Barry Wilmore
Barry Eugene Wilmore | |
---|---|
![]() | |
Astronaut NASA | |
Státní příslušnost | USA |
Datum narození | 29. prosince 1962 (62 let) |
Místo narození | Murfreesboro, Tennessee, USA |
Předchozí zaměstnání | Pilot Námořnictva Spojených států amerických |
Hodnost | kapitán námořnictva (k roku 2009) |
Čas ve vesmíru | 178 dní, 0 hodin a 58 minut + 3. let 284 dní |
Kosmonaut od | 26. července 2000 |
Mise | STS-129/ISS, Expedice 41/42 (Sojuz TMA-14M/ISS) Boeing CFT/ISS/SpaceX Crew-9 |
Znaky misí | ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Kosmonaut do | dosud aktivní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Barry Eugene Wilmore (* 29. prosince 1962 Murfreesboro), původně pilot Námořnictva Spojených států amerických, je od července 2000 astronaut NASA, 505. člověk ve vesmíru. Do vesmíru se dostal na deset dní jako člen posádky raketoplánu Atlantis při letu STS-129 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v listopadu 2009. V září 2014 se na půl roku vrátil na stanici jako člen Expedice 41/42. Potřetí ho na ISS v červnu 2024 přivedla několikadenní testovací mise Boeing Crew Flight Test. Kvůli problémům s lodí Starliner se ale jeho pobyt prodloužil do řádné Expedice 72 s plánovaným návratem na Zemi v únoru 2025 s Crew Dragon-9.[1][2]
Mládí, vojenský pilot
Barry Wilmore se narodil v Murfreesboro, městě v Tennessee nedaleko Nashville. Po střední škole studoval elektrotechniku na Tennesseeské technologické univerzitě (Tennessee Technological University), kde roku 1985 získal titul bakaláře.[3]
Od roku 1985 sloužil v Námořnictvu Spojených států amerických. Stal se pilotem, létal na A-7Ea F/A-18 z letadlových lodí USS Forrestal, USS John F. Kennedy, USS Enterprise a USS Dwight D. Eisenhower. Byl bojově nasazen v Iráku (operace Pouštní bouře, Pouštní štít a Jižní stráž) a Bosně.[4]
Roku 1992 absolvoval Školu zkušebních pilotů námořnictva (U.S. Naval Test Pilot School) na námořní letecké základně Patuxent River v Marylandu. Jako zkušební pilot se podílel na vývoji a testech cvičného proudového letounu T-45 Goshawk. Roku 1994 získal dva magisterské tituly – na Tennesseeské univerzitě (University of Tennessee) v Knoxville v oboru letecké systémy a na Tennesseeské technologické univerzitě z elektrotechniky.[4] Do roku 2000 byl instruktorem ve Škole zkušebních pilotů letectva na Edwardsově základně.[3]
Astronaut

Přihlásil se k 17. náboru astronautů NASA roku 1998, ale dostal se pouze mezi 121 finalistů. Uspěl v následujícím, 18. náboru a 26. července 2000 byl zařazen mezi americké astronauty. V základním kosmonautickém výcviku získal kvalifikaci „pilota“ raketoplánu.[4]
1. kosmický let (STS-129)
Dne 30. září 2008 NASA zveřejnila jeho jmenování do posádky letu STS-129.[5] Do vesmíru odstartoval 16. listopadu 2009 na palubě raketoplánu Atlantis. Cílem mise byla doprava zásob a vybavení na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a příprava stanice na připojení nového modulu Tranquility. Let trval 10 dní, 19 hodin a 16 minut.[6]
2. kosmický let (Sojuz TMA-14M)
V prosinci 2011 byl zařazen do posádky Expedic 41 a 42 na ISS s plánovaným startem v září 2014, posádka byla současně záložní pro Expedici 39/40 startující v březnu 2014.[4] Na svou druhou misi odstartoval 25. září 2014 na palubě Sojuzu TMA-14M ve funkci palubního inženýra lodi. Po necelých šesti hodinách letu se Sojuz spojil se stanicí ISS a kosmonauti se zapojili do práce Expedice 41.[7] V posádce stanice zastával funkci palubního inženýra Expedice 41 a velitele Expedice 42; během letu čtyřikrát vystoupil do vesmíru. Se Samokuťajevem a Serovovou 12. března 2015 v Sojuzu TMA-14M přistál na Zemi po 167 dnech, 5 hodinách a 42 minutách letu.[8][9]
3. kosmický let (Boeing Crew Flight Test / SpaceX Crew-9)
V říjnu 2020 byl jmenován velitelem základní posádky mise Boeing Crew Flight Test, prvního pilotovaného letu nové kosmické lodi Starliner.[10] Po mnohých odkladech v ní společně se Sunitou Williamsovou odletěli k ISS 5. června 2024[11] a o den později se připojili k ISS. Jejich let měl trvat asi 10 dní,[12] během příletu ke stanici však byly zaznamenány potíže pohonného systému, které vedly k opakovanému zpožďování termínu návratu na Zemi a dodatečným testům trysek kvůli jak na lodi připojené ke stanici, tak na identických kusech na Zemi. Na základě výsledků testů a pod tlakem dalšího programu letů k ISS nakonec NASA rozhodla, že Starliner odletí na Zemi prázdný, Wilmore s Williamsovou zůstanou na stanici a po příletu lodi SpaceX Crew-9 se připojí k její posádce (redukované na 2 astronauty) a budou s ní pracovat jako členové Expedice 72.[13] Tento scénář se naplnil 29. září 2024, kdy na místo uvolněné počátkem měsíce Starlinerem dorazil Crew Dragon a v něm astronaut Nick Hague a kosmonaut Alexandr Gorbunov.[14] Nově vytvořený kvartet Crew-9 se měl na Zemi podle původních plánů vrátit 22. února 2025,[15][16] později však byl jejich odlet z ISS odložen – nejdříve na konec března 2025 – kvůli prodloužení přípravy lodi pro následující let SpaceX Crew-10.[17]
Wilmore mezitím spolu se Sunitou Williamsovou absolvoval další – svůj už pátý – výstup do volného prostoru, při němž společně odstranili sestavu radiofrekvenční skupinové antény z příhradové konstrukce stanice a odebrali vzorky povrchového materiálu k analýze z laboratoře Destiny a přechodové komory Quest. Mimo bezpečí stanice strávili 5 hodin a 26 minut a Wilmore tak zvýšil celkovou délku výstupů na 31 hodin a 2 minuty.[18]
Pokud Wilmore s Williamsovou skutečně odletí na Zemi v lodi Crew Dragon, stanou prvními dobyvateli vesmíru, kteří své cesty absolvovali ve čtyřech různých typech kosmických lodí. Přitom se teprve svým startem ve Starlineru dostali do klubu astronautů, kteří letěli ve třech různých lodích (Space Shuttle, Sojuz, Starliner).[19]
Soukromý život
Barry Wilmore je ženatý, bezdětný.[3][4]
Odkazy
Reference
- ↑ Hollie Cole, Rebecca Morelle, Greg Brosnan. Sunita Williams and Barry Wilmore: Nasa astronauts stuck in space will return in 2025. BBC [online]. 2024-08-24 [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KARLÍK, Tomáš. Na ISS dorazila loď, s níž se vrátí i uvázlá dvojice astronautů. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-09-30 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c NASA. Biographical data. Barry E. “Butch” Wilmore (Captain, USN) [online]. NASA, rev. 2010-06 [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2012-4-15 [cit. 2012-08-01]. Kapitola Barry Eugene Wilmore. Dostupné online. (rusky)
- ↑ YEMBRICK, John; CLOUTIER-LEMASTERS, Nicole. Release: 08-250. NASA Assigns Crew For Space Shuttle Discovery's Sts-129 Mission [online]. Washington, Houston: NASA, 2008-9-30 [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2011-12-26 [cit. 2012-08-01]. Kapitola STS-129 At/F-31. Dostupné online.
- ↑ Holub. Rev. 2014-9-26 [cit. 2014-09-29]. Kapitola Sojuz TMA-12M.
- ↑ Holub. Rev. 2014-11-10 [cit. 2015-03-18]. Kapitola Expedice 41.
- ↑ Holub. Rev. 2015-3-12 [cit. 2015-03-18]. Kapitola Expedice 42.
- ↑ Boeing's top Starliner astronaut pulls out of space mission role. Reuters. 2020-10-07. Dostupné online [cit. 2022-06-17]. (anglicky)
- ↑ Liftoff! NASA’s Boeing Crew Flight Test Heads to Space Station – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. 2024-06-05 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FOUST, Jeff. Starliner docks with International Space Station on crewed test flight [online]. 2024-06-06 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA Decides to Bring Starliner Spacecraft Back to Earth Without Crew - NASA [online]. [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA. Contact confirmed at 5:30pm ET (2130 UTC). Next, the Dragon spacecraft will complete the docking sequence, and undergo a series of checks.... X.com [online]. 2024-09-29 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Soyuz brings two cosmonauts, NASA astronaut back to Earth after record-setting mission – Spaceflight Now [online]. [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-astronauti-se-vrati-na-zem-z-iss-az-pristi-rok-starliner-odleti-bez-nich-40485355
- ↑ NASA Adjusts Crew-10 Launch Date – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. 2024-12-17 [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GARCIA, Mark. Spacewalkers Complete Radio Hardware Removal and Microbe Search. blogs.nasa.gov [online]. 2025-01-30 [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FROST, Robert. With the launch of Axiom-2, @AstroPeggy became the 1st woman and 9th person to join the 3-Spacecraft Club.. X.com [online]. 2023-05-22 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Barry Wilmore na Wikimedia Commons
- NASA. Biographical data. Barry E. “Butch” Wilmore (Captain, USN) [online]. NASA, rev. 2014-9 [cit. 2014-09-29]. Biografie NASA. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Mission insignia for International Space Station (ISS) Expedition 72
- The official insignia of the Expedition 72 crew that will live and work aboard the International Space Station for a six-month space research mission beginning in late 2024. The simple patch design highlights the configuration of the orbital laboratory with its six roll-out solar arrays augmenting the station's power generation system.
The Expedition 41 crew members have released their patch and have written some text to go along with it:
- "Portraying the road of human exploration into our vastly unknown universe, all elements of the Expedition 41 patch build from the foundation, our Earth, to the stars beyond our solar system. The focus of our six-month expedition to the International Space Station (ISS) is Earth and its inhabitants as well as a scientific look out into our universe. The distinguishing ISS solar arrays reach onward and serve as the central element, with the icon of an atom underneath representing the multitude of research onboard that will bring new discoveries for the benefit of humanity. The sun is rising over Earth's horizon, spreading its light along the road of human exploration. Equipped with the knowledge and inspiration gained from ISS, our successful multinational cooperation will lead human space exploration to the moon, Mars, and ultimately, the stars. We are Expedition 41. Join us for the adventure."
Barry E. Wilmore, NASA Astronaut
The rectangular-shaped design portrays the International Space Station orbiting planet Earth with its solar array wings spread wide. Facing the sun with the lower left outboard solar array feathered, the left array portrays a prominent number "4" and the fully deployed arrays on the right form the Roman numeral version of "2," which signifies the two increment crews which, together, comprise the six-member international Expedition "42" crew. The crew and all supporting personnel around the world are also represented by the six stars adorning the sky around the complex.
For STS-129 the sun shines brightly on the International Space Station (ISS) above and the United States below representing the bright future of U.S. human spaceflight. The contiguous U.S., Rocky Mountains, and Great Desert Southwest are clearly visible on the earth below encompassing all the NASA centers and the homes of the many dedicated people that work to make our Space Program possible. The integrated shapes of the patch signifying the two Express Logistics Carriers that will be delivered by STS-129 providing valuable equipment ensuring the longevity of the ISS. The Space Shuttle is vividly silhouetted by the sun highlighting how brightly the Orbiters have performed as a workhorse for the U.S. Space Program over the past 3 decades. The Space Shuttle ascends on the Astronaut symbol portrayed by the Red, White and Blue swoosh bounded by the gold halo. This symbol is worn with pride by this U.S. crew representing their country on STS-129. The names of the crew members are denoted on the outer band of the patch. As STS-129 launches, the Space Shuttle is in its twilight years. This fact is juxtaposed by the 13 stars on the patch which are symbolic of our children who are the future. The Moon and Mars feature predominantly to represent just how close humankind is to reaching further exploration of those heavenly bodies and how the current Space Shuttle and ISS missions are laying the essential ground work for those future endeavors.
Astronaut Jeffrey Williams (foreground), Expedition 21 flight engineer; and Barry E. Wilmore, STS-129 pilot, work at the Canadarm2 workstation in the Destiny laboratory of the International Space Station while Space Shuttle Atlantis remains docked with the station.