Barokní sýpka (Prostřední Lhota)

Sýpka v Prostřední Lhotě
Barokní sýpka, sídlo pobočky Hornického muzea v Příbrami
Účel stavby
sýpka, muzeum
Základní informace
Sloh	barokní
Výstavba	1770
Stavebník	Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou
Současný majitel	Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou
Poloha
Adresa	Chotilsko, Prostřední Lhota čp. 1, Česko Česko
Souřadnice	49°45′11,22″ s. š., 14°20′29,14″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	36954/2-2945 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barokní sýpka, která se nachází ve Prostřední Lhotě, části obce Chotilsko v okrese Příbram ve Středočeském kraji, je pro svou kulturní a historickou hodnotu zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.^[1] Od roku 2004 je tato budova sídlem jedné z poboček Hornického muzea v Příbrami.^[2] Muzejní expozice v Prostřední Lhotě je věnována životu venkovského obyvatelstva středního Povltaví.^[3]

Historie

Prostřední Lhotu a sousední Zábornou Lhotu založil ve 14. století Kucman z Hohenstollenu, měšťan z Nového Knína, který zbohatl na těžbě zlata ve zdejším regionu.^[2] Prostřední Lhota se nachází na severním okraji zlatorudního revíru Psí hory, který se rozkládá na levém břehu Vltavy v prostoru mezi vesnicemi Smilovice, Čelina a Mokrsko.^[4] V roce 1669 odkoupil rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou od Petra Vratislava z Mitrovic panství Starý Knín, jehož součástí byla i ves Prostřední Lhota. Čtyřpodlažní objekt špýcharu byl vybudován v roce 1770 jako součást zdejšího hospodářského statku řádu Křižovníků s červenou hvězdou.^{[2] [5]}

V druhé polovině 20. století bývalý křižovnický špýchar využívalo jako skladiště Hospodářské družstvo skladištní a výrobní z Dobříše.^[6] Na počátku 21. století byla díky podpoře obce Chotilsko historicky cenná barokní sýpka rekonstruována a 2. července 2004 zde bylo otevřeno Muzeum života venkovského obyvatelstva středního Povltaví.^[5]

Popis

Monumentální budova barokní sýpky se nachází na jižním okraji Prostřední Lhoty v místech, kde ze silnice č. 102 odbočuje místní komunikace směrem na západ do Libčic.^[3]

Čtyřpodlažní budova se zaoblenými nárožími a sedlovou střechou má dva štíty, hlavní, západní štít je obrácený směrem k silnici. Západní štít je z boku prohnutě volutový, vodorovně členěný ozdobnými římsami a zakončený zvonovitě formovanou vrcholovou částí. Uprostřed horní části štítu je obdélná kartuše s křižovnickou hvězdou a letopočtem 1770.^[6] Budova špýcharu ohraničuje z jihu areál někdejšího hospodářského dvora. Jižní i severní podélné strany budovy mají pět okenních os.^[6] Na východní průčelí navazovala stodola se sedlovou střechou, u severozápadního roku sýpky je menší přístavek.^[1]

Sýpka je převážně vystavěna z lomového kamene, jen místy je zdivo doplněné cihlami, střecha je kryta pálenými taškami. Původně byla uprostřed hřebene střechy malá dřevěná větrací věžička, která však byla v průběhu rekonstrukce odstraněna.^[1] Interiér špýcharu je rozdělen do tří pater a podkroví, všechna podlaží mají trámové stropy s prkenným záklopem, podlahy jsou prkenné. Jednotlivá podlaží jsou propojena příkrými dřevěnými schodišti.^[1]

Odkazy

Reference

Související články

• Váchův špejchar

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sýpka v Prostřední Lhotě na Wikimedia Commons