Bazilika svaté Markéty (Břevnov)

Bazilika svaté Markéty v Břevnově
Bazilika sv. Vojtěcha a Markéty
Bazilika svaté Markéty v Břevnově od jihozápadu
Bazilika svaté Markéty v Břevnově od jihozápadu
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťBřevnov
Souřadnice
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
ProvincieČechy
DiecézeArcidiecéze pražská
SdruženíŘád svatého Benedikta
Statusbasilica minor
ZasvěceníMarkéta Antiochijská
Datum posvěcení1713 a 1715
Architektonický popis
ArchitektKryštof Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer
Stavební slohbaroko
Výstavbapůvodní bazilika z 11. století, barokní přestavba 17081715
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Stavební materiálkámen (opuka, pískovec) a cihly
Další informace
AdresaMarkétská 1, 169 01 Praha 6
Oficiální webhttp://www.farnost-brevnov.cz/
Kód památky11718/1-1426 (PkMISSezObrWD) (součást památky Břevnovský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bazilika svaté Markéty AntiochijskéPraze 6-Břevnově je vrcholně barokní kostel, bazilika minor a hlavní chrám břevnovského kláštera. Bazilika zasvěcená svatému Vojtěchu a svaté Markétě Antiochijské je společně s celým klášterem a stavbami klášterní zahrady od roku 1958 chráněna jako kulturní památka.[1]

Dějiny kostela

(c) Dezidor, CC BY 3.0
Krypta románské baziliky z poloviny 11. století

Dějiny klášterního kostela jsou úzce spjaty s vývojem zdejšího benediktinského konventu, prvního mužského kláštera v českých zemích. V místě současného chrámu stávala románská bazilika sv. Vojtěcha a Benedikta z poloviny 11. století, přestavěná v době gotické a po roce 1400 zasvěcená svaté Markétě. Středověký chrám je vyobrazen na olejomalbě patronů kláštera sv. Vojtěcha, Benedikta a Alexia ze 60. let 17. století, kdy začal opat Tomáš Sartorius s přestavbou kláštera, ale vystavěl jen konvent, a na vedutě z doby kolem roku 1700. Stavbu kostela pod lešením zachytila freska Karla Kováře z roku 1740 v chodbě kláštera.

Barokní bazilika svaté Markéty Antiochijské měla dva projekty. První objednal opat Otmar Zinke asi roku 1702 u Pavla Ignáce Bayera, který do roku 1705 dodal i varianty projektu celého kláštera a 30. května 1708 se zúčastnil slavnostního položení základního kamene, ale Zinke s jeho pracovní liknavostí nebyl spokojen a roku 1709 ho vyhodil. Proto povolal ke stavbě architekta a stavitele Kryštofa Dientzenhofera, který stavbu vedl podle smlouvy od roku 1710.[2] Ve stejném období byly na severní straně založeny budovy nového konventu s kapitulním sálem, refektářem a knihovnou, prelatury a na jižní straně při starém Sartoriově konventu hospodářské budovy s pivovarem, a to v letech 17081713. Roku 1713 byla dokončena hrubá stavba kostela a poté, co ji vysvětil superior Kryštof Welack, v ní byly zahájeny bohoslužby. Pokračování veškeré stavební činnosti na rok přerušila morová epidemie. 10. srpna 1714 byl položen a vysvěcen základní kámen kostela. Po smrti Kryštofa Dientzenhofera v roce 1722 jeho syn Kilián Ignác pokračoval v dostavbě areálu a dostavěl také prelaturu s Tereziánským sálem.

Popis

Zvlněná fasáda kostela odpovídá utváření hmoty architektury, která je konstruována na půdorysu šesti protínajících se elipsoidů. Na třech, přibližně stejně velkých je vystavěna loď s podkruchtím, menší základ presbytáře (se vstupem do krypty, po roce 1990 zazděným). Ze severní strany k presbytáři kostela přiléhá věž s cibulovitou bání, na jejíž makovici byl 7. června 1715 osazen železný kříž a do makovice vložena cínová pamětní schránka s relikviemi, mincí a tabulkou se jmény všech řeholníků.[3]

Na atice jsou sochy řádových světců od Matěje Václava Jäckla[4] a na jižní stěně kopie náhrobku blahoslaveného Vintíře zasazená do barokní iluzivní malby.[5]

Interiér

Barokní interiér baziliky: kůr s varhanami a bohatými nástropními malbami
Bazilika sv. Markéty od východu

Vnitřní mobiliář a výzdobu kostela navrhl Kryštofův syn Kilián Ignác Dientzenhofer.

  • Hlavní oltář má dřevěnou architekturu s tordovanými sloupy, ve střední  nice je vsazena dřevěná pozlacená socha patronky chrámu, sv. Markéty s křížem v pravici a s drakem na řetězu, dílo lužického sochaře Matěje Václava Jäckela, který je také autorem soch světců na postranních oltářích.
  • Oltářní menzu čelem k lidu navrhl sochař a restaurátor Karel Stádník, je odlita z betonu a stojí na zazděném vchodu do krypty.
  • V chóru jsou dvě řady barokních mnišských lavic, tzv. stally, s řezanými figurami benediktinských patronů v nástavcích.
  • Na jižní straně presbytáře stojí dřevěná architektura pozdně barokního oltáře Panny Marie benediktinských rozkoší (Deliciae benedictinae) s obrazem této řádové patronky benediktinů s Ježíškem v náručí. Do predelly téhož oltáře je vsazen zasklený rokokový relikviář s ramenní kostí sv. Markéty Antiochijské, jež byla uctívána jako patronka deště a dobré úrody, každoročně 14. července se zde konala pouť s procesím. Stříbrný gotický plenář svaté Markéty je uložen v trezoru.
  • Za benediktinským oltářem je do stěny vsazen kamenný raně gotický náhrobek šumavského poustevníka a diplomata svatého Vintíře, který zemřel roku 1045 a byl uctíván jako patron českých a bavorských benediktinů.[6] Kopie náhrobku je vsazena do chrámové stěny z vnější strany.
  • V chrámové lodi je šest postranních oltářů s iluzivně malovanou architekturou a k ní v 19. století přimalovanými dvojicemi postav světců. Oltářní obrazy Petra Brandla pocházejí z let 1715–1719:
Na severní (levé) straně od vchodu
Na jižní straně
  • Přenesení ostatků sv. Otmara,
  • Smrt sv. Benedikta mezi řeholníky,
  • Smrt poustevníka Vintíře (za účasti knížete Břetislava I. a biskupa Šebíře), v nástavci menší obraz sv. Prokopa, rovněž Brandlův.

Fresky

Fresky jsou na klenbách odděleny pasy do tří polí, zachycují tři výjevy z dějin kláštera a ve cviklech jeho patrony. Vymaloval je pražský malíř Jan Jakub Stevens, dokončil je 26. července 1721 a 31. července již bylo demontováno lešení.[7]

Varhany

Na kůru je cenný barokní prospekt varhan s figurálními dřevořezbami hrajících andílků z roku 1724. Do staré skříně byl roku 2010 vsazen nový varhanní stroj.

Krypta

Pod chórem kostela byla při archeologickém průzkumu Vladimíra Píši v letech 1965–1968 odkryta část opukového kvádříkového zdiva s polosloupy a podlaha krypty trojlodní románské baziliky z poloviny 11. století.

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-24]. Identifikátor záznamu 1612 : Břevnovský klášter. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. VILÍMKOVÁ, Milada; PREISS, Pavel. Ve znamení břevna a růží. Historický a kulturní odkaz benediktinského opatství v Břevnově. Praha: Vyšehrad, 1989. S. 74–77. 
  3. Vilímková, Preiss (1989), s. 80
  4. VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy A-L. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 1080 s. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 60–62. 
  5. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. Praha: Orbis, 1958. S. 211. 
  6. Vlček (2012)
  7. Vilímková, Preiss (1989), s. 82

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Břevnov bazilika sv. Markéty zezadu 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Břevnovská klášterní bazilika sv. Markéty
Břevnovský klášter 62.jpg
(c) Dezidor, CC BY 3.0
Břevnovský klášter, podzemí
Břevnov bazilika sv. Markéty 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Břevnovská klášterní bazilika sv. Markéty
Břevnov bazilika sv. Markéty int 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Břevnovská klášterní bazilika sv. Markéty