Bartholomäus Carneri
| Bartholomäus Carneri | |
|---|---|
.png) Bartholomäus Carneri | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1870 – 1891 | |
| Poslanec Štýrského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana (Klub liberálů – staroněmci) (Sjednoc. levice) (Německorak. klub) (Sjednoc. něm. levice) |
| Narození | 3. listopadu 1821 Trento  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. května 1909 Maribor  Rakousko-Uhersko |
| Ocenění | čestný doktor Vídeňské univerzity |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bartholomäus von Carneri (3. listopadu 1821 Trento – 18. května 1909 Maribor[1][2]) byl rakouský spisovatel, filozof a politik ze Štýrska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Jeho rod pocházel z Verony.[2] Studoval filozofii a práva ve Vídni. V letech 1857–1883 se věnoval správě statku Wildhaus ve Štýrsku, pak v letech 1885–1891 žil ve Štýrském Hradci. Působil jako spisovatel a filozof.[1] Byl též básníkem.[2]
Roku 1861 byl zvolen na Štýrský zemský sněm.[1] Ten ho roku 1870 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Opětovně byl zemským sněmem do Říšské rady delegován roku 1871 za kurii velkostatkářskou ve Štýrsku. Uspěl rovněž v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 za velkostatkářskou kurii ve Štýrsku. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1879 a volbách do Říšské rady roku 1885.[3]
Stranicky se profiloval jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik). Odmítal konzervativní vládu Eduarda Taaffeho.[1] Po volbách v roce 1873 se uvádí coby jeden z 67 členů staroněmeckého Klubu levice, vedeného Eduardem Herbstem.[4] Rovněž v říjnu 1879 se na Říšské radě uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[5] Po volbách roku 1885 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[6] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[7] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[8]
Patřil mezi hlavní opoziční řečníky při parlamentních debatách o rozpočtu.[2] Postupně se ale rozcházel s rostoucím radikalismem německých liberálů a stáhl se z politického života.[1] Ve volbách do Říšské rady roku 1891 kandidoval, ale nebyl zvolen.[2]
Zemřel v květnu 1909.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Carneri, Bartholomäus von (1821-1909), Abgeordneter, Schriftsteller und Philosoph, s. 137. (německy)
- ↑ a b c d e f Směs. Národní politika. Květen 1909, roč. 27, čís. 138, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Politické zprávy domácí. Národní listy. Listopad 1873, roč. 13, čís. 307, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
- ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Plate 09 Photograph album of German and Austrian scientists. Franz Eilh. Schulze, Graz; Oscar Schmidt, Strassburg (Strasbourg); Dr. Otto Zacharias, Dessau; Bartholomaeus von Carneri, Wildhaus/Steiermark (Styria); Dr. Fr. Ludwig, Greiz; Stephan Milow, Graz; Conrad Deubler, Goisern/Steiermark (Styria); Dr. Wilhelm Wurm, Bad Teinach; Emerich Du Mont, Graz.