Barokní špitál (Louny)

Barokní špitál v Lounech
Poloha
Adresa	Louny, Česko Česko
Ulice	Žižkova
Souřadnice	50°21′30,2″ s. š., 13°47′35,63″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	42360/5-1042 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barokní špitál je objekt bývalého špitálu na Žateckém předměstí v Lounech. Nachází se v Žižkově ulici a má popisné číslo 274. Je součástí lounské městské památkové zóny. Kulturní památkou byl prohlášen před rokem 1988.

Nejstarší městský špitál založil počátkem 30. let 14. století lounský rychtář Bér. Nacházel se v klášteře magdalenitek na levém břehu Ohře při cestě do Dobroměřic.^[1] Klášter zanikl během husitských válek. Nový městský špitál vznikl v roce 1459 z příkazu Jiřího z Poděbrad. Pečoval o šestnáct chudých a financovaný byl z městských statků v Dobroměřicích a na Rané.^[2] Ten byl již umístěný na pravém břehu řeky těsně pod Žateckým předměstím; v jeho bezprostředním sousedství stála kaple Maří Magdaleny. Špitál je zachycený na Willenbergově vedutě z roku 1602 a označený číslem 13. Tvoří ho dvě budovy: jedna je přízemní, druhá zřejmě patrová. Během třicetileté války ale zpustl. V roce 1660 založila měšťanka Alžběta Pšanská nadaci na jeho obnovu a špitál byl rekonstruován.^[3] Budova nicméně nevyhovovala, a tak se městská rada začala zaobírat myšlenkou postavit zcela nový špitál.

V odborné literatuře převládá názor, že architektem nového špitálu byl Antonio della Porta.^[4][5] Jako projektant je Porta uvedený i v Památkovém katalogu.^[6] Atribuce lounského špitálu Portovi se opírá především o jeho architektonické tvarosloví a částečně také o názor bývalého ředitele lounského okresního archivu Bořivoje Lůžka. Lůžek v písemnostech archivního fondu města Loun objevil dopis, který 7. ledna 1694 napsal Porta z Roudnice do Loun. Interpretoval či přečetl ho ale chybně a připsal projekt špitálu Portovi.^[7] Skutečnost je ale jiná.

Porta Lounským napsal, že prostudoval výkres nového špitálu, jehož autorem byl "Ludvík", provedl v něm drobné korekce a doporučil, aby se podle něj budova postavila. Ludvíkem Porta mínil svého žáka Ludvíka Naymayera, s nímž krátce po napsání dopisu odjel do Řezna. Naymayer také stavbu budovy na základě smlouvy uzavřené s městem řídil.^[8]

Naymayera jako autora projektu označili také autoři stavebně-historického průzkumu špitálu z roku 1986 Luboš Lancinger a Mojmír Horyna.^[8] Špitál byl první Naymayerovou prací pro Louny. Stavitel se pak v Lounech usadil. Navrhl mj. nedochovanou kašnu na náměstí a projektoval místní Kostel Čtrnácti svatých pomocníků. Špitál se stavěl v letech 1694, kdy se dovážel kámen, do roku 1699, kdy Naymayer obdržel závěrečnou platbu za nanesení barev na fasádu. Roku 1696 dostala budova šindelovou střechu, v dalších dvou letech vznikaly štíty.^[8]

Budova sloužila svému účelu i v dalších staletích. Za 1. republiky byl špitál financovaný z nadace lounského podnikatele Václava Valtery. Nadačních míst bylo dvanáct, šest pro muže, stejný počet pro ženy. Každý z nich měl vlastní byt a dostával příspěvek na otop a šatstvo.^[9] Po 2. světové válce byly v budově zřízeny byty. V 80. letech způsobil dezolátní stav špitálu, že se uvažovalo o jeho demolici. Zachránilo ho, že měl být využit jako depozitář okresního archivu. Pro tento účel již byla zpracována studie.^[10] Po roce 1990 město špitál prodalo. Nový vlastník ho v letech 1994–1995 nechal opravit a provozoval v něm penzion. V té době se pro budovu vžil název Barokní špitál.

Patrová budova stojí na obdélném půdorysu. Celou jeho fasádu člení pilastry, v horní části pod korunní římsou profilované. okna v přízemí jsou ozdobena rustikou.^[11] Frontony nad okny v patře tvoří dvě voluty s prázdným polem mezi nimi v červené barvě fasády. Okna jsou opatřena kapkami, typickým dekoračním znakem pro 17. století. Obdélníkový portál je rovněž rámovaný pilastry, v rozeklaném frontonu nad ním je letopočet 1698, pocházející z úprav v polovině 90. let. Kratší část budovy zakončují obdélníkové štíty s dvojicí pilastrů po obou stranách. Štíty z obou stran rámují volutová křídla, zakončené jsou trojúhelníkovým frontonem. Po obou stranách volut jsou umístěné obelisky. Nad křídly i na frontonu je osazeno vždy po páru piniových šišek. Štíty lounského špitálu mají prakticky stejné architektonické tvarosloví jako štíty na arkádové budově před zámkem v Libochovicích, která se stavěla krátce před tím podle Portových plánů. Dokazuje to Naymayerovu závislost na jeho učiteli.

Místnosti v interiéru špitálu mají v patře i přízemí trámové stropy, schodiště je sklenuté valenou a křížovou klenbou. Na západní straně je novodobý přístavek sloužící k provozu penzionu. Při rekonstrukci v polovině 90. let získala fasáda červeno-bílou barevnost typickou pro barokní architekturu.

Starší regionální literatura špitál buď ignorovala, nebo jeho umělecké kvality podceňovala. Historik umění Bohumil Matějka ve svém popisu lounských památek špitál vůbec nezmínil.^[12] Ředitel lounského gymnázia a žák Josefa Pekaře Kamil Linhart v knížce o lounských památkách označil špitál za "stavitelsky bezcenný". Věděl ale, že náklady na jeho stavbu vyšly městskou kasu na více než 5000 zlatých.^[13]

• Špitál
• Antonio della Porta
• Barokní architektura v Česku
• Klášter magdalenitek (Louny)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Barokní špitál v Lounech na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky špitálu
• Stručný popis, fotogalerie