Batagajka
| Batagajka | |
|---|---|
 Batagajka na satelitním snímku NASA | |
| Délka | 0,8 km |
| Rozloha | 0,81 km² |
| Střední výška | 290 m n. m. |
| Poznámka | propadání permafrostu |
| Nadřazená jednotka | Verchojanské pohoří |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Rusko |
  Batagajka | |
| Horniny | prachovec, mastek |
| Povodí | Jana |
| Souřadnice | 67°34′48″ s. š., 134°46′17″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Batagajka je jeden kilometr dlouhá a téměř sto metrů hluboká sníženina, která vznikla propadáním povrchu v důsledku tání permafrostu. Útvar je často označován jako kráter, nemá však pravidelný kruhový tvar. Nachází se 10 km jihovýchodně od města Batagaj v ruské republice Sacha (Jakutsko).
Vznik
Takzvaný kráter se začal tvořit v roce 1960 poté, co byl v oblasti vykácen les. Tím byl přímému slunečnímu záření vystaven permafrost a trvale zmrzlá půda se začala rozmrazovat. Povrch se od té doby propadá a dochází k odkrývání vrstev půdy starých až 200 000 let. Proces propadání urychlily záplavy v roce 2008, kdy se velikost trhliny dvojnásobně zvětšila. Od té doby půda poklesne každý rok asi o 15 metrů.[1]
Klimatologický výzkum
Odkrytí podzemních vrstev v propadlině umožnilo výzkum klimatických změn v oblasti. Odkryté vrstvy půdy dosahují stáří až 200 000 let. Díky permafrostu se také výborně uchoval organický materiál. Z odebraných vzorků tak lze například zjistit, jaký druh lesů a rostlin v této oblasti dříve rostl i jaký druh půdy tady převládal. Byly tu také nalezeny kosterní pozůstatky bizona, mamutů, koní, losů a sobů.[2]
Pověsti
Kráter budí v místních lidech strach. Jakutci Batagajku považují za bránu do podsvětí. Vedou je k tomu dunivé zvuky, které z propasti vycházejí. Pravděpodobně jsou to však jen údery hroutící se půdy.
Odkazy
Reference
- ↑ Vchod do Země. Kráter na Sibiři se neustále zvětšuje a straší obyvatele. EuroZprávy.cz [online]. 2. března 2017 [cit. 2017-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-15.
- ↑ BAUER, Lukáš. Sibiřský kráter Batagajka neustále roste. Odhaluje pozůstatky zvířat i celých lesů. Deník+ [online]. 2018-02-25 [cit. 2018-02-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Batagajka na Wikimedia Commons
- Batagajský kráterčlánek na deník.cz
- odkaz na GoogleMapy [1]
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
The walls of this immense crater look as though they could have been scooped out of ice cream, but for the protruding ends of plant roots. And at more than 85 meters (275 feet) tall in places, Batagaika’s cliff-faces keep growing while the crater below becomes deeper and wider.
Batagaika Crater has formed as rising temperatures have thawed the permafrost in Siberia. Warmer summers and shorter winters are causing the frozen layer cake of ice and soil to collapse (or “slump”) and erode away in much of the Arctic. Dozens of permafrost craters pock Russia’s northern landscape, but none rival the size of Batagaika, a so-called “megaslump” that has been devouring the slope above it and moving backwards into the hillside.
“There have been reports that these backwards-thawing features are appearing around the Arctic, but this one is in a league of its own,” said Mary Edwards, a professor at the University of Southampton who co-authored a 2017 study of the crater with Julian Murton of the University of Sussex. “Scientifically, it’s very interesting because we can see what’s underground.”
The site—the biggest permafrost crater in the world—holds clues to prehistoric life on Earth. Researchers believe the exposed ice and soil along the crater’s edges could hold up to 200,000 years of geological and biological history.
Batagaika has disgorged a handful of animals since it began growing, likely in the early 1980s. Equus lenensis (a Pleistocene horse) and Bison priscus (prehistoric steppe bison) have emerged from the thawing soil, as have assorted remains of cave lions and wolves. Researchers have found evidence that the region had a warmer climate and relatively dry, windy conditions during the Pleistocene Epoch. Spruce and pine forests once grew here, according to bits of wood found in the thawing soil.
Today, low shrubs and larch trees grow across this tundra landscape. From space, the gash of exposed soil appears rough-cut, brown against the green terrain. The steep hills inside the crater contain few plants, a sign of their recent formation. The natural-color image above was captured on June 7, 2016 by the Operational Land Imager (OLI) on the Landsat 8 satellite. The images below, taken by OLI (right) and the Enhanced Thematic Mapper Plus (ETM+) on Landsat 7 shows Batagaika’s rapid advance since 1999. [see past images at source]
Below the cliff face, steep hills and gullies drop to Batagaika’s floor. As more of the material at the bottom of the slope melts and comes loose, a larger face is exposed to the air, which in turn increases the speed of permafrost thawing. The crater will likely eat through the entire hillslope before it slows down, said Edwards.
“Every year as soon as temperatures go above freezing, it’s going to start happening again,” she said. “Once you’ve exposed something like this, it’s very hard to stop it.”
[references at source]