Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Hnězdno)

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Hnězdno)
Hnězdenská katedrála
(c) Diego Delso, CC BY-SA 4.0
Hnězdenská katedrála
Místo
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíVelkopolské vojvodství
ObecHnězdno
Souřadnice
Základní informace
Církevpolská římskokatolická
ProvincieHnězdenská církevní provincie
Diecézearcidiecéze hnězdenská
StatusBasilica minor, katedrála
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Datum posvěcení1931
SvětitelPius XI.
Architektonický popis
Výstavba134215. století
Další informace
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha (polsky Bazylika prymasowska Wniebowzięcia Najświętszej Maryi Panny w Gnieźnie) je pozdně gotický katedrální kostelpolském Hnězdně ve Velkopolském vojvodství, na Lechově kopci. Kostel je však staršího založení a je spojen s korunovacemi polských králů a uložením ostatků svatého Vojtěcha.

Historie

Hnězdenské dveře s reliéfy

Na místě existovala svatyně již v 10. století a v roce 997 zde byla pohřbena Doubravka Přemyslovna, česká vdova po prvním historickém polském knížeti Měškovi I. Jeho syn Boleslav Chrabrý získal z pohanského Pruska ostatky svatého Vojtěcha a pohřbil je v kostele. Následně bylo ve Hnězdně roku 1000 se souhlasem císaře Oty III. zřízeno arcibiskupství.

Český kníže Břetislav I. se roku 1038 vypravil na vojenskou výpravu do Hnězdna, kostel vyplenil a odvezl Vojtěchovy ostatky do Prahy, kde byly uloženy do rotundy svatého Víta. Kostel byl pak přestavěn v románském stylu a 1064 vysvěcen.

V kostele byli korunováni polští králové: Boleslav Chrabrý (1025), Měšek II. Lambert (1025), Boleslav II. Smělý (1076), Přemysl II. Velkopolský a český Václav II. (1300).

Kostel byl nově postaven ve stylu gotiky ve 14. a na začátku 15. století. Po požárech v 17. a 18. století byl interiér upravován v raně barokním stylu a klasicistně s prvky pozdního baroka.

Popis

Jedná se o trojlodní katedrálu s dvojicí věží v západním průčelí. Uprostřed chrámu se nachází velký zlacený baldachýn a pod ním bohatě zdobená stříbrná barokní relikviářová thumba svatého Vojtěcha.

Významnou památkou jsou bronzové románské dveře s cyklem reliéfů s výjevy ze života sv. Vojtěcha. Byly vytvořeny kolem roku 1175 a jsou jedinečnou památkou svého druhu ve střední Evropě.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce