Bečvářova vila

Bečvářova vila ve Strašnicích
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavbadruhá polovina 19. století
Zánik2007
Další majiteléTomáš Bečvář
Poloha
AdresaPraha 10-Strašnice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bečvářova vila byla reprezentativní budova, která do roku 2007 stávala v ulici V Olšinách v Praze 10-Strašnicích. V sousedství se nachází Bečvářův dvůr. Na rozdíl od vily stojí dodnes a od roku 1964 je zapsanou kulturní památkou.[1]

Historie budovy

Vila, dvůr i okolní rozsáhlé polnosti se jmenovaly podle svého majitele z druhé poloviny 19. století Tomáši Bečvářovi.[2][3] Jeho rodině byl tento majetek vyvlastněn v roce 1945.

Bečvářova vila po roce 1960 sloužila jako dětské jesle, pak jako sídlo záchranné služby (OÚNZ), po roce 1989 však začala chátrat.[4] V roce 2007 byla zdevastovaná stavba demolována.

Vlastnictví vily

Vila byla až do roku 2007 ve vlastnictví státu. Radnice v Praze 10 usilovala o získání pozemků už od roku 2000, protože zde zamýšlela rozšířit sportovní areál a areál volného času Gutovka.[5] V roce 2004 pak tehdejší pražský primátor Pavel Bém přislíbil pozemek pod Bečvářovou vilou Pravoslavné církvi pro účely výstavby Duchovního a humanitárního střediska při chrámu svatého Mikuláše v Praze.[6] V roce 2007 však úřad Prahy 10 přípravu projektu odmítl kvůli vlastním záměrům s tímto pozemkem.[7]

V říjnu 2007 však Ministerstvo financí rozhodlo o vyhlášení výběrového řízení, jehož jediným kritériem byla nabídnutá cena.[8] V soutěži vyhrála společnost MORIAN s.r.o., kterou vlastní architekt Karim Reda Rachidi. Ta zde připravuje výstavbu obytného komplexu Sakura.[9] Projekt je kritizován jak občany[10], tak opozicí na radnici v Praze 10.[11][12]

Okolnosti výstavby

Podle platného územního plánu je na pozemku bývalé Bečvářovy vily možná zástavba. Od roku 2008 je však připravována změna územního plánu Z 2454/00 (součást "vlny změn 08", od podzimu 2009 "1. vlna celoměstsky významných změn"), jejímž cílem je přeřazení těchto parcel do kategorie zeleň. Jednotlivé orgány Magistrátu hl. m. Prahy žádost projednaly a zastupitelstvo schválilo zadání změny v červnu 2010.[13][14] Společnost MORIAN s.r.o. však nadále pokračuje v přípravách stavby, v prosinci 2010 požádala MHMP o vydání stanoviska EIA o vlivu stavby na životní prostředí. Kladné stanovisko získala v roce 2012.

Reference

  1. BEEONLINE.CZ. Slavné stavby. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2018-02-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. Památková péče (Odbor památkové péče). pamatky.praha-mesto.cz [online]. [cit. 2018-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. Ekofilm - 44. Mezinárodní filmový festival. www.ekofilm.cz [online]. [cit. 2018-02-19]. Dostupné online. 
  4. Největší ostuda je Šlechtova vila | Domov. Lidovky.cz [online]. 2006-05-19 [cit. 2018-02-19]. Dostupné online. 
  5. Úředníci blokují demolici vily. iDNