Barva diamantů
Barva diamantů je v přírodě velmi různá. V případě, že diamant vznikl za dokonalých podmínek, je bezbarvý. Bezbarvost u diamantů je vysoce ceněna, na rozdíl od ostatních drahokamů, kde je naopak nežádoucí.
V přírodě se můžeme setkat s celou škálou barev. Od bezbarvých diamantů, přes lehce zažloutlé, až k oranžovým, růžovým, fialovým, modrým nebo i extrémně vzácným červeným kamenům.
Vznik zabarvení
Barva diamantu je závislá na jeho složení. Chemicky naprosto čistý diamant je bezbarvý. Další barvy diamantu jsou závislé na stopovém množství ostatních prvků, které diamant obsahuje. Např. ve šperkařství často používané, lehce nažloutlé diamanty Kapské série, obsahují příměsi dusíku. Na barvu diamantu má také vliv deformace krystalové mřížky (abstrakce, jež popisuje polohu částic v krystalu).
Určování barvy
Barva diamantu se posuzuje dle barevné stupnice GIA (Gemological Institute of America), která diamanty dělí dle barev za pomocí písmen abecedy od D po Z. Písmeno D označuje naprosto bezbarvé diamanty (prvotřídně bílé+). Čím větší písmeno v abecedě, tím více je kámen zabarven. Diamanty s písmeny M-O jsou již nažloutlé až žluté. Čím je diamant bezbarvější, tím je i dražší. Výjimkou jsou tzv. fancy diamanty, které jsou sytě barevné. Na ty se stupnice GIA nevztahuje a svou cenou mohou překonat i dokonale bezbarvé diamaty.
Barva se posuzuje pomocí porovnávací sady kamenů, tzv. master stones, a to pod lampou imitující denní světlo. K určení barvy kamene se také používá elektronický kolorimetr.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
1974. The Hope Diamond, one of the largest of all blue diamonds, 45.52 carats, exhibited at the National Museum of Natural History. The gem is slightly lopsided, possibly because the bottom of the teardrop shape was cut away so that the original stolen jewel could not be identified. The setting is a circlet of smaller white diamonds on a chain of diamonds.