Bečva
Bečva | |
---|---|
Bečva v Přerově | |
Základní informace | |
Délka toku | 61,5 km |
Plocha povodí | 1620,19 km² |
Průměrný průtok | 17,5 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 4-11-02-001 |
Zdrojnice | |
Vsetínská Bečva a Rožnovská Bečva 49°28′11,6″ s. š., 17°57′16,4″ v. d. 288 m n. m. | |
Ústí | |
do Moravy u Tovačova 49°25′6″ s. š., 17°19′16″ v. d. 195 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Zlínský kraj – Valašské Meziříčí), (Olomoucký kraj – Hranice, Lipník nad Bečvou, Přerov) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bečva (německy Betschwa, Betsch; polsky Beczwa) je řeka na Moravě. Je největším levostranným přítokem řeky Moravy. Délka toku řeky Bečvy činí 61,5 km. Plocha povodí měří 1620,19 km².[1] Řeka Bečva protéká několika městy: nejvýznamnější z nich jsou Přerov, Valašské Meziříčí, Hranice, ale dále také protéká menšími obcemi jako jsou Poličná, Hustopeče nad Bečvou, Teplice nad Bečvou, Lipník nad Bečvou.
Průběh toku
Řeka vzniká soutokem Vsetínské Bečvy, která je dlouhá 59 kilometrů a kratší Rožnovské Bečvy o délce 38 kilometrů, pod Valašským Meziříčím. Obě řeky pramení na svazích Vysoké; Vsetínská Bečva na jižní a Rožnovská Bečva na severní straně.
K prameni Rožnovské Bečvy se lze dostat z horské chaty Třeštík po červené turistické značce. Odbočka k prameni je cca 200 m od vrcholu hory Vysoká, vede na sever.
K pramenu Vsetínské Bečvy lze dojít od rozhledny Súkenická, také z nedaleké horské chaty Třeštík.
Bečva se vlévá do Moravy u Tovačova, viz článek Soutok Bečvy a Moravy.
Větší přítoky
Vodní režim
Průměrný průtok u ústí činí 17,5 m³/s.
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Teplice nad Bečvou | 41,40 | 1275,32 km² | 15,5 m³/s | 908,0 m³/s |
Dluhonice | 9,30 | 1592,81 km² | 17,3 m³/s | 892,0 m³/s |
Historie
Oba prameny Bečvy zakreslil na své mapě Moravy z roku 1627 již Jan Amos Komenský. V minulosti sloužila řeka jako dopravní cesta pro plavbu dřeva a také jako zásobárna ledu. Protože byly obě části řeky ve třicátých letech 20. století takřka po celé délce regulovány, hrozí na dolním toku řeky záplavy. Jedny z největších postihly okolí řeky po celém toku v roce 1997. Přinesly několikamilionové škody a ztrátu 49 lidských životů. Dalším rokem záplav byl rok 2010, kdy 17. 5. 2010 byla ve stanici Valašské Meziříčí naměřena hodnota 435 cm a průtok 346 [m3·s−1].
Ekologie
Bečva je poslední větší štěrkonosnou řekou, na jejímž toku není vybudována přehrada.[4] Okolí řeky Bečvy u Skaličky na Přerovsku je ukázkou zachovalé přírody. Tok tady přirozeně meandruje, stromy jsou volně popadané do vody, nacházejí se tu rozsáhlé štěrkové lavice a vyskytuje se zde množství vzácných živočichů. „V celé České republice můžete nalézt snad jen dvě nebo tři srovnatelné lokality,“ dodal předseda Východomoravské pobočky České společnosti entomologické Dušan Trávníček a zdůraznil unikátnost zkoumaného území.[5]
Z ekologického hlediska by namísto zvažované výstavby vodního díla Skalička měla být zvažována taková systémová řešení, která by jednak minimalizovala nebezpečí povodní, jednak řešila optimální zadržování (retenci) vody v krajině.[4]
Úniky chemikálií v roce 2020
V září 2020 unikla do řeky toxická látka (pravděpodobně kyanid), která způsobila ekologickou katastrofu. Rybáři vylovili přibližně 40 tun otrávených ryb.[6] Chemikálie unikla do řeky v oblasti Valašského Meziříčí a zamořila více než třicetikilometrový úsek po Přerov. Případ začala vyšetřovat policie jako podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti.[7]
V říjnu, listopadu a prosinci pak do řeky opakovaně unikl nikl a další neznámé látky.[8][9][10]
Využití řeky Bečvy
Největším odběratelem vody z řeky je elektrárna v Přerově s odběrem 18 mil. m³ za rok. Dalšími velkými odběrateli jsou chemický závod Deza ve Valašském Meziříčí, chemické závody v Přerově, cukrovar v Prosenicích, teplárna v Přerově a chemická firma Cabot.
Další informace
Kolem řeky Bečvy vede cyklostezka Bečva.
Fotogalerie
- Soutok Vsetínské a Rožnovské Bečvy u Valašského Meziříčí
- (c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 czVýhled z Hůrky u Hranic
- Bečva v Teplicích nad Bečvou
- Jez v Oseku nad Bečvou
- Řeka u Grymova
- Bečva tekoucí kolem historického centra Přerova
- Bečva z lávky U Loděnice
- Jez u malé vodní elektrárny u Troubek
- Před soutokem s Moravou
- Soutok Bečvy (vlevo) s Moravou (vpravo)
- Soutok potoka Jezernice a Bečvy (únor 2021)
Odkazy
Reference
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Teplice nad Bečvou [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Dluhonice [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31.
- ↑ a b KONVIČKA, Ondřej et al. Brouci (Coleoptera) řeky Bečvy a jejího okolí v místě plánované výstavby vodního díla Skalička. I. část. Acta Carpathica Occidentalis. 2018, vol. 9, s. 106. ISSN 1804-2732. Dostupné také z:
- ↑ Entomologové našli na březích řeky Bečvy unikátní druhy hmyzu: místo má ale zaplavit přehrada. Ekolist.cz [online]. 13. 8. 2019 10:28 [cit. 28. 8. 2019]. Dostupné z:
- ↑ Rybáři vylovili z Bečvy 40 tun uhynulých ryb, odklízení skončilo. Ekolist.cz [online]. 2020-9-30. Dostupné online.
- ↑ Kriminalisté zjistili vyústění kanálu do Bečvy, kudy vtekl kyanid. Ekolist.cz [online]. 2020-9-26. Dostupné online.
- ↑ KRÁL, David. Do Bečvy opět unikla neznámá látka. Na stejném místě, odkud zabíjel kyanid. Deník [online]. 2020-10-27 [cit. 2020-10-27]. Dostupné online.
- ↑ JANOUŠ, Václav; ŠTĚRBA, Radek; PROCHÁZKOVÁ, Petra. Do Bečvy u Valašského Meziříčí opět unikly chemikálie, řeka napěnila. iDNES.cz [online]. 2020-11-24 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Do Bečvy opět unikla neznámá látka, objevily se i mrtvé ryby. Problémem mohla být rožnovská čistírna. Lidovky.cz [online]. 2020-12-02 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
Literatura
- KONVIČKA, Ondřej; EZER, Eduard; TRÁVNÍČEK, Dušan; RESL, Květoslav; TRNKA, Filip; KAŠÁK, Josef; KOHOUT, Vojtěch; ZELÍK, Pavel; BOBOT, Ludvík and VESELY, Milan. Brouci (Coleoptera) řeky Bečvy a jejího okolí v místě plánované výstavby vodního díla Skalička. I. část. = Beetles (Coleoptera) of the Bečva river and its surroundings at the site of the planned construction of the Skalička dam. Part I. Acta Carpathica Occidentalis. 2018, vol. 9, s. 63–111. ISSN 1804-2732. Dostupné také z:
- RYŠÁNEK, Vít. Soutoky řek na území Čech, Moravy a Slezska. Praha: Libri, 2006. 237 s. ISBN 80-7277-311-9.
Související články
Externí odkazy
- Bečva na portálu Beskydy.cz
- Dluhonice – aktuální vodní stav Archivováno 11. 3. 2009 na Wayback Machine.
- Entomologové našli na březích řeky Bečvy unikátní druhy hmyzu. Místo má ale zaplavit přehrada
- CHKO Litovelské Pomoraví; geomorfologie Archivováno 28. 8. 2019 na Wayback Machine.
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bečva na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Bečva ve Wikislovníku
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Jez u malé vodní elektrárny u Troubek, Tovačov, okres Přerov
Autor: Původně soubor načetl Kocour86 na projektu Wikipedie v jazyce čeština, Licence: CC BY-SA 3.0
Most přes bečvu u Rybář
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Tato fotografie vznikla v rámci třetího ročníku grantu fotografie českých obcí.
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Soutok Moravy a Bečvy, Tovačov, okres Přerov
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Tato fotografie vznikla v rámci třetího ročníku grantu fotografie českých obcí.
Autor: Fry72 Karel Frydrýšek, Licence: CC BY-SA 4.0
Soutok Jezernice a Bečvy (únor 2021)
(c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz
Výhled z národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic, okres Přerov, Olomoucký kraj
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Bečva před soutokem s Moravou, Tovačov, okres Přerov
Osecký jez při jarních povodních 2006
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Přerov po proudu Bečvy z lávky U Loděnice
Autor: David Paloch (Caroig), Licence: CC BY-SA 2.5
Location and watershed map of the Czech river Bečva
Autor: Jan Doné - sportovní rybář, Licence: CC BY 3.0
Vsetínská Bečva soutok s Rožnovskou Bečvou ve Valašském Meziříčí