Basina

Basina
Delpech - Basina of Thuringia.jpg
Narození438
Úmrtí477 (ve věku 38–39 let)
Povoláníkrálovská choť
ChoťChilderich I.[1]
Bisinus
DětiChlodvík I.[2]
Audofleda[3]
Lanthilde[4]
Aboflede[5]
PříbuzníTheuderich I.[6], Ingomer[7], Chlodomer[8], Childebert I.[9], Chlothar I.[10][11] a Klotilda[12] (vnoučata)
Funkcekrál
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Basina či Basine (438–477) byla durynskou královnou, manželkou durynského krále Basina a později franskou královnou, manželkou franského krále Childericha I.

Životopis

Když opustila svého manžela, krále Bisina a odešla do římské Galie, kde požádala o ruku franského krále Childericha I. za něhož se provdala. Sama prohlásila: „Chci mít nejmocnějšího muže světa, i kdybych za ním měla překonat oceán“.[13] Tato její poznámka může směřovat k Childerichově úspěšné invazi Římské říše a jeho pokus usadit Franské království na římské půdě.

Jméno Basina patrně pochází z dolnofranského spojení ženský velitel. Je matkou Chlodovecha, který se stal zakladatelem Franské říše a moderní Francie. Chlodovech je více známý pod latinizovaným jménem Chlodvík I. Jméno Chlodovech navrhla patrně Basina, protože u Franků bylo běžnou praxí pojmenovávat syna po členu rodiny v mužské linii předchůdců.

Basina byla v historii Franské říše výjimečná, protože se svou politikou výrazně zasáhla do dějin v době vznikající Franské říše, což je obvyklé pro ženy německých klanů, ale velmi neobvyklé pro Římany. Podle Gesta episcoporum Cameracensium byli král Ragnachar a jeho bratr Richar z oblasti Cambrai spřízněni s Basinou.[14]

Královna Basina Durynská je hlavní antagonistkou ve filmu Kletba bratří Grimmů z roku 2005.

Manželství a děti

Roku 463 se Basina provdala za Childericha I., syna Merovecha a jeho ženy. V manželství s Chilperichem se narodily čtyři děti:

  1. Chlodvík I. (466–511)
  2. Audofleda (467–511), královna Ostrogótů. Manželka Theodoricha Velikého
  3. Lantechild (468–?)
  4. Abofled (470–?).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  2. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  3. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  4. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  5. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  6. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  7. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  8. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  9. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  10. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  11. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  12. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  13. ↑ GREGORY, Saint. The history of the Franks. [s.l.]: Harmondsworth ; Baltimore [etc.] : Penguin Dostupné online. ISBN 978-0-14-044295-3. (anglicky) 
  14. ↑ BACHRACH, Bernard S.; BACHRACH, David S.; LEESE, Michael. Deeds of the Bishops of Cambrai, Translation and Commentary. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-1-317-03621-0. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce