Batelov

Batelov
Kostel sv. Petra a Pavla
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Třešť
Obec s rozšířenou působností	Jihlava (správní obvod)
Okres	Jihlava
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy + Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°18′52″ s. š., 15°23′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 443 (2024)[1]
Rozloha	42,70 km²[2]
Nadmořská výška	552 m n. m.
PSČ	588 51
Počet domů	803 (2021)[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa úřadu městyse	náměstí Míru 148 588 51 Batelov obecniurad@batelov.cz
Starostka	Mgr. Lenka Charvátová
Oficiální web: www.batelov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Batelov
Další údaje
Kód obce	586862
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Batelov (německy Battelau) je městys po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, rozkládající se v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, asi 16 kilometrů jihozápadně od Jihlavy. Žije zde přibližně 2 400^[1] obyvatel.

Název městyse byl odvozen od (německého) osobního jména Bat(e)l, zdrobněliny jména Bat(t)o. Význam místního jména byl "Batelův majetek". Vývoj jména obce v písemných pramenech: Patelov (1279), Patluna (1325), Batholowicz (1361), Bathalow (1412), Patlaun (1517), v Bathelowie (1534), Battelau a Batelow (1678).^[4] Židovský název městyse v hebrejštině zní באטלויא.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279. Původní osada s tvrzí byla založena v části zvané Na Vůbci.^[5] Od 14. století zde stávala tvrz.^[4] V roce 1534 se Batelov stal městečkem.^[4]

Během revitalizace Pilského rybníka byl proveden archeologický průzkum. Na dně zjistili archeologové zbytky staveb, pocházejících ze 13. až 14. století. Jsou to pravděpodobně pozůstatky zaniklé vsi. Nalezeny byly i další objekty z 15. a 16. století, různé kovové předměty (podkovy, přezky, mince, např. pražský groš či malé mince z 15. a 16. století) a střepy keramiky.^[5]

V roce 1735 batelovské panství koupil svobodný pán Johan Christofor Burkhard, Baron de Kllee – pán na Batelově a Stránkách. Za jeho vlády došlo ke klasicistní přestavbě tzv. Nového zámku a v roce 1755 zahájil stavbu kostela sv. Petra a Pavla.^[6] V 17. století zde byla založeny hamry, které byly v 1. polovině 19. století modernizovány na železárny.^[4]

V roce 1851 tudy projížděl Karel Havlíček Borovský během své cesty do vyhnanství v Brixenu. V Batelově se státnímu kočáru porouchalo kolo; během opravy v místní kovárně se Havlíček setkal na místní poště s poštmistrem J. Rajským a farářem Slavíkem. Havlíček v Batelově pobýval již za studentských let, kdy zde napsal báseň Dumka na batelovském vrchu. V roce 1921 byla ve Vršku umístěna jeho pamětní deska. Roku 1971 byl na jeho počest postaven pomník na náměstí.^[5]

V letech 1869–1880 byl Švábov osadou Batelova,^[7] stejně jako Nový Svět^[8] a Spělov v letech 1869–1900.^[9] Od 1. července 1989 do 31. prosince 1992 k Batelovu jako místní část náležel Švábov.^[7] Od 1. července 1989 k obci přísluší jako místní části vesnice Bezděčín,^[10] Lovětín,^[11] Nová Ves^[12] a Rácov.^[13] Od 23. dubna 2008 byl obci vrácen status městyse.^[14]

Batelov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 6,5 km jihozápadně od Dolní Cerekve, 7,5 km severozápadně od Třeště, 3,5 km severně od Rácova, 4,5 km severovýchodně od Nové Vsi a 5,5 km východně od Horní Cerekve. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně leží na rozmezí Javořické vrchoviny a Křižanovské vrchoviny a jejich podcelků Brtnické vrchoviny a Jihlavských vrchů, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Třešťskou pahorkatinu a Řásenskou vrchovinu.^[15] Průměrná nadmořská výška činí 552 metrů.^[16]

