Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
v Brně
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresBrno-město
ObecBrno
LokalitaStaré Brno
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická církev
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Děkanátbrněnský
FarnostBrno-Staré Brno
Statusbasilica minor
farní kostel
Užívánífarnost
Starobrněnský klášter
Architektonický popis
Stavební slohgotika
Výstavba13241333
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Další informace
AdresaMendlovo náměstí 1, 603 00 Brno-město
UliceMendlovo náměstí
Oficiální webhttp://www.opatbrno.cz/
Kód památky23059/7-23 (PkMISSezObrWD) (součást památky Starobrněnský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je gotický kostel v Brně, součást areálu starobrněnského kláštera. Nachází se na Mendlově náměstí ve čtvrti Staré Brno. Celý areál kláštera je chráněn jako kulturní památka České republiky. [1]

Počátky kostela sahají do první poloviny 14. století. Tehdy zbudovala královna Eliška Rejčka, vdova po českých králích Václavu II. a Rudolfu Habsburském, u farního kostela Panny Marie na Starém Brně roku 1323 klášter cisterciaček s novým gotickým chrámem, jehož půdorys je ve tvaru kříže. Sama Eliška byla po své smrti roku 1335 pochována pod oltářem svatého Kříže. Cisterciácký konvent byl roku 1782 na základě tzv. josefínských reforem císaře Josefa II. zrušen a do kláštera přesídlili augustiniáni. Samotná bazilika byla v 18. století mírně barokizována. Roku 1987 byl chrám papežem Janem Pavlem II. povýšen na baziliku minor.

Založení kostela

K založení kostela se vztahuje stará brněnská pověst o „praporkové věštbě“. Královna Eliška Rejčka své stáří trávila na hradě Špilberk a měla v plánu nechat vystavět nový klášter s kostelem. Volbu místa svěřila náhodě. Z Hladové věže na Špilberku vyhodila tři praporky a čekala, kam dopadnou. První praporek dopadl hned pod hradem, na Starém Brně, Eliška zde tedy nechala založit klášter věnovaný cisterciáckému řádu. Druhý praporek nikdo nikdy nenašel, protože ho vítr zanesl daleko, až někam k Veveří

Stavba

Starobrněnský kostel byl vybudován v těsné blízkosti staršího a menšího farního kostela Panny Marie. Po architektonické stránce není zcela jednolitým dílem.

Stavba celé baziliky je gotická, zbudovaná z neomítnutých režných cihel, přičemž obvyklého gotického stavebního prvku, kamene, se zde užívalo pouze velice střídmě. Inspirací k tomu byly nejspíše gotické stavby v Porýní (Kolín nad Rýnem), Hesensku a Slezsku.[2] V podobném stylu nechala Eliška Rejčka vystavět již katedrálu sv. Ducha ve svém předchozím sídelním městě Hradec Králové. Konstrukce chrámu je zajímavá především svou křížovou koncepcí, která spočívá ve vzájemném kolmém protnutí dvou lodí, které tak vytváří tvar kříže. Pozdější barokizace provedená Mořicem Grimmem, se projevila hlavně na interiéru. Oltáře a kazatelnu dodal brněnský sochař Ondřej Schweigl Celková podoba chrámu si však zachovala téměř čistý gotický vzhled.[2] Pro interiér chrámu, který byl rozsáhle restaurován v roce 2000,[3] jsou příznačné barevně zdobené zdi a četné nástěnné malby znázorňující světce.

Na východě je zakončen trojlistým závěrem, jehož jednotlivé části jsou pětiboce ukončeny. Na křížení tohoto trojlistu navazuje na západě jedno klenební pole, které je stejně vysoké. Severní a jižní ramena závěru jsou menší a nižší, než vlastní k východu obrácený presbytář. Budova má celkový charakter krátkého bazilikálního trojlodí vsunutého mezi východní trikonchos a rozměrnou příčnou loď, která z obrysu stavby výrazně vyniká. Střední pole je přibližně kvadratické a boční ramena obsahují dvě obdélná pole. Na západě se střední pole transeptu otevírá do hlavní lodi, která se skládá ze čtyř klenebních polí. Na jihu provází mnohem nižší boční loď. V západní části hlavní lodi se nachází veliká empora řeholnic. Postupný růst a dostavba kostela se nejvíce projevují v nosných pilířích, přízemních pilířích a zejména ve tvarech okenních kružeb.  U severního boku byly budovy konventu situovány s rajským dvorem.

Klášter byl v první polovině 18. století zbarokizován pod vedením Mořice Grimma, avšak v roce 1782 za reforem Josefa II. zrušen. Místo cisterciaček sem přišli augustiniáni od svatého Tomáše, kostela v centru Brna.

Interiér

V interiéru převládá křížový typ klenby, který se vyskytuje i v hlavní i v příčných lodích. Jednotlivá žebra klenby jsou zakončena konzolami. Zdobení a barvy výmalby stropu se v jednotlivých lodích liší, nejvýraznější je však výmalba v presbyteriu. V presbyteriu je paprsčitá klenba s jednoduchými kruhovými svorníky. Velmi dekorativní výmalba znázorňuje nebe se secesně stylizovanými slunci vycházející ze svorníků, kolem nichž poletují andělé.

V 18. stoletím byl interiér barokizován, přičemž v této době byly k bazilice dostavěny i budovy opatství.

Při opravách v letech 1898–1903 byl interiér baziliky opatřen secesní výmalbou, která vlivem vzdušné vlhkosti zpráškovatěla a byla silně znečištěna. Dosud byla obnovena výmalba presbyteria, hlavní lodě a bočního kůru. Bazilika byla rekonstruována i ve 20. století.

 Vybavení baziliky

Stříbrný oltář – autor: J. G. Herkommer Vznikl při příležitosti korunování obrazu „Černé Madony“ (1736), je považovaný za nejvýznamnější stříbrnickou práci na území Moravy.

Stříbrný oltář nechal zhotovit u augšpurského zlatníka Johanna Georga Herkommera převor augustiniánského kláštera v Brně Ondřej Zirkl. Stalo se tak při příležitosti korunování palladia „Černé Madony“ v roce 1736, oltář byl pořízen pro důstojné umístění tohoto uctívaného obrazu v Mariánské kapli kostela sv. Tomáše. Augustiniáni byli v r. 1783, z kláštera u sv. Tomáše přemístěni do bývalého kláštera cisterciaček na Starém Brně, oltář s obrazem Madony sem přestěhovali a umístili na původní menzu jako hlavní oltář baziliky. Oltář, považovaný za nejvýznamnější stříbrnickou práci na území Moravy, byl čtyřikrát stěhován, což se projevilo na jeho konstrukci i opláštění pozlacenou mědí a stříbrným plechem. Obnoveno bylo také zlacení baldachýnu a císařské koruny, rekonstruovány a doplněny byly zdobné prvky perlovců a akantů ze stříbrného plechu.  

Zajímavostí interiéru je též mohutný sedmiramenný svícen z 15. století, ulitý z mosazi.    

Obraz Černé Madony

Obraz Černé Madony přinesl do Brna v roce 1356 Karel IV., král český, Otec vlasti, jako dar augustiniánůmeremitům při příležitosti založení jejich kláštera a kostela u svatého Tomáše, na nynějším Moravském náměstí. Madona podle historiků přinášela městu Boží požehnání a prosperitu. Během obléhání města Brna Švédy v roce 1645 se zjevila nad městem Černá Madona, jak rozprostírá svůj ochranný plášť nad městem. Tento doslova signál nebeské přízně dodal Brňanům tolik síly a odvahy, že odrazili i švédský útok. Podobná pomoc se odehrála během prusko-saského nátlaku. Proto je Černá madona uctívaná jako palladium – Ochránkyně města Brna.

Když císař Josef II. roku 1783 odebral augustiniánům jejich klášter, umožnil řeholníkům přestěhovat se spolu s obrazem do tehdy již zrušeného kláštera sester cisterciaček na Staré Brno.

 Exteriér

Bazilika - pohled z Mendlova náměstí

Chrám má komplikovaný půdorys s jednou hlavní a dvěma příčnými loděmi a s polygonální barokní zvonicí nad křížením hlavní a velké příčné lodi.

Vstupní portállomeným obloukem byl dostavěn až v novogotice. Je zdoben kraby s akantovým listovím a další jemné florální motivy se opakují kolem celého portálu. Vrata jsou dekorována zlatými destičkami s animálními a florálními motivy.

Na bazilice je několik typů kružeb, což způsobeno postupnou výstavbou baziliky. Na východní straně se nachází kružby s pětilístky v kruhu a s ústředním třílístkem ve sférickém trojúhelníku. V kapli jsou okna menší a více lomená. Na kružbě u hlavního vchodu je prvek sedmicípého květu a čtyřlístků.

