Barokní studna (Zubrnice)

Barokní studna (Zubrnice)
Barokní studna ze Střížovic v zubrnickém skanzenu
Základní informace
Sloh	baroko
Výstavba	1695
Stavebník	Jan František Kolovrat Krakovský z Chlumce
Současný majitel	Národní muzeum v přírodě
Poloha
Adresa	Zubrnice, Česko Česko
Souřadnice	50°38′56,77″ s. š., 14°13′13,43″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	43095/5-161 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barokní studna se nachází v centrální části Muzea v přírodě Zubrnice v okrese Ústí nad Labem, které je jednou ze čtyř národopisných a architektonických expozic Národního muzea v přírodě České republiky. Zubrnický skanzen je nedílnou součástí obce Zubrnice, jediné vesnické památkové rezervace v Ústeckém kraji.^[1] Studna je evidována v Ústředním seznamu nemovitých památek České republiky pod číslem 43095/5-161 jako objekt industriálního dědictví.^[2]

Popis stavby

Ve středu osmiboké cihlové podezdívky stojí šestiboké kamenné pažení studny s jednoduchou římsou a kruhovým otvorem uprostřed.^[2] Na jihozápadní straně pažení je umístěn medailon s nápisem AMOR DEI ET PROIMI CAUSA FONTIS 1695 (v překladu z latiny: „Láska k Bohu a bližnímu postavila tuto studnu 1695“).^[3] Studnu chrání osmiboká dřevěná konstrukce s osmi sloupky a oblouky. Osmiboká střecha je kryta šindelem. Na vrcholu střechy dřevěného přístřešku je malá věžička (zvonička).^[2]

Historie

Studna původně stála v malé vesnici Střížovice, která od roku 1513 až do roku 1848 byla součástí chlumeckého panství. Vesnice, která leží na severozápadním okraji krajského města Ústí nad Labem,^[4] je od roku 1990 jednou z částí severočeského Chlumce.

Studnu nechal postavit v roce 1695 majitel panství Jan František Kolovrat Krakovský z Chlumce. Kopaná studna byla hluboká 26,5 metru a její šachta byla vyzděna pískovcovými kvádry. Studna přispěla k rozvoji vesnice, která do té doby trpěla nedostatkem vody. Ve vsi vznikla i hospoda, pojmenovaná podle nového vodního zdroje "U zlaté studny".^[5]

Po skončení druhé světové války nastaly změny ve složení místního obyvatelstva. Studna byla naposledy opravena ve druhé polovině padesátých let 20. století, poté však již jen chátrala.^[5]

Přemístění do Zubrnic

Studna se nacházela ve Střížovicích až do roku 1977, kdy byla jako první z historických lidových staveb, tvořících základ místního muzea v přírodě, přenesena do Zubrnic.^[3] Popudem k přemístění historického objektu bylo pravděpodobné ohrožení vesnice plánovanou těžbou uhlí.^[6] Studna bývala kdysi opatřena dřevěným rumpálem s převodovou soustavou ozubených kol, avšak z této její části se dochovalo pouze torzo. Stavba byla v Zubrnicích později rekonstruována do původní podoby se zvoničkou na střeše.^[7]

Replika ve Střížovicích

Od roku 2015 existují dvě identické střížovické studny – originální, opravený objekt v zubrnickém skanzenu, a nová replika původní stavby ve Střížovicích. V roce 2010 se totiž Střížovičtí rozhodli, že své návsi vrátí někdejší podobu s historickou studnou uprostřed. Stavby se ujalo místní sdružení Levil za přispění Ústecké komunitní nadace a města Chlumce. Součástí repliky je rovněž měděná věžička se zvoničkou, která byla z původní studny odstraněna v roce 1939. Stavba byla oficiálně dokončena slavnostním zavěšením zvonu do věžičky dne 7. listopadu 2015.^[6][8]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Studna ze Střížovic na Wikimedia Commons
• Soubor lidové architektury Zubrnice