Bečov nad Teplou (zámek)

Zámek Bečov nad Teplou
Zámek v Bečově nad Teplou
Zámek v Bečově nad Teplou
Základní informace
Slohbarokní architektura
Poloha
AdresaBečov nad Teplou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°5′8,16″ s. š., 12°50′23,28″ v. d.
Bečov nad Teplou
Bečov nad Teplou
Další informace
Kód památky28094/4-726 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky hrad a zámek Bečov nad Teplou)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek v Bečově nad Teplou v baroku převzal rezidenční funkci přilehlého hradu. Zámek se nachází ve městě Bečov nad Teplou v dnešním Karlovarském kraji. Spolu s přilehlým hradem je chráněn jako kulturní památka[1] a od roku 1995 jako národní kulturní památka.[2]

Historie

Zámek byl vybudován v letech 1750–53 v těsné blízkosti středověkého hradu v místě bývalého předhradí. Pro vybudování zámku bylo využito raně barokní opevnění, které navrhl Jan Lacron v období třicetileté války a z něhož byla realizovaná pouze malá část v podobě dělostřelecké bašty.

Dvoupatrový zámek, zvaný v dobových pramenech Nový nebo Dolní, nechal vybudovat v polovině 18. století tehdejší majitel bečovského panství Dominik Ondřej z Kounic. Architekt barokní budovy využil zmiňovanou baštu jako substrukci pro rozměrnou polygonální věžici a zachoval i renesanční portál předhradí z doby kolem roku 1540, který využil jako vstupní portál zámku. Přístup do něj byl realizován zděným mostem neseným osmi hranolovými pilíři. Na mostě jsou umístěny kamenné sochy Jana Nepomuckého a jezuitského světce Jana de Gotto z roku 1753.

Reprezentační sály a kaple zámku jsou situovány v polygonální věžici, zbylá část budovy sloužila obytným účelům. V roce 1861 byla přestavěna zámecká kaple, v letech 1861–75 pak byly upraveny ostatní interiéry zámku za účasti architektů Josefa Zítka a Josefa Mockera.

Přilehlá zámecká terasovitá zahrada pochází až z druhé poloviny 19. století. Pod terasami se nachází rozsáhlá sklepení bývalého pivovaru z 18. století.

Expozice

V roce 1996 byla v nově opraveném zámku otevřena expozice gotického umění západních Čech. Od roku 2002 je součástí expozice restaurovaný románský relikviář svatého Maura, po českých korunovačních klenotech druhá nejcennější památka[3] a vůbec nejvýznamnější románská klenotnická památka v České republice. Ten byl koncem 80. let 20. století nalezen ukrytý pod podlahou v žalostném stavu. Expozice dokumentuje postup jeho náročné a komplexní restaurace.

Návštěvnost zámku[4][5]
RokPočet návštěvníků
201565 801
201670 365
201774 438
201872 436

Galerie

  • Pohled na hrad a zámek od řeky Teplé

    Pohled na hrad a zámek od řeky Teplé

  • Zámek pohledem od kostela

    Zámek pohledem od kostela

  • Zámecká zahrada

    Zámecká zahrada

  • Zámecká zahrada pod mostem k zámku

    Zámecká zahrada pod mostem k zámku

  • Zámek z Plzeňské ulice

    Zámek z Plzeňské ulice

  • Hrad z horní terasy zámecké zahrady

    Hrad z horní terasy zámecké zahrady

  • Zámecká zahrada

    Zámecká zahrada

  • Starší část zámku z Plzeňské ulice

    Starší část zámku z Plzeňské ulice

  • Hrad a zámek z Úzké ulice

    Hrad a zámek z Úzké ulice

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Identifikátor záznamu 139374 : Hrad a zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Hrad Bečov nad Teplou [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ Dokumentární film Hon na svatého Maura vysílaný 8. 10. 2006 Českou televizí
  4. ↑ Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 23. Dostupné v archivu. 
  5. ↑ Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu. 

Literatura

  • MACEK, Karel. Najdi si nějaký hrad: Příběh Maurova kastelána. 1. vyd. Středokluky: Nakladateství Susa, 2022. 213 s. ISBN 978-80-88084-34-1. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Bečov nad Teplou, hrad a zámek.jpg
Autor: Lucie Krotilova, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Zámek Bečov nad Teplou (1).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na zámek od kostela
Bečov zámek 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
zámek a hrad Bečov nad Teplou
Bečov nad Teplou (13).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek pohledem z Plzeňské ulice
Bečov nad Teplou (5).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek z Plzeňské ulice
Bečov nad Teplou, zámek, park (1).jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Zámek Bečov nad Teplou (2).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled do zámecké zahrady pod mostem k zámku
Hrad Bečov nad Teplou (1).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrad pohledem z horní terasy zámecké zahrady