Bazén

Bazén je umělá vodní nádrž, sloužící ke komerčním účelům, plavání, potápění nebo rekreaci. Může být soukromý nebo veřejný. Podle účelu mohou být bazény plavecké, rehabilitační či zahradní. Slovem bazén se dále označuje např. bazén s vyhořelým jaderným palivem.

Bazén je také prvek zahradní architektury používaný v sadovnické tvorbě.

Pokud voda do a z bazénu přitéká a odtéká příliš rychle, už se nejedná o bazén, nýbrž o kanál – př. Veslařský kanál Račice. Malý přítok a odtok vody je přítomen u většiny bazénů a slouží k čištění popř. výměně vody.

Za nejstarší bazén se považuje „Velká lázeň“ v pákistánském Mohendžodaru, jež byla vyhloubena v 3. tisíciletí před naším letopočtem. Má rozměry 12 x 7 metrů a je obložena cihlami.^[1]

Bazény se hojně využívaly v antickém Řecku a Římě. Římští císaři měli soukromé bazény, ve kterých někteří chovali ryby, proto je jedno z latinských slov pro bazén piscina. První vyhřívaný bazén postavil mezi lety 38 př. n. l. a 8 př. n. l. rádce císaře Augusta Gaius Maecenas^[2] ve svých zahradách na pahorku Esquiline.

V 6. století našeho letopočtu postavili Sinhálci na Srí Lance dvě nádrže – bazény zvané „Kuttam Pokuna“.^[3]

Guinnessova kniha rekordů uvádí, že největším bazénem na světě je San Alfonso del Mar v chilském Algarrobo. Je 1013 metrů dlouhý a zabírá rozlohu 8 hektarů. Na nejhlubším místě dosahuje hloubky 3,5 metru.^[4] Jeden z největších bazénů byl Moskva Pool v Rusku, jenž byl postaven v základech Paláce sovětů^[5]. Na jeho místě byla postavena katedrála Krista Spasitele.

Nejhlubší plavecký bazén je Deep Dive Dubai v Dubaji s hloubkou 60 metrů.^[6]

Nejvýše položený bazén by se měl nacházet v tibetském Yangbajainu.

Základní rozlišení zahrnuje bazény nadzemní a zapuštěné.

• Nadzemní bazény
  • Nafukovací nadzemní bazény
    • Samonosné bazény
  • Pevné nadzemní bazény – volně stojící bazény, které tvoří buď ocelová, zděná nebo polypropylénová konstrukce.
• Zapuštěné bazény – mohou být zcela zapuštěné, nebo zapuštěné částečně.
  • Nerezové bazény – vyrobené z homogenních kopolymerů
  • Betonové bazény – železobetonové bazény, vypláštěné pomocí těžké fólie nebo keramické sklomozaiky.
    • Betonové bazény s linerem – pro vnitřní povrch bazénu se používá liner, PVC fólie.

Tvar bazénu se odvíjí od druhu jeho druhu, využitého prostoru a plánovaných doplňků. Nejčastější tvary jsou kruhové, oválné a obdélníkové.

Bazény se liší také velikostí – největší typ bazénu je tzv. olympijský, který má být dlouhý 50 metrů, široký 25 metrů a hluboký 2–3 metry.^[7]

Bazén může být umístěn v interiéru (většinou vytápěném) i exteriéru.

Doplňky se většinou instalují do bazénu. Většinu nelze instalovat dodatečně, např. reflektory, protiproudy, masážní trysky a některé typy schůdků.

Nejčastěji jsou bazény využívány pro relaxaci nebo sporty, jako jsou plavání, skoky do vody, synchronizované plavání, vodní pólo, kanoepolo, podvodní hokej, podvodní ragby, plavání s ploutvemi a sportovní potápění.

Bazény se využívají i pro výuku potápění a simulaci situací pro posádky ponorek, letadel i astronauty.

• Aquapark
• Koupaliště
• Plovárny na řece
• Sauna
• Bazénová chemie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu plavecký bazén na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo bazén ve Wikislovníku