Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů

Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově
Filipovská bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů
(c) Tomas Kyjovsky, CC BY 3.0
Filipovská bazilika
Panny Marie Pomocnice křesťanů
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký kraj
OkresDěčín
ObecJiříkov
LokalitaFilipov
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátděčínský
FarnostJiříkov
Statusbasilica minor
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
ZasvěceníPanna Maria Pomocnice křesťanů
Datum posvěcení11. října 1885
SvětitelEmanuel Schöbel
Architektonický popis
ArchitektFranz Hutzler
Stavební slohnovorománský
Výstavba18731885
Specifikace
Stavební materiálzdivo
Další informace
AdresaFilipovská ul.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově je mohutnou novorománskou sakrální stavbou s kolejí redemptoristů postavenou v místě jediného církví oficiálně potvrzeného mariánského zázraku, který se na území Čech odehrál v 19. století. Duchovní správou patří do farnosti Jiříkov.[1] Jedná se o jedno z nejslavnějších poutních míst v Čechách a je historicky nejmladší mariánskou svatyní v litoměřické diecézi. Stojí přímo na hranici s Německem, od kterého je oddělena zdí redemptoristické koleje.[2] Byla postavena v letech 18731886 v místě filipovského zázraku, který se udál ve 4 hodiny ráno v noci ze 12. ledna na 13. ledna 1866, při němž se uzdravila Magdalena Kadeová. Brzy se místo, od roku 1926 bazilika minor, stalo nejnavštěvovanějším poutním místem v litoměřické diecézi, které předčilo návštěvností i bohosudovskou baziliku.[1] Bazilika patří také k významným sakrálním památkám Českosaského Švýcarska.[3]

Historie

Dobové vyobrazení filipovského zázraku

Po přezkoumání případu, když byla událost oznámena litoměřickému biskupovi, dovolil biskup na místě zázraku přeměnit světničku Magdaleny Kadeové na kapli.[2] K výstavbě této milostné kaple došlo v letech 18701873. Následně zde byl, podle plánů vídeňského architekta Franze Hutzlera v letech 18731886 (plány pocházely zřejmě již z roku 1870[4]), postaven pseudorománský kostel.[2] Kostel byl dobově vyzdoben z četných darů věřících a celá stavba byla pořízena nákladem 292 tisíc zlatých.[1] Nové poutní místo bylo v roce 1885 svěřeno do péče redemptoristům, kteří si v blízkosti kostela postavili v letech 19141915 klášter (kolej). V roce 1926 byl kostel papežem Piem XI. povýšen na baziliku minor.

Architektura

Průčelí filipovské baziliky

Monumentální bazilika je jednolodní, novorománská stavba na půdorysu latinského kříže. Má polokruhovou apsidu, sedlovou střechu a boční okna s bazilikálním osvětlení, v průčelí stojí dvě věže. Projektoval ji vídeňský architekt Franz Hutzler (1823-1882).[5] Vnitřní zařízení je zčásti původní (vitráže, oltáře) a zčásti novodobé.[4] V interiéru baziliky pod oltářem, v místě, kde se Panna Maria zjevila, je pod sklem vložen kus dřevěné podlahy z domu Kadeových. Na oltáři stojí 90 cm vysoká socha Panny Marie z kararského mramoru. Ve druhé sakristii je lůžko, na kterém trpěla Magdalena Kadeová. V roce 1985 pražský arcibiskup František Tomášek posvětil v křížení baziliky obětní stůl a korunoval Madonu stříbrozlatou korunkou se šesti českými granáty.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b c MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 254-256
  2. a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. Kapitola Filipov (okres Děčín, 1f), s. 57. 
  3. Noc kostelů 29.05.15. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2015. 82 s. Noc kostelů Dostupné online. Kapitola Jiříkov-Filipov, bazilika minor Panny Marie Pomocnice křesťanů, s. 29. 
  4. a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I.. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Filipov /Děčín/, s. 344. 
  5. [1]

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Přůčelí bazliky filipov.jpg
Autor: Mirek256, Licence: CC BY-SA 3.0
Průčelí baziliky minor Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově
Bazilika Filipov, Na vyhlídce, Jiříkov-Filipov, Děčín, Česká republika - panoramio.jpg
(c) Tomas Kyjovsky, CC BY 3.0
Bazilika Filipov, Na vyhlídce, Jiříkov-Filipov, Děčín, Česká republika
Philippsdorf Magdalena Kade.jpg
Die heilung der Sel. Magdalena Kade in Philippsdorf, Tschechien