Basra

Basra البصرة
(c) I, Aziz1005, CC BY-SA 2.5 Pohled na Basru
Poloha
Souřadnice	30°30′ s. š., 47°49′ v. d.
Nadmořská výška	5 m n. m.
Stát	Irák Irák
governorát (provincie)	Basra
Basra
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	181 km²
Počet obyvatel	1 485 000 (2024)
Správa
Vznik	638
Oficiální web	www.basra.gov.iq
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Basra (arabsky البصرة, Al-Basra) je třetí největší město v Iráku (po Bagdádu a Mosulu). V metropolitní oblasti Basry počátkem roku 2024 žilo téměř 1,5 milionu obyvatel. Basra je hlavním městem stejnojmenné provincie a leží 545  km jižně od hlavního města Bagdádu.

Basra leží v ploché krajině jižního Iráku na řece Šatt al-Arab asi 110 km od jejího ústí do Perského zálivu. Podnebí je pouštní, kontinentální s výraznými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí. Spadne tu více srážek (182 mm), než ve vnitrozemí díky blízkosti pobřeží. Do města mohou po řece vplout i oceánské lodě.

Basra spolu s dalšími městy v Perském zálivu má jedny z nejteplejších lét na celé planetě, kdy denní teploty vzduchu se pohybují kolem 50 °C a nejnižší teploty v noci málokdy klesnou pod 30 °C.

Město bylo založeno již v roce 636 chalífem Umarem ibn al-Chattábem jako opěrný bod arabské expanze do oblasti Mezopotámie a sehrálo důležitou roli v historii Islámu. Roku 772 obyvatelé povstali proti chalífovi Umajjádovců. V roce 1258 dobyli Basru Mongolové pod vedením Čingischánova vnuka Hülegüho. Situaci města ve 14. století popsal arabský cestovatel a kartograf Abú Abdallah ibn Battúta. Portugalští kolonisté postupovali v 16. století do vnitrozemí, roku 1523 se dostali do Basry a začali s námořním obchodem a zakládáním plantáží. V letech 1532–1555 zde probíhala persko-turecká válka. Od roku 1595 se Portugalci stali vojenskými ochránci Basry a v roce 1624 pomáhali osmanskému pašovi odrážet perskou invazi. Za to jim byl přiznán podíl na celních výnosech a osvobození od mýtného. Asi od roku 1625 do roku 1668 byly Basra a delta bažiny v rukou místních náčelníků nezávislých na osmanské správě v Bagdádu. V letech 1697–1701 Basru znovu okupovali Peršané. Hospodářství a kultura vzkvétaly i za politicky nepříznivé situace.

Tureckou nadvládu definitivně ukončila britská armáda na počátku první světové války v roce 1914. V bitvě o Basru padlo nejméně 5000 britských vojáků a dalších 40 000 nezvěstných má na zdejším hřbitově památník. Během druhé světové války (1939–1945) byla Basra důležitým přístavem, kterým proudily zásoby Spojenců do Sovětského svazu.

V roce 1947 měla Basra 101 535 obyvatel, o deset let později to bylo již 219 167 lidí.

Během operace Pouštní bouře v roce 1991 se Basra stala dějištěm povstání proti vládě Saddáma Husajna, které bylo krvavě potlačeno. Na jaře 2003 se během spojenecké invaze odehrála bitva o Basru.

Město je největším průmyslovým a obchodním centrem země. Profituje z těžkého průmyslu a z námořního obchodu. Je zde nejdůležitější irácký přístav, ropný terminál je čtvrtý největší na světě.

• Mešita imáma Alího – stojí na základech nejstarší mešity, založené roku 635, opakovaně pobořené ve válkách 20. století
• Minaret zbořené mešity
• Chrám arménské církve

Univerzita v Basře byla založena roku 1964 jako pobočka Bagdádské univerzity, po deseti letech se první fakulty osamostatnily, nyní má 16 fakult. Ženy na ní vyučují a jsou také studentkami.^[1]

• Rabia z Basry (714/718–801) – islámská mystička a světice
• Alhazen (965–1040? Káhira) – matematik
• Reham Jacoub (1991–2020) – irácká lékařka, aktivistka za ženská práva, (zavražděna v Basře na ulici neznámým střelcem)

• Rumajlá
• Válka v Iráku

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Basra na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Basra na Wikimedia Commons
• Mapa v Battlefield Play4Free