Nejvyšší bod, Vršek (631 m n. m.), leží východně od městyse. Jižně se nachází Posvátný (630 m n. m.). Severně od Batelova je vyvýšenina Na Vrších (595 m n. m.) a Rohozenský kopec (593 m n. m.). Městysem protéká řeka Jihlava, do níž se východně od Batelova vlévá potok Hanzalka (z jihu) a ze severu Hraniční potok. Před Zámeckým rybníkem se přímo v Batelově do Jihlavy vlévá Batelovský potok, na němž se v jižní části obce nachází Pilský rybník, na řece Jihlavě západně od Batelova pak Škrobárenský rybník.^[17] U postranního vchodu na hřbitov roste památná 25metrová lípa velkolistá, jejíž stáří bylo v roce 2009 odhadováno na 250 let.^[18]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 349 domech 1 848 obyvatel. 1 833 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 9 k německé. Žilo zde 1 757 římských katolíků, 21 evangelíků, 20 příslušníků Církve československé husitské a 31 židů.^[19]

Obec je rozdělena na pět částí:^[24]

• Batelov
• Bezděčín
• Lovětín
• Nová Ves
• Rácov

Každá z částí má své samostatné katastrální území, jmenovitě Batelov, Bezděčín na Moravě, Lovětín u Třešti, Nová Ves u Třešt“ a Rácov.^[25] Batelov má šest základních sídelních jednotek, jmenovitě Batelov, Za Tratí (ta leží na katastrálním území Batelov), Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov.^[26]

Batelov je členem mikroregionu Třešťsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Obec má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí od října 2022 starostka Mgr. Lenka Charvátová.

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009. V červeno- modře kosmo děleném štítě znaku nahoře ze spojených bůvolích rohů vyrůstá rytíř s taseným mečem v pravici, s levicí v bok, zlatým pštrosím perem na přilbě se zvednutým hledím, vše stříbrné. Dole zkřížené vztyčené zlaté gotické klíče přeložené vztyčeným stříbrným mečem. List dělený žlutým a bílým kosmým pruhem na červené žerďové a modré vlající pole. Žlutý pruh vychází z první čtvrtiny žerďového okraje do čtvrté čtvrtiny dolního okraje, bílý pruh vychází z první čtvrtiny horního okraje do čtvrté čtvrtiny vlajícího okraje. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.^[27]

Sídlí zde firmy Rejoice s.r.o., Wetland s.r.o., PRELOM CZ, s.r.o., ANLEY s.r.o., ELMA Batelov, s.r.o., FOWA Batelov, s.r.o., PLASTYKO WORD s.r.o., CHAPAR bag s.r.o., ELMONT s.r.o., AGRO Spělov, spol. s r.o., FK-EKOBRIKETY s.r.o., Třeštický mlýn s.r.o., AGROVAK, s.r.o,^[28] Škrobárny Pelhřimov a jedna z továren Motorpalu. Funguje tu řada obchodů, drogerie, pobočka České pošty a drobní živnostníci. Nachází se zde dvě restaurační zařízení – restaurace Na Západě a hostinec Na Mýtě. Ve zdravotním středisku služby poskytují stomatolog, gynekolog, pediatr a praktický lékař. V obci je i lékárna.

Obcí prochází silnice II. třídy č. 134 do Nové Vsi, č. 402 do Třeště a č. 639 z Dolní Cerekve do Horní Cerekve, dále pak komunikace III. třídy č. 13421 do Rácova, č. 13423 do Švábova a místní komunikace č. 13424 a železniční trať č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí.^[29] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Radek Čech - Autobusová doprava, AZ BUS & TIR PRAHA a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Jemnice, Dačice, Telč, Pelhřimov, Praha, Jihlava, Počátky, Kamenice nad Lipou, Jindřichův Hradec, Lovětín, Rohozná, Jihlávka, Třešť a Nový Rychnov.^[30] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.^[31] Obec protínají cyklistické trasy Greenway ŘV do Lovětína, č. 5128 ze Spělova do Nové Vsi, č. 5092 do Rácova a vedle toho žlutě a zeleně značené turistické stezky.

Základní školu a mateřskou školu zřizuje obec Batelov. Základní školu ve školním roce 2014/2015 navštěvovalo 196 žáků. Do školy dojíždějí děti z místních částí Batelova (Bezděčín, Lovětín, Nová Ves, Rácov) a z menších okolních obcí Rohozné, Švábova a Růžené.^[32] První zmínka o zdejší škole pochází z roku 1652.^[33] Mateřská škola má čtyři třídy a ve školním roce 2014/2015 je do ní zapsáno 93 předškoláků.^[34] Na náměstí Míru stojí místní knihovna.

