Bavor II. ze Strakonic

Bavor II. ze Strakonic
Erb rodu Bavorů ze Strakonic
Erb rodu Bavorů ze Strakonic
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci:
1277 – 1279
PanovníkPřemysl Otakar II., Václav II.
PředchůdcePurkart z Janovic
NástupceVítek z Hluboké
Purkrabí Zvíkova

Narozeníkolem 1220
Úmrtípo 1279
ChoťAnežka, dcera krále Přemysla Otakara II.
RodičeBavor I. ze Strakonic
Dobroslava či Bohuslava
DětiBavor III. ze Strakonic
Mikuláš
Vilém
PříbuzníPřemysl Otakar II. (tchán)
Jindřich z Lichtenburka (švagr)
Náboženstvíkatolická církev
CommonsBavor II
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bavor II. „Veliký“ (c. 1220 – 1279) byl feudálním pánem Strakonic a purkrabím Zvíkova. Byl synem Bavora I., jeho sestrou byla Domaslava, provdaná v roce 1256 za Jindřicha z Lichtenburka[1].

Život

V době smrti otce Bavora I. byl pravděpodobně nezletilý. Jako syn královského komorníka byl dán na vychování ke královskému dvoru. Písemně je poprvé uveden při slavnostním založení nového cisterciáckého opatství Zlatá Koruna v roce 1263. Od roku 1267 svědčil v listinách krále Přemysla Otakara II. Doprovázel jej i na cestách. Oženil se v roce 1269 s královou nemanželskou dcerou Anežkou. Ta byla v roce 1261 legitimizovaná jako panovníkova dcera. Měli spolu tři syny a tři dcery.[2] Na královské listině ze 4. července 1269 již byl uveden mezi předními muži království.[3]

Po roce 1270 se vrátil do Strakonic. Přestavěl hradní palác a na jihozápadním nároží nechal vystavět čtyřhrannou obytnou věž. Západní a severní stranu opevnil novou kamennou hradbou. Johanitská část strakonického hradu nebyla opravována. Nepatřil k podporovatelům johanitského řádu.[4]

V roce 1274 je doložen prodej vesnic mezi Vítkovci s Bavorovci. Bavor II. se stal purkrabím na Zvíkově. Od roku 1276 rod Vítkovců otevřeně vystoupil proti králi. Bavor II. byl v roce 1277 jmenován královským maršálkem. Od této doby prodléval na královském dvoře častěji. Jako svědek působil na listinách v Praze a naposledy v Litoměřicích. V roce 1278 v bitvě na Moravském poli král padl. Většina šlechticů byla zajata a snad byl zajat i Bavor II.

Poslední listina, na které je zmiňován pochází z 16. října 1279. Johanitskému řádu daroval pět domovních pozemků v Horažďovicích náhradou za půdu, kterou jim odebral při stavbě příkopů kolem města. O jeho smrti se nedochovaly přesné informace. Měl tři syny – dědice Bavora III, Mikuláše a Viléma.[5]

Odkazy

Reference

  1. Bavor II. ze Strakonic. www.e-stredovek.cz [online]. 2023-07-23 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. 
  2. Jihočeský Herold, občasník České genealogické a heraldické společnosti [online]. 2013 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. 
  3. PAŠAVOVÁ, Žaneta. Středověké Strakonice jako aristokratická a řádová rezidence [online]. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta, Západočeská univerzita v Plzni, 2019 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. 
  4. Historie. www.hradstrakonice.cz [online]. [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. 
  5. KRAJÍCOVÁ, Hana. K úloze Bavorů ze Strakonic a rytířského řádu johanitů ve výtvarném umění Strakonicka vrcholného středověku. , 2009 [cit. 2024-01-19]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta. . Dostupné online.

Externí odkazy

Literatura

  • SVOBODA, Miroslav. Páni ze Strakonic: vládci Prácheňska a dobrodinci johanitů. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 364 s. ISBN 978-80-7422-034-0. 

Média použitá na této stránce