Bazilika Superga

Bazilika Superga Real basilica di Superga
Královská bazilika Superga
Místo
Stát	Itálie Itálie
Provincie	Piemont
Obec	Turín
Souřadnice	45°4′50,23″ s. š., 7°46′2,52″ v. d.
Bazilika Superga
Základní informace
Církev	římskokatolická
Diecéze	Turín
Datum posvěcení	1. listopadu 1731
Architektonický popis
Architekt	Filippo Juvarra
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1717 až 1731
Specifikace
Stavební materiál	kámen, cihla, štuk
Další informace
Adresa	Strada della Basilica di Superga, 73/75 Torino
Oficiální web	www.basilicadisuperga.com/it/
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bazilika Superga (italsky Real basilica di Superga, tj. královská bazilika) je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie s královskou nekropolí savojských knížat a králů Sardinie, postavený podle návrhu architekta Filippa Juvarry na okraji Turína, na kopci Monte Superga ve výšce 670 metrů nad mořem.

Dějiny

Bazilika byla postavena v letech 1717 až 1731 na objednávku Viktora Amadea II.^[1] podle návrhu Filippa Juvarry^[2] na vrcholu kopce Superga. Splnil se tak slib vévody a budoucího sardinského krále, který učinil po bitvě u Turína, v níž v průběhu válek o španělské dědictví porazil francouzskou armádu.^[2] Předpokládá se, že Viktor Amadeus požadoval vybudovat baziliku na tomto místě i proto, aby následovala výhled z již existujícího zámku v Rivoli. Později byl dotvořen trojúhelník tří savojských rezidencí vybudováním zámku Stupinigi. Ideu výstavby kostela lze sledovat k 2. září 1706, kdy vévoda Viktor Amadeus II. a kníže Evžen Savojský vystoupili na Supergu, aby z výšky pozorovali Turín, obležený francouzskými a španělskými vojsky. Viktor Amadeus tam v modlitbě na kolenou slíbil, že v případě vítězství postaví na tomto místě chrám na oslavu Panny Marie. Bitva probíhala až do 7. září, kdy piemontské jednotky dosáhly vítězství. K péči o nekropoli byla ustavena zvláštní řádová kongregace.

Kostel

Juvarrova architektura se řadí k pozdnímu římskému baroku až klasicismu.^[3] Dóm byl dokončen v roce 1726 a mimo jiné byl inspirován prvky Michelangelova dómu římské baziliky sv. Petra. Průčelí chrámu se sloupovým portikem je odvozeno z římského Pantheonu. Mohutné kupoli odpovídá v interiéru chrámu hlavní prostor na kruhovém půdorysu, s emporami v patře, flankovaný sloupy a dvojicemi pilastrů. Oltáře mají namísto obrazů reliéfy z bílého carrarského mramoru. Na hlavním oltáři je reliéf se dvěma zakladateli, klečícími před Pannou Marií. Poutní socha Panny Marie v prosklené skříni na postranním oltáři pochází z poloviny 19. století.

Krypta

Pod kostelem se nachází královská krypta, kterou vybudoval Juvarrův synovec, architekt Francesco Martinez v letech 1774–1778. Má půdorys latinského kříže se čtyřmi hlavními prostorami: sál krále, sál princů, sál synů a sál královen s výklenky podél stěn. Celkem jsou obsazeny 62 hrobkami, kenotafy a památníky savojských princů, králů Sardinie a Itálie, a členů jejich rodin. Uprostřed mauzolea je umístěn sarkofág zakladatele, sardinského krále Viktora Amadea II., k dalším patří mramorové figurální monumenty Karla Emanuela III. mezi čtyřmi alegorickými sochami Víry, Naděje, Lásky a Vědy od sochařů bratří Ignazia a Filippa Collinových nebo hrobka Karla Alberta Sardinského.^[4]. Mimo jiné sem byl osazen kenotaf princezny Mafaldy Savojské, která byla zavražděna roku 1944 v Buchenwaldu. Zatím poslední náhrobek pochází z roku 1990. V dekoraci mramorových mozaik na podlaze a na obkladech stěn byly shledány symboly magie, alchymie a esoteriky.^[5]

Klášter

Ze tří stran ke kostelu přiléhá čtvercová budova kláštera s královskou rezidencí a obdélným vnitřním dvorem se zahradou. Rezidence sestává z jídelny, sálů a řady salónů s nábytkem a uměleckým vybavením z let 1780–1880. Má historickou expozici, v níž je jedna část věnována napoleonské okupaci Turína z let 1805–1814. Klášterní prostory obsahují mimo jiné papežský sál s portrétní galerií 265 papežů, vytvořený po vzoru papežské galerie římského kostela Sv. Pavla za hradbami. Prostory navazují na vchod do krypty a jsou přístupné veřejnosti.

Letecké neštěstí

4. května roku 1949 odpoledne v 17:05 hodin za dobré viditelnosti narazilo do zadní stěny kopce Superga letadlo Fiat G.12 italských aerolinií, ve kterém se vracelo 31 fotbalistů týmu FC Turín z přátelského zápasu s Benficou Lisabon. Všichni zahynuli, zachránil se pouze druhý brankář, který pro zranění kolene s mužstvem necestoval. Jejich společný hrob (památník) je na hřbitově při stěně kláštera.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Basilica of Superga na anglické Wikipedii.

Literatura

• Padre Benedetto Marengo, La Basilica di Superga. Cenni storici del più grande monumento juvarriano, Tipografia Scarafaglio, Torino, 1997
• Reina Gabriele, Guadalupi Gianni, Superga segreta. Il Mausoleo dei Savoia, Omega, 2008, ISBN 88-7241-528-4

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bazilika Superga na Wikimedia Commons
• oficiální stránka