Bečovská botanická zahrada

Botanická zahrada v Bečově nad Teplou
Vstup do botanické zahrady
Lokalita	Bečov nad Teplou, Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°4′53″ s. š., 12°49′36″ v. d.
Rozloha	9 ha
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Botanická zahrada v Bečově nad Teplou
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bečovská botanická zahrada je velmi unikátní zahrada. Byla založena v Bečově nad Teplou na Karlovarsku v roce 1918 Janem Ferdinandem Koditkem. Pak dlouhých 60 let se o ni nikdo nestaral. V roce 2005 se rozhodl Jiří Šindelář tuto zahradu odkoupit a znovu vrátit k životu.

Botanická zahrada v Bečově nad Teplou o rozloze 9 hektarů byla před 2. světovou válkou jednou z nejvýznamnějších historických sbírkových zahrad v Čechách.^[1] Sbírková zahrada byla založena za posledního majitele panství Jindřicha z Beaufort-Spontin a jeho ženy Marie (otcem Marie Beaufort byl hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, zakladatel Průhonického parku). Původní název byl „Beaufortské alpinum a zahrada u Korunního rybníka“. Od druhé světové války však nebyla udržovaná a prakticky veškeré rostlinstvo zmizelo. V současné době je zahrada oživována díky práci dobrovolníků ZO ČSOP Berkut a v roce 2014 byla přijata do Unie botanických zahrad.

Historie

Zahradu vybudoval zahradník Beafortů Johann Koditek (někdy uváděno též Jan Kodýtek) v letech 1925-1927 na svahu nad řekou Teplou, který byl pro tyto účely zakoupen (po dlouhých tahanicích s městskou radou o cenu pozemku)^[2]. Původní rozloha zahrady byla 19 ha. Při výstavbě parku byl využit místní horninový materiál jak pro vlastní alpinum, tak i pro další součásti zahrady. Bylo přesunuto více, než 7 000 m³ zeminy, vybudováno 700 m cest (šířky 1,2, 1,0, 0,7 a 0,5 m) a další prvky drobné zahradní architektury - vyhlídky, altány apod.^[3] V roce 1931 bylo v zahradě již 1 005 druhů rostlin z 321 rostlinných rodů z různých světadílů. Na "alpské louce", která vznikla ve stejném roce, bylo umístěno dalších 300 druhů. "Botanická zahrada měla vypracovaný a aktualizovaný soupis rostlin včetně číslování a krátkých popisů. Výsadby v alpinu byly rozděleny do 36 oddělení. Zakoupené rostliny byly nejprve rok pěstovány v květináčích, poté byly vysazovány na konečná stanoviště." ^[2] Každoročně byl aktualizován soupis rostlin s jasným číslováním, plánkem výsadby a krátkým popisem.^[4] Jednotlivé rostliny byly označovány smaltovanými cedulkami, podobně jako jejich skupiny.^[5] Byl veden i seznam odumřelých rostlin včetně příčiny úhynu.^[2] Ve 30. letech 20. stol. byla zahrada srovnávána se zahradou v Průhonicích – především pro rozsáhlou kolekci skalniček a trvalek, která byla tehdy vůbec největší v republice.^[6] U vstupu do zahrady - kde byl původně tzv Ertlův mlýn - byly vybudovány skleníky - v současné době závod Elektro). V nich byly pěstovány jednotlivé druhy rostlin jak pro výsadbu do alpina, tak i pro prodej (v roce 1932 bylo prodáno 10 000 rostlin). Zahrada ovšem v té době nebyla veřejná, navštěvovat zahradu mohlo pouze několik osobních přátel majitele na zvláštní povolení.^[5]

Po druhé světové převzal stát veškerý majetek Beafortů, kteří byli vyhoštěni z republiky. Zahrada přešla pod státní správu, což znamenalo její praktickou likvidaci. Vzácné rostliny byly ponechány svému osudu a byly volně přístupné, takže si je lidé z okolí rozebírali do svých zahrádek.^[5] Takto zahrada pustla 60 let.^[2] Jediná činnost, která probíhala na území zahrady byl výkon myslivosti, rybník byl vypuštěný a zarostlý, přes lokalitu vedlo elektrické vedení a bylo vykáceno mnoho vzácných dřevin.^[7]

Současnost

I přes 60 let pustnutí se v zahradě zachovala řada cenných jehličnanů – jedlí, jedlovců, douglasek i smrků. Jsou zde také vzácné listnaté rostliny - např. zmarličník či korkovník amurský - tzv. Korkovník pana Koditka, který byl z důvodu dalšího přežívání i po rozštěpení kmene na dvě části jmenován „Stromem hrdinou“ České republiky pro rok 2006. V současnosti se znovuzrození botanické zahrady stará především Základní organizace Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Berkut, které se zdařilo v roce 2005 získat do vlastnictví, s pomocí Správy Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a Národního památkového ústavu v Plzni část území zahrady. Ve stejném roce proběhly první záchranné práce. Byl proveden dendrologický a floristický průzkum, došlo k vykácení náletových dřevin, bylo provedeno geodetické zaměření.^[5] Byl také vyčištěn středověký náhon a od roku 2008 jsou postupně obnovovány původní skalky.^[3] Muselo být provedeno oplocení pozemku - skoro 700 m, protože docházelo ke krádežím jak vybavení zahrady, tak i rostlin. Většina prací je realizována dobrovolnickými aktivitami. Každoročně zde probíhá mezinárodní studentský workcamp. Financování obnovy je obtížně zajišťováno z různých projektů - z rozpočtu Karlovarského kraje, Nadace partnerství, Programu pro rozvoj venkova apod.^[8]

Dne 5. února 2014 byla Bečovská botanická zahrada přijata za řádného člena Unie botanických zahrad České republiky. V soutěži Má vlast získala zahrada ocenění Nejkrásnější proměna roku 2013, zachránci dostali i několik dalších ocenění.^[6] Zůstává však jedinou botanickou zahradou v České republice, která je financovaná ze zdrojů neziskové organizace.^[1]

Části zahrady

Zahrada se skládala ze 4 částí:

• krajinářského parku s Korunním rybníkem (s kolekcí vzácných jehličnanů, okružní trasy kolem hráze, dnes i půjčovny loděk)
• vlastního alpina (terasové záhony, celkem 47 sbírkových oddělení, studánky a malé vodní toky zapracované do skalek, pamětní deska Johanna Kodytka)
• lesního komplexu (testování dřevin pro využití v lesích, cesty, terasy, zděná chatka)
• zámeckého zahradnictví (skleníky, pařeniště, oranžérie, záhony pro pěstování zeleniny, květin a dřevin)^[3] - po roce 1945 se zahradnictví změnilo na výrobnu matrací, později na podnik Elektro - záhony byly zastavěny dílnami^[3]

Pro veřejnost

Zahrada je v současné době přístupná pro veřejnost, i když vstup je přes areál podniku Elektro (což na druhou stranu umožňuje vstup 24 hodin denně), je vybíráno vstupné. Pro veřejnost jsou připraveny výukové programy pro mateřské školy a první ročníky základních škol zaměřené na přírodopis a výtvarnou tvorbu. Byla zde také otevřena bioferrata - skalní stezka s variantou jak pro horolezce, tak i pro rekreační sportovce a děti.^[1]

V roce 2011 bylo do areálu zahrady instalováno šest dřevěných soch od Václava Gatarika, které symbolizují květy a figuríny, většina z nich je zároveň ptačími hnízdy. Sochy jsou v národních barvách.^[9]

Plány do budoucna

Do budoucna se počítá s tím, že bude vybudována lávka přes řeku Teplou a tím se zajistí přímý přístup do zahrady, počítá se také s vybudováním infocentra s pokladnou, WC pro návštěvníky, hospodářského a administrativního zázemí a také prostoru pro vzdělávací a kulturní aktivity.^[10]

Johann Koditek

Celým jménem Jan Ferdinand Koditek (24. 2. 1874 Kopki, Polsko - 19. 10. 1940 Zschadrass, Sasko, Německo). Původní jméno Kodidek. Jeho otec byl panský zahradník v městě Kopki. Do Bečova se přestěhoval někdy před rokem 1911. Byl zaměstnán jako vrchní zahradník a vypracoval detailní plány všech parků a okrasných zahrad v areálu hradu a zámku a také alpina. Po smrti byl převezen ze Saska zpět do Bečova, kde je pohřben.^[11]

Odkazy

Reference

Literatura

• Koditek J. (1908–1937): Teichgarten. Nutz und Ziergarten. 1908–1937. Domäne Petschau. Ms., XX pp. [Depon. In Státní oblastní archiv Plzeň – pracoviště Klášter u Nepomuku]
• Koditek J. (1918–1937): Schlossgarten. Auspflanzungen Teichgarten. Zeichnungen Verzeichnis über die Auspflanzungen von Bäumen und Sträuchern Teichgarten. Ms. XX pp. [Depon. In Státní oblastní archiv Plzeň – pracoviště Klášter u Nepomuku]
• Koditek J. (1927–1935): Skizzen. Ms. XX pp. [Depon. In Státní oblastní archiv Plzeň – pracoviště Klášter u Nepomuku]
• Koditek J. (1931): Neues Alpinum in Böhmen, Möllers Deutsche Gärtner – Zeitung, 46 (12), 138–139
• Koditek J. (1933): Die Alpengarten – Anlage im Schloßgarten zu Petschau (Böhmen), Möllers Deutsche Gärtner – Zeitung, 48 (13), 150–152
• Koditek J. (1936): Hochgebirgspflanzen – Anlage im Schlossgarten zu Petschau an der Tepl (Böhmen), Möllers Deutsche Gärtner – Zeitung, 51 (8), 88–89
• Petr T. (2008): Bečovská botanická zahrada 2008 – studie rozvoje. Ms. 11 p.
• Šindelář J., Sochorová N. (2004): Historie a současnost Beaufortského alpina v Bečově nad Teplou. In Životní prostředí a veřejná zeleň ve městech a obcích: Krajiny a zahrady – staré vzácné knihy. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, Průhonice, pp. 157–167.
• ŠPAKOVÁ, Markéta. Návrh rekonstrukce historického Beaufortského alpina v Bečově nad Teplou (Karlovarsko). Č. Bud., 2012. diplomová práce (Ing.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zemědělská fakulta – dostupné online^{[nedostupný zdroj]}
• Špaková M. (2010): Flóra pěstovaných okrasných rostlin historického Beaufortského alpina v Bečově nad Teplou (Karlovarsko) [rukopis]: bakalářská práce; vedoucí bakalářské práce Vít Joza, České Budějovice. 71 + 4 pp. [Depon. in: Akademická knihovna Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, sign. KP01166]
• Filmový dokument "Znovuzrození bečovské botanické zahrady"

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bečovská botanická zahrada na Wikimedia Commons
• Případová studie Bečovská botanická zahrada na Enviwiki
• Webové stránky botanické zahrady
• Bývalé alpinum v Bečově – popis s historickými fotografiemi a nákresy zahrady
• Diplomová práce M. Špakové^{[nedostupný zdroj]}
• Televizní dokument "Zapomenutý Bečov" v rámci cyklu Rajské zahrady II (12. díl série) – dostupné online
• Televizní pořad "Toulavá kamera" ze dne 16. 11. 2014 – první část "Botanická zahrada" – dostupné online