Fotbalový klub 1. FC Batelov byl založen v roce 1926. A tým hraje okresní přebor, mužstvo B pak IV. třídu. Součástí klubu je i družstvo žáků a přípravka.^[35] Z dalších sportovních a zájmových organizací jsou zde zastoupeny mažoretky, místní organizace Moravského rybářského svazu, Tělocvičná jednota Sokol a středisko zde má Junák – svaz skautů a skautek ČR. Působí tu i Sbor dobrovolných hasičů Batelov.

• Starý a Nový zámek – Pozdně renesanční zámek ze 17. století, postavený na místě středověké tvrze. Dokončen byl v letech 1739–1740 za panování barona Burkhardta, Arnošt Blankenstein jej uvedl do dnešní podoby. V roce 2013 je v soukromém vlastnictví, došlo k jeho opravě, avšak není veřejnosti přístupný.^[5]
• Barokní kostel Petra a Pavla stojí na náměstí. Stavba byla zahájena 17. dubna 1755 pod vedením stavitele Wolfganga Filsnera. Vznikla z podnětu barona Burkhardta, dokončili ji Blankensteinové ve 40. letech 19. století.^[5]
• Zachovalé domy židovského ghetta doplňují ráz města.
• Kostel svaté Barbory nacházející na hřbitově
• Památník Karla Havlíčka Borovského na Havlíčkově vrchu
• Fara na náměstí, dům čp. 129
• Venkovská usedlost čp. 39
• Synagoga byla postavena v roce 1794. Od roku 1850 měla židovská obec svého rabína. Bývalé židovské ghetto bylo od další zástavby odděleno cestou, potokem a lesem. K roku 2013 tu sídlí svaz zahrádkářů, v interiéru se již žádné původní vybavení nenachází.^[5]
• Židovský hřbitov západně od Batelova. Pochází pravděpodobně z roku 1540. Nacházejí se zde náhrobky ze 16. a 17. století.^[5]
• Socha Immaculaty před kostelem
• Socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí
• Sloup se sochou P. Marie při silnici do Třeště
• Sochy Kalvárie na kopci u lesa
• Pilíř na Noveckém kopci
• Kašna na náměstí
• Batelovská lípa – památný strom u postranního vchodu na hřbitov

• 
  Socha Immaculaty a kašna na náměstí Míru
• 
  Starý zámek
• 
  Nový zámek
• 
  Hřbitov s kostelem sv. Barbory
• 
  Bývalá synagoga
• 
  Židovský hřbitov

• Zdeněk Mahler (1928–2018), spisovatel, scenárista, publicista a muzikolog

Do Čech náležejí okrajové pozemky k. ú. Batelov a téměř celé k. ú. Bezděčín na Moravě, které má poněkud zavádějící název, protože ve svých původních hranicích k Moravě historicky nepatřilo^[36][37] a původně neslo název Bezděčín.^[38] K Moravě pak náleží Lovětín, Nová Ves, Rácov a téměř celé k. ú. Batelov včetně celé jeho zástavby a nepatrná okrajová část k. ú. Bezděčín na Moravě.

Městys Batelov je obsluhován železniční tratí č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí a autobusy. Železniční stanice Batelov se nachází v severní části městyse.

• BOŘECKÝ, Jiří. Dějiny Batelova. 1. díl. Batelov: Obecní úřad, 1998. 215 s. 
• BOŘECKÝ, Jiří. Dějiny Batelova. 2. díl. Batelov: Obecní úřad, 2001. 712 s. 
• 100 let dobrovolné požární ochrany v Batelově 1885-1985. Batelov: ZO SPO, 1985. 31 s. 
• TAUSCH, Jaromír. Batelovsko v době první světové války-v kronikách a vzpomínkovém vyprávění. Batelov: Obecní úřad, 1994. 32 s. 

• Římskokatolická farnost Batelov
• Římskokatolická farnost Růžená

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Batelov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Batelov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Batelov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Batelov – oficiální stránky obce