyho kapradiny
Autor: Xerostomus, Licence: CC BY-SA 4.0
Barevně odlišené, co vykresluje první afinní funkce a že vlastně kreslí též miniaturní kapradí.