Barrandovský most

Barrandovský most
Barrandovský most z výšky
Barrandovský most z výšky
Základní údaje
KontinentEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajHlavní město Praha
MěstoPraha
Číslo mostuV-031
KomunikaceMěstský okruh
Dopravaosmiproudová vozovka, chodci, cyklisté
ŘekaVltava
ArchitektKarel Filsak
ProjektantJiří Hejnic, Pavel Tripal
Začátek výstavby1978
Otevřen20. září 1983 (jižní polovina)
1988 (severní polovina)
Denní průjezd142 000 aut (2017)
Souřadnice
Parametry
Materiálželezobeton
Délka352 m
Šířka40 až 55 m
Výška15 m
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barrandovský most je pražský silniční most přes řeku Vltavu vybudovaný v letech 19781988 (do roku 1990 Most Antonína Zápotockého). Spojuje čtvrť Hlubočepy na levém břehu a Braník na pravém břehu, je pojmenován podle Barrandova, podle přilehlé Barrandovské skály a navazující komunikaci K Barrandovu. Má čtyři pruhy v každém směru, je přístupný i chodcům a cyklistům. Tvoří součást vnitřního Městského okruhu.

Jde o nejrozsáhlejší a automobily nejvytíženější komunikací v Praze.[rozpor] Denně přes něj podle statistiky v roce 2017 projelo 142 000 vozidel.[1] Z hlediska přepravy osob je vytíženější Nuselský most, který díky zabudované lince metra C přepraví jen veřejnou dopravou denně přes 300 tisíc osob, dalších 160 tisíc lidí zde jede v automobilech.[2]

Popis

Šířka mostu kolísá od 40 do 55 m, celková délka mostu je 352 m. Mostovka se nachází ve výši 15 m nad hladinou Vltavy, rozpětí polí jsou 34 + 61 + 71 + 72 + 66 + 45 m. Barrandovský most je spolu s Holešovickým železničním mostem jeden ze dvou šikmých mostů přes řeku v Praze,[3] svírá s řekou ostrý úhel (53 stupňů). Na levobřežním vyústění mostu se nalézá půdorysně složitá, neúplná a zčásti mimoúrovňová křižovatka čtyřproudých komunikací. Na Městský okruh se zde napojuje Chuchelská radiála (Strakonická) a tzv. Barrandovská spojka (K Barrandovu) sloužící jako spojka na Pražský okruh. Směry Chuchelská radiála a Barrandovská spojka nejsou navzájem propojeny.

Architektura

Most byl postaven ve stylu brutalismu, většina povrchů je z betonu.[4] Architektem dopravního uzlu byl Karel Filsak. Na předmostích jsou umístěny ohromné betonové plastiky sochaře Josefa Klimeše z let 1989-1990. Na pravém břehu je to Rovnováha, přezdívaná „Červ dobyvatel“[5]. Na levém břehu to jsou dvě betonové mísy. Tomuto dílu, které slouží jako zastřešení schodiště, se přezdívá „Hroší lázeň“ a „Sloní lázeň“.[6] Zmíněná „Hroší lázeň“ se využívá k provozování tzv. industriálního alpinismu, což jsou horolezecké aktivity, zaměřené na objekty, které jsou dílem člověka – například pilíře mostů, výškové budovy, tovární komíny a jiné stavby. Prvovýstup na „Hroší lázeň“ uskutečnili tři lezci 3. března 2003.[7]

Historie

Barrandovský most z výšky
Pohled na Barrandovský most zespodu
Provoz na Barrandovském mostě

Již od 18. století v těchto místech umožňoval přechod řeky pontonový most. Po 1. světové válce vznikl velkorysý projekt dvou mostů v různých výškách, které měly spojit Hlubočepy s Braníkem a Dívčí hrady s Kavčími horami. V období po 2. světové válce byl již navrhován jediný most, vzniklo celkem 13 koncepčních variant, z nichž některé počítaly s tunely pod barrandovskými terasami. V srpnu 1976 byla nakonec vybrána varianta šikmého přemostění.[8]

Výstavba

Přípravné práce začaly v roce 1978. Jižní polovina byla zprovozněna 20. září 1983, severní v roce 1988. Most byl postaven jako šestipolový spojitý nosník z předpjatého betonu podle návrhu inženýrů Jiřího Hejnice, Pavla Tripala a architekta Karla Filsaka. Pro svou složitou půdorysnou dispozici byl betonován na skruži.

Provoz

Před dokončením jižní části Pražského okruhu přes něj projížděla většina tranzitu ve směru východ–západ včetně spojení dálnice D1 z Brna a dálnice D5 z Plzně. Po vyloučení kamionové a další dopravy na Pražský okruh v roce 2010 zátěž klesla krátkodobě na 80 tisíc vozidel,[9] později se však opět zvýšila na 136 000 aut denně v roce 2014 a opět se Barrandovský most stal nejvytíženější českou komunikací.[10]

Rekonstrukce

Od roku 2020 se plánuje první větší rekonstrukce Barrandovského mostu za stovky milionů korun, který je na hranici životnosti. Předpokládá se, že opravy způsobí dopravní kolaps a časté dopravní kolony po celé Praze. I když bude vždy most z části průjezdný, plnohodnotná objížďka mostu neexistuje.[11] Magistrát doporučuje využít objízdnou trasu po vnějším Pražském okruhu. Rekonstrukce je rozdělena do čtyř etap mezi roky 2022-2025. První etapa proběhne mezi květnem a srpnem 2022.[12]

Statistiky

Průjezd vozidel po tomto mostě ve vybraných letech:

RokPočet vozidel za den
2006[13]127 000
2008[14]137 000
2010[15]132 000
2014[14]136 000
2017[1]142 000

Pojmenování

Odkazy

Reference

  1. a b Nová mapa nejzatíženějších silnic v Praze. Aut přibývá, přestože nejvíc lidí jezdí MHD. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-06-04 [cit. 2018-06-05]. Dostupné online. 
  2. Nuselský most funguje už 45 let, denně po něm i v něm projedou statisíce lidí. Česká televize [online]. [cit. 2022-05-31]. Dostupné online. 
  3. Barrandovský most - jeden ze dvou šikmých mostů přes Vltavu. ČT24. 2013-11-03. Dostupné online [cit. 2017-01-03]. 
  4. Brutalismus Barrandova mostu. ČeskéNoviny.cz [online]. 2003-09-09 [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. 
  5. Červ Dobyvatel - horolezecký průvodce
  6. Hroší lázeň [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  7. Hroší lázeň [online]. 2003-03-18 [cit. 2008-09-24]. Dostupné online. 
  8. Jiří Hejnic, Martin Höfler: Soubor staveb „Ve Studeném–Barrandov“. Panel výstavy v Sále architektů Staroměstské radnice, srpen 2008.
  9. Měsíc s Pražským okruhem: Tempo výběru mýtného zaplatí projekt za 83 let
  10. Silnice Železnice: Po otevření okruhu se zvýšil provoz na Jižní spojce
  11. Barrandovský most čeká rozsáhlá oprava. Kolony budou po celé Praze. ČT24. 2017-01-03. Dostupné online [cit. 2017-01-03]. 
  12. Rekonstrukce Barrandovského mostu začala, provoz je zatím plynulý. iDNES.cz [online]. 2022-05-16. Dostupné online. 
  13. Ročenka dopravy Praha 2006, Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy, 2007
  14. a b Nejfrekventovanějším místem v pražské dopravě je Barrandovský most[nedostupný zdroj], Český metropol, 14. 5. 2009
  15. Ročenka dopravy Praha 2010, Technická správa komunikací hl. m. Prahy – Úsek dopravního inženýrství, 2011

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Braník, Barrandovský most, plastika Rovnováha.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Braník. Barrandovský most, plastika Rovnováha.
Pohled na Barrandovský Most (2011).jpg
Autor: Karelpipin, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na Barrandovský Most z Děvínského kopce
Barrande bridge1.JPG
Barrande bridge, Prague, Czech Republic
Barrandovský most, Myší díra.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Hlubočepy. Barrandovský most, barrandovské předmostí, Myší díra.
Barrandovský most, jižní Hroší lázeň.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Hlubočepy. Barrandovský most, MÚK na předmostí.
Hroší lázeň1.jpg
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Hlubočepy, Barrandovský most, betonová plastíka přezdívaná „Hroší lázeň“ (zastřešení schodiště).
Barrandovský most (2).jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Barrandovský most