Jižní fasádě vévodí trojúhelníkový štít nad vstupem do baziliky. Jsou v něm začleněny čtyři erby, označující zakladatelku za manželku vladařů Čech, Moravy, Korutan a Polska – český lev, moravská a polská orlice a znak Korutan, nad nimiž je vždy trojlístek se sférickým trojúhelníkem. Okolo celého obvodu štítu jsou kraby.

Podél celé stavby jsou umístěny opěrné pilíře, které jsou dělené a stupňovité. Mají zakončení v podobě drobných fiálkytkami

Zajímavosti

V prostorách augustiniánského opatství na Starém Brně je umístěno Mendlovo muzeum. Původně to bylo působiště samotného G. J. Mendela, augustiniánského opata. Jako opat v jejich řadách působil od roku 1843 J. G. Mendel a v klášterní zahradě podnikal své pokusy s hrachem a rozmnožováním včel.

Prezentace Mendelova odkazu probíhá ve stálé expozici od roku 2009.

V roce 2013 vznikla na volném prostranství, vedle baziliky nová turistická atrakce – Pulihrášek, umělecké dílo z použitých starobrněnských půllitrů ve tvaru hrášku. Mladí umělci tímto vzdali hold přínosu J. G. Mendela

Pohřbeni v bazilice

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-23]. Identifikátor záznamu 134034 : klášter Králové. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b BÍLEK, TUČKA. Brněnské kostely. Brno: Kartuziánské nakladatelství, 2006. ISBN 80-86953-06-8. S. 68. 
  3. http://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=259

Literatura

  • FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. 
  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha: Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vitrážové okno.jpg
Autor: Eliška Olšanská, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie.jpg
Autor: Eliška Olšanská, Licence: CC BY-SA 4.0
Bazilika - pohled z Mendlova náměstí
Oltář s Černou Madonou.jpg
Autor: Eliška Olšanská, Licence: CC BY-SA 4.0
Oltář – autor: Johann Georg Herkommer Vznikl při příležitosti korunování palladia "Černé Madony" v roce 1736, obraz je důstojně umístěn ve středu oltáře. Sám oltář je považovaný za nejvýznamnější stříbrnickou práci na území Moravy. Jeho konstrukce i opláštění je pozlaceno mědí a stříbrným plechem.
Bazilika vstup.jpg
Autor: Eliška Olšanská, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na vstupní průčelí baziliky
Sousoší Korunování Panny Marie v tympanonu.jpg
Autor: Eliška Olšanská, Licence: CC BY-SA 4.0
Sousoší Korunování Panny Marie v tympanonu (1889) – autor: Alois Winkler
Vstup do baziliky.jpg
Autor: Eliška Olšanská, Licence: CC BY-SA 4.0
Kovové reliéfní pozlacené desky z výzdoby vrat (1888) – autor: Karl Cerl - podle návrhu vídeňského architekta Friedricha Schmidta. Novogotický pískovcový portál – autor: Johann Tomola podle návrhu Augusta Prokopa.
BNPM2.jpg
Autor: David Novák, Licence: CC BY 3.0
Další foto interiéru BNPM v Brně
BNPM3.jpg
Autor: David Novák, Licence: CC BY 3.0
Strop v Bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Brně
Bazilika nanebevzetí panny Marie 2.jpg
Autor: Jarda 75, Licence: CC BY-SA 3.0
Bazilika nanebevzetí panny Marie - pohled (foceno) z hradu Špilberk
Basilica of the Assumption of Our Lady in Brno.jpg
Autor: Martin Ošmera, Licence: CC0
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Brně
Brno View 48.jpg
Autor: Scotch Mist, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno is the second largest city in the Czech Republic by population and area, the largest Moravian city, and the historical capital city of the Margraviate of Moravia. Brno is the administrative centre of the South Moravian Region and lies at the confluence of the Svitava and Svratka rivers. The city was founded about a thousand years ago, it received city status in the year 1243, and for centuries it served as the capital city of Moravia, until 1948 when the autonomy of Moravia was abolished by the communists. The city flourished mainly during the nineteenth century. Today's Brno is a mixture of many different architecture styles. The most visited sights of the city include the Špilberk Castle and fortress and the Cathedral of Saints Peter and Paul on Petrov Hill, two medieval buildings that dominate the city skyline and are often depicted as its traditional symbols. The other large preserved castle near the city is Veveří Castle by the Brno Dam Lake. This castle is the site of a number of legends, as are many other places in Brno.
The Scotch Mist Gallery contains many photographs of historic buildings, monuments and memorials of Poland and beyond.
Půdorys Baziliky Nanebevzetí Panny Marie v Brně.jpg
Půdorys Baziliky Nanebevzetí Panny Marie v Brně