Barry Manilow

Barry Manilow
(c) photo by Alan Light, CC BY 2.0
Základní informace
Rodné jménoBarry Alan Pincus
Narození17. června 1943 (81 let)
Brooklyn, New York
USAUSA USA
Žánrypop, soft rock
Povoláníhudebník, skladatel
Nástrojezpěv, klávesy, akordeon
Aktivní roky1973-dosud
Členem skupinWriters Guild of America, West
Příbuzná témataBette Midler
OceněníPrimetime Emmy Award
Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy
SídloBrooklyn
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barry Manilow, rodným jménem Barry Alan Pincus (* 17. června 1943 Brooklyn, USA) je americký zpěvák a skladatel. Patří mezi nejznámější a nejprodávanější zpěváky a skladatele v oblasti americké pop music od první poloviny 70. let 20. století. Celkově prodal kolem 80 milionů hudebních nosičů. Je držitelem stovek zlatých a desítek platinových desek. Mezi jeho nejznámější hity patří písně jako „Mandy“ (v Česku pod názvem „Jsou svátky“ – Karel Gott), „Copacabana“ nebo „Could it be magic“.

Kariéra

Studoval na newyorské konzervatoři a v 18 letech začal psát arranžmá na objednávku. Zkomponoval muzikál The Drukard, v roce 1976 řídil hudbu pro televizní seriál Callback, psal hudební reklamy a jako pianista se uplatnil v koncertním duu Jeanne & Barry. Po seznámení s Bette Midlerovou se stal jejím pianistou, dirigentem a aranžérem. Produkoval její první LP The Divive Miss M, které získalo cenu Grammy. V roce 1974 se osamostatnil a představil se jako zpěvák.[1]

Již jeho první hit „Mandy“ se okamžitě stal číslem jedna v amerických Billboard 200 a odstartoval v roce 1974 jeho dráhu zpěváka. V dalších letech se na prvních příčkách amerických hitparád ocitly i další jeho skladby, např. „Tryin’ to Get the Feeling“, „This One’s for You“, „Even Now“ a „One Voice“.

„Barry Manilow je můj legitimní nástupce,“ prohlásil Frank Sinatra v roce 1985. Mezi Manilowovy obdivovatele a přátele patřili např. Michael Jackson nebo Sammy Davis jr. a mezi jeho přátele patří nejen velikáni americké hudby, ale i politici jako Hillary Clinton nebo Barack Obama.[zdroj?]

Je držitelem hudebních cen Grammy za píseň „I Write The Songs“ (1977, autorem je Bruce Johnston z Beach Boys) a za píseň „Copacabana“ (1979), American Music Awards (1978, 1979, 1980) nebo Emmy (2006). Největší úspěchy slavil v Las Vegas, kde dosud pravidelně vystupuje se svojí show v hotelu Las Vegas Hilton.

Soukromý život

Barry Manilow se angažuje přes třicet let v různých projektech, věnoval značnou část soukromých prostředků obětem hurikánu, angažuje se v boji proti AIDS, je členem charitativních organizací po celém světě. Svoje soukromí si velmi střeží, dle jeho vlastních slov proto, „protože jsem 98 % svého času veřejnou osobou a ta zbývající dvě procenta si nechám pro sebe.“[zdroj?]

V roce 2014 uzavřel v Palm Springs registrované partnerství se svým dlouholetým přítelem a manažerem Garrym Kiefem, čímž byly ukončeny letité mediální spekulace o jeho sexuální orientaci.[2][3]

Studiová alba

  • 1973: Barry Manilow
  • 1974: Barry Manilow II
  • 1975: Tryin' to Get the Feeling
  • 1976: This One's for You
  • 1978: Even Now
  • 1979: One Voice
  • 1980: Barry
  • 1981: If I Should Love Again
  • 1982: Here Comes the Night
  • 1984: If I Should Love Again
  • 1985: Manilow
  • 1987: Swing Street
  • 1989: Barry Manilow
  • 1990: Because It's Christmas
  • 1991: Showstoppers
  • 1994: Singin' with the Big Bands
  • 1996: Summer of '78
  • 1998: Manilow Sings Sinatra
  • 2001: Here at the Mayflower
  • 2002: A Christmas Gift of Love
  • 2004: Scores
  • 2006: The Greatest Songs of the Fifties
  • 2006: The Greatest Songs of the Sixties
  • 2007: The Greatest Songs of the Seventies
  • 2007: In the Swing of Christmas
  • 2008: The Greatest Songs of the Eighties
  • 2010: The Greatest Love Songs of All Time
  • 2011: 15 Minutes
  • 2014: Night Songs
  • 2014: My Dream Duets
  • 2017: This Is My Town: Songs of New York
  • 2020: Night Songs II

Odkazy

Reference

  1. ↑ MATZNER, Antonín; POLEDŇÁK, Ivan a WASSERBERGER, Igor a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby: část jmenná – světová scéna: L–Ž. Praha: Supraphon, 1987, s. 75.
  2. ↑ PLECHÁČOVÁ, Dagmar. Zpěvák hitu Copacabana si v sedmdesáti vzal svého manažera. Super.cz [online]. 9. dubna 2015 13:01 [cit. 2. 9. 2020]. Dostupné z: https://www.super.cz/343628-zpevak-hitu-copacabana-si-v-sedmdesati-vzal-sveho-manazera.html
  3. ↑ nh [Nela Herrmannová] a Famous. Barry Manilow překvapil fanynky, vzal si svého manažera. iDnes.cz [online]. 10. dubna 2015 12:29 [cit. 2. 9. 2020]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/revue/spolecnost/barry-manilow-si-vzal-sveho-manazera.A150410_103154_lidicky_nh

Literatura

  • MATZNER, Antonín; POLEDŇÁK, Ivan; WASSERBERGER, Igor a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby: část jmenná – světová scéna: L–Ž. Praha: Supraphon, 1987. 537 s.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Barry Manilow 1979.jpg
(c) photo by Alan Light, CC BY 2.0
Barry Manilow at the premiere of Bette Midler's movie "The Rose", November 7, 1979