Baruch Bendit Goitein

Baruch Bendit Goitein
Narození1770 (10. tišri 5531)
Kojetín
Úmrtí16. listopadu 1839 (9. kislevu 5600) (ve věku 69 let)
Hőgyész
Povolánírabín
Denominacejudaismus
DynastieGoiteinové
Děti
Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Baruch Bendit (též Benedikt) Goitein, někdy nesprávně Goetin (hebrejsky ברוך בנדיט גויטין‎, * kolem roku 1770 v Kojetíně, Morava - 16. listopadu 1839[1], Hőgyész, Uhersko) byl moravský rabín působící v Uhrách, který se stal předkem širokého rodu Goiteinů, z níž vzešlo mnoho rabínů a vědců.[2] Baruch Goitein je též nazývan Kesef Nivchar po svém hlavním spise.

Život

Baruch Goitein, jehož příjmení pochází od německého označení jeho rodného města moravského Kojetína (německy Kojetein), zde vyrůstal v německojazyčném prostředí, v rodině, která později náležela k v německému kulturnímu okruhu Uhrách. Studoval na ješivě u budapešťského vrchního rabína Mošeho Mintze (1750–1831).

Baruch Goitein byl jmenován rabínem v Hőgyeszsi, přesné datum však není známo. Bydlel ve skromném jednopatrovém domě, který stál přímo ve dvoře šulu (synagogy).[3] Rabi Goitein byl halachickou autoritou pro velké části Tolenské župy v jižní části středního Maďarska.

V rabínském úřadě ho později vystřídal jeho syn Cvi Hirš Hermann Goitein (1805–1860), autor spisu Jedej Moše (1905), výkladu micvot. Ten měl čtyři syny a tři dcery.

Jeho druhý nejstarší syn Hirsche Hermanna, Elijahu Menachem Goitein (1837–1902), pokračoval ve stopách svého otce jako rabín v Hőgyész a vydal spis Rab Berachot.

Jeho syn Eduard Ezechiel Goitein (1864-1914) se stal okresním rabínem v Burgkunstadtu, a sepsal pojednání Princip odplaty v biblickém a talmudském trestním právu. Jeden z jeho synů byl orientalista Šlomo Dov (Fritz) Goitein (1900–1985). Eduardův bratr Hirsch Goitein (1863–1903) se stal rabínem v Kodani a byl autorem knihy Optimismus a pesimismus v židovské náboženské filozofii. Studie o léčbě Theodicey ve stejném až po Maimonida. Nakonec nejmladší bratr, Josef Solomon (Šlomo) Goitein (* 1880), vystřídal svého otce Elijahua Menachema ve čtvrté a poslední generaci jako rabín v Hőgyészi. V létě 1944 byl deportován do Osvětimi a tam zavražděn. [4]

Nejmladším synem Hirsche Hermanna Goiteina, a tedy vnukem Barucha Bendita Goiteina, byl Gábor Gedalja Goitein, rabín náboženské obce v Karlsruhe, otec Ráchel Goitein-Strausové a dědeček Ernsta Gabora Strause.

Spisy (výběr)

Gioteinovým hlavním dílem je spis Kesef Nivchar publikovaný v letech 1827-1828. Jedná se o třísvazkovou metodologickou diskusi o 160 talmudických otázkách.

  • Sefer Kesef Nivchar: kolel me'ah ṿe-shishim kelalim ha-nimtsa'im ba-Talmud uve-divre gedole rishonim ṿe-acharonim […]. M. I. Landau, Praha 1827–1828, 3 sv.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baruch Bendit Goitein na německé Wikipedii.

  1. ↑ Magyar Zsidó Lexikon, S. 315
  2. ↑ Beit Hatfutsot: Datenbankeintrag für Baruch Benedek Goitein. dbs.bh.org.il [online]. [cit. 2022-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-04. 
  3. ↑ R. Straus: Wir lebten in Deutschland, S. 22
  4. ↑ Yad Vashem: Zentrale Datenbank der Namen der Holocaustopfer

Literatura

  • Rahel Straus: Wir lebten in Deutschland. 3. Auflage. DVA, Stuttgart 1962, S. 21 ff.
  • G. Herlitz, B. Kirschner (Hrsg.): Jüdisches Lexikon. Berlin 1928, Bd. II, Sp. 1180
  • The Universal Jewish Encyclopedia, vol. 5, p. 11

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

BBGoitein.jpg
Autograph of Rabbi Goitein (1770-1841), exact date unknown.