Barometrické měření výšky
V praxi se využívá mnoho přístrojů založených na změně barometrického tlaku. Nepostradatelným přístrojem používaným zejména v letectví je barometrický výškoměr. Pro matematickou interpretaci změny tlaku v závislosti na výšce aplikované na modelovou atmosféru se vychází z několika předpokladů:
- Skutečná teplota T se nahrazuje průměrnou teplotou Ts celé atmosféry mezi dvěma hladinami, z nichž v dolní je tlak p0 a v horní pz.
kde ts je průměrná teplota vrstvy [°C].
- Změna tíhového zrychlení v závislosti na nadmořské výšce a zeměpisné šířce se stanoví
kde je zeměpisná šířka, h je nadmořská výška, gn je tíhové zrychlení na 45° z.š. na hladine moře. Tíhové zrychlení směrem k rovníku a se stoupající nadmořskou výškou klesá.
Laplaceův barometrický vzorec
kde
| z | je výška nad výchozí hladinou |
| 18464 | je barometrický koeficient pro střední Evropu |
| je koeficient teplotní roztažnosti vzduchu, | |
| t | je teplota vzduchu [°C] |
| p0 | je tlak vzduchu ve výchozí hladině |
| p | je tlak vzduchu ve výšce z |
Laplaceův vzorec se velice často používá ve zkrácené formě bez členů udávajících změnu tíhového zrychlení.
Babinetův vzorec
Za předpokladu, že rozdíl uvažovaných výškových hladin není příliš velký, lze použít Babinetův vzorec:
kde
| tm | je průměrná teplota mezi dvěma hladinami [°C] |
| a | p0 > p1 |
Vzorec odvodil kolem roku 1850 francouzský fyzik J. Babinet. Přesnost vzorce je nepřímo úměrná vzdálenosti uvažovaných hladin. Z tohoto důvodu lze tento vzorec uspokojivě použít pouze v případech, kdy vzdálenost obou hladin nepřekračuje 1000 m.
Související články
Média použitá na této stránce
A Kollsman-type barometric aircraft altimeter set at 75 ft (23 m) showing a pressure of 29.87 in (1011.5 hPa). This altimeter is mounted in a console at a radio station at Cambridge Bay Airport, Nunavut, Canada.