Barvení příze

Barvení příze (angl.: yarn dyeing, něm.: Garnfärbung) je definováno jako proces, při kterém vniká do příze tekuté, obvykle horké barvivo.^[1]

K textiliím, které se vyrábějí téměř výhradně z barvené příze, patří šicí nitě ⁽⁵⁾, příze na ruční pletení ⁽⁶⁾ (na háčkování, vyšívání a ostatní ruční práce), pestře tkané ⁽⁸⁾ a pletené textilie⁽⁷⁾ a osnovy na jeansové tkaniny. Podíl barvených přízí na množství vyráběných textilií není známý.

Výjimky: Příze z materiálů, které se dají racionálně barvit jen před zvlákňováním (např. polypropylen), viguré, jaspé, imitáty pestře tkaných nebo pletených textilií vyrobené potiskováním (viz snímek ⁽¹⁰⁾).

Z historie barvení příze

Nejstarší barevné textilie pocházejí z doby neolitu v Anatolii. Podle některých historiků byly až do poloviny 19. století všechny pestrobarevné textilie zhotoveny z barvených přízí (teprve v roce 1849 se začalo ve francouzském Lyonu s barvením v kuse).^[2] Barvení se provádělo ručně, ve vanách, většinou na přadenech. V 19. století došlo k prvním pokusům o mechanizaci barvení přaden, se stroji na barvení příze na potáčích a na kontinuální barvení osnovních nití.^[3]

Za nejstarší stroj na barvení příze se považuje výrobek Němce Obermaiera z roku 1882,^[4] asi první patent na barvicí aparát obdržel v roce 1858 Francouz Weber. Aparáty na barvení osnovních válů byly zavedeny do výroby v roce 1953 Američanem Newcombem.^[5]

V 21. století se k průmyslovému barvení příze používají barvicí aparáty na cívky a osnovní vály a barvicí stroje na přadena a na osnovy ⁽³⁾. U moderních zařízení je proces barvení vesměs řízen počítačem a stroje jsou často spojeny s technikou na dopravu materiálu.^[6]

Technologie barvení příze

Výrobní postup sestává z navinování příze do vhodné formy, příp. paření, vlastního barvení, odmáčení, sušení a převíjení. Bavlněné příze se před barvením často opalují a mercerují.

Ke zpracování se předkládají příze z téměř všech textilních materiálů. Jako barvivo se doporučují prakticky všechny známé látky.^[7]

Výrobní zařízení je většinou specializované na určitou formu a velikost návinu příze, postup barvení je závislý zejména na druhu zpracovávaného materiálu a předpokládanému použití hotové příze.

Jedná se vždy o tzv. lázňové barvení, při kterém se barvivo postupně „vytahuje“ z lázně a dlouhodobě fixuje.^[8]

K běžným způsobům barvení příze patří zejména:

Barvení na cívkách

Konvenční aparáty jsou nádoby (kotle) s uzávěrem, do kterých naváží až 1000 kg příze. Cívky s přízí (500–2000 g) nasoukanou s tvrdostí cca 300–400 g/l jsou navlečeny na trnech nebo perforovaných rourách v horizontální nebo vertikální poloze. Barvicí lázeň se ohřívá obvykle na 60- 98 °C a cirkuluje s pomocí čerpadla, kompresoru nebo obojího. U moderních aparátů se dosahuje poměr barvicí lázně pod 1:5, spotřeba vody se udává s 25–50 l/kg.^[9]

Např. barvení partie bavlněné příze trvá cca 4 hodiny, pro jádrovou přízi (90% CO/10% elastan) se udává včetně předchozího paření a bělení zhruba stejná doba.^[10]

• Ke konstrukčním variantám barvicích aparátů patří např. zařízení se sadou až 30 horizontálně uložených rour s obsahem po 20 kg cívek (viz snímek ⁽⁴⁾)

Barvení na osnovních válech

Konstrukce barvicího aparátu a technologie barvení je velmi podobná zařízení k barvení cívek. Aparáty se staví např. na 4 vály po 200 kg osnovní příze.

Osnovy se používají na tkaniny s různobarevnými podélnými pruhy (snímek⁽⁹⁾).

Barvení přaden

U některých druhů příze, např. z přírodního hedvábí, z viskózových filamentů, z vlny s nesráživou úpravou, akrylu na ruční pletení, BCF příze na koberce aj. je barvení v přadenech výhodnější než barvení na cívkách.^[11]

Aparát na barvení přaden sestává z vany s cirkulující barvicí lázní, nad lázní jsou zavěšena přadena (s váhou do 5 kg a hustotou vinutí 80–130 g/l) na ramenech ovladatelných tak, že se přadena zčásti ponořují do barvicí lázně. Aparáty se staví s kapacitou od 10 do 1000 kg příze. Poměr barvicí lázně bývá 1:15 až 1:25.^[12]

• Na aparátech s cirkulujícím přadeny je možná práce s poměrem barvicí lázně pod 1:5.
• Podobné výsledky se dosahují také s aparáty, ve kterých se postřikují barvicí lázní celá přadena.^[13]

Ruční barvení přaden

Ruční barvení příze se provádí už několik tisíc let v nádobách různého tvaru, příze ve tvaru přadene se opakovaně protahuje horkou lázní a suší (viz snímky ^{(1) (2)}). Na začátku 21. století se ruční barvení provozuje jako živnost v několika manufakturách např. v Indii,^[14] v Evropě se nabízejí pro amatéry kurzy a návody k barvení textilií.^[15]

Barvení osnov

V článku Denim jsou popsány tři způsoby barvení osnovních nití, jednak v plné šíři tkalcovské osnovy a jednak v provazci.

Galerie barvení příze

• 

  ⁽¹⁾ Vana na ruční barvení přaden asi ze začátku 19. století

• 

  ⁽²⁾ Ždímání a sušení ručně barvených přaden

• 

  ⁽³⁾ Schéma barvení osnov (koncem 19. století)

• 

  ⁽⁴⁾ Indický barvicí aparát na cívky a osnovní vály (21. století)

• 

  ⁽⁵⁾ Nitě na šití

• 

  ⁽⁶⁾ Příze na ruční pletení

• 

  ⁽⁷⁾ Strojně pletené výrobky z barvených přízí

• 

  (c) Tsuzuki26, CC BY-SA 3.0

  ⁽⁸⁾ Tkanina z barvené příze v osnově i v útku

• 

  ⁽⁹⁾ Pruhy tkané z barvených osnovních nití (10x zvětšeno)

• 

  ⁽¹⁰⁾ Osnovní pruhy imitované textilním tiskem

Odkazy

Související články

• Space dyeing
• Barvicí lázeň
• Barvení textilií
• Diferenční barvení textilií
• Diskontinuální barvení textilií
• Viguré
• Džigr
• Hašple

Literatura

• Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9

Reference