Bastien a Bastienka

Bastien a Bastienka
(Jeník a Hanička)
Bastien und Bastienne
François Boucher, odpočinek pastýřů. Olej na plátně, 1761
François Boucher, odpočinek pastýřů. Olej na plátně, 1761
Základní informace
Žánrsingspiel
SkladatelWolfgang Amadeus Mozart
LibretistaFriedrich Wilhelm Weiskern, Johann Heinrich Friedrich Müller a Johann Andreas Schachtner
Počet dějství1
Originální jazykněmčina
Literární předlohaJustine Favart a Harny de Guerville : Les amours de Bastien et Bastienne
Datum vzniku1768
Premiérazáří 1768, Vídeň, dům Dr. Antona Mesmera (?)
Česká premiéra14. dubna 1892, Brno, Divadlo Reduta (německy) / 13. února 1906, Praha, Palác Žofín (česky)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bastien a Bastienka (z něm. Bastien und Bastienne), KV 50/46b, je singspiel od klasicistního hudebního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta z roku 1768.

Historie

Mozart, kterému v té době bylo pouhých 12 let, operu napsal na přelomu léta a podzimu roku 1768 ve Vídni. Premiéra této „minioperky“ se pravděpodobně konala v zahradním divadle, nebo na zahradě lékaře Franze Antona Mesmera.

S jistotou lze doložit teprve uvedení Společností přátel opery (Gesellschaft der Opernfreunde) v Domě architektů (Architektenhaus) v Berlíně dne 2. října 1890, od kterého se datuje novodobé uvádění tohoto singspielu.

První překlad této opery do češtiny pořídil roku 1905 Václav Juda Novotný (pod titulem Jeník a Hanička), nejnověji pak Jaromír Nohavica.

Postavy

  • Bastienka, pastýřka (soprán)
  • Bastien, její milý (tenor)
  • Colas, kouzelník (bas)

Děj

První scéna

Pastýřka Bastienka je smutná, protože ji opustil její milý, pastýř Bastien, který našel zalíbení v jisté slečně z letohrádku.

Druhá scéna

Ve vesnici, kde se celý děj odehrává se najednou objevuje kouzelník, jménem Colas, o kterém se Bastienka dozví a navštíví jej s prosbou o pomoc. Když si Colas vyslechne příčinu jejího trápení, rozhodne se jí pomoci a poradí jí, aby byla před Bastienem stále veselá a nevšímala si ho. Bastienka dá na jeho rady a spokojeně odchází.

Třetí scéna

Zanedlouho Colase v jeho doupěti navštíví Bastien (což Colas čekal) a žádá jej rovněž o vysvětlení, proč si jej Bastienka nevšímá. Colas, jelikož ví, oč zde běží, začne Bastienovi vyprávět o Bastienčině lásce k jinému hochovi, který je bohatší, než Bastien a pochází ze šlechtického rodu. To Bastiena velmi rozčílí a zprvu Colasovi nevěří, přesto požádá kouzelníka o pomoc a ten souhlasí. Pomocí kouzel Bastienovi ukáže pravou cestu – lásku k Bastience. Bastien tedy začne vzpomínat na to, jak je Bastienka krásná a zříká se zlata a přepychu, kterým byl zaslepen.

Čtvrtá scéna

Bastienka mezitím vzpomíná na staré časy, kdy si s Bastienem byla blízká a kdy se měli rádi. Potkává Bastiena a pohádá se s ním. Chce po něm, aby odešel, což je pro Bastiena velká rána a chce se zabít. Bastienka mu v tom nijak nebrání a Bastien skutečně vytahuje dýku a chce se zároveň utopit. Bastienka mu ještě připomíná, jakou bolest jí způsobil a Bastien ztrácí chuť žít. Na poslední chvíli však Bastienka na Bastiena zavolá, čemuž se velmi diví. Po dlouhém vysvětlování pravda vychází najevo a začnou se mít zase rádi.

Pátá scéna

V tu chvíli se objevuje Colas a má velkou radost, že vše dobře dopadlo, avšak nezapomene dodat, že díky jeho kouzelné moci. Provolává jim slávu a přeje vše dobré, aby už jim nemusel nikdy pomáhat. Bastien a Bastienka oslavují kouzelníkovu moudrost a kouzla a vše končí šťastně.

Seznam árií

  • Mein liebster Freund hat mich verlassenBastienka
  • Ich geh jetzt auf die WeideBastienka
  • Befraget mich ein zartes KindColas
  • Wenn mein Bastien einst im ScherzeBastienka
  • Würd ich auch wie manche BuhlerinnenBastienka
  • Grossen Dank dir abzustattenBastien
  • Geh! Du sangst mir eine FabelBastien
  • Diggi, daggi, schurry, murryColas
  • Meiner Liebsten schöne WangenBastien
  • Er war mir sonst treu und ergebenBastienka

Seznam duet

  • Auf den Rat, den ich gegebenColas, Bastienka
  • Geh! Herz von FlandernBastien, Bastienka

Recitativ

  • Dein Trotz vermehrt sichBastien, Bastienka

Terzett

  • Kinder! Seht, nach Sturm und RegenColas,Bastien, Bastienka

Literatura

  • HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 100–102. 

Externí odkazy

Bastien a Bastienka v databázi Archivu Národního divadla

Média použitá na této stránce

Wolfgang-amadeus-mozart 1.jpg

This posthumous portrait of Wolfgang Amadeus Mozart was painted by Barbara Kraft at the request of Joseph Sonnleithner in 1819, long after Mozart died. Sonnleithner, who was making a "collection of portraits in oils of well-known composers" (Deutsch) wrote to Mozart's still-living sister Maria Anna ("Nannerl"), asking her to lend a picture to Kraft (a well-known artist working in Salzburg). Here is part of Nannerl's reply:

... [her friend ] Councillor von Drossdick ... sent the artist to me to see all 3 [of my] pictures [of Mozart], the one that was painted when he came back from the Italian journey is the oldest, he was then just 16 years old, but as he had just got up from a serious illness, the picture looks sickly and very yellow; the picture in the family portrait when he was 22 years old is very good, and the miniature, when he was 26 years old, is the most recent I have, I therefore shewed this one to the painter first; it seemed to me from her silence that is would not be very easy to enlarge it, I therefore had to shew her the family portrait and the other one, too. ... she wants to take her copy from the family portrait and introduce only those features from the small picture which make him look somewhat older than in the big picture."

Deutsch identifies the three pictures as:

  1. "Perhaps" the portrait by Knoller, Milan 1773. [1]
  2. The family portrait by della Croce.
  3. A lost small version of the famous portrait by Joseph Lange.
For present purposes, this implies that Kraft painted this with some basis to go on (and not completely out of her head, as the painter of this ridiculous picture did). Also, it tells us that Nannerl thought that the della Croce picture was "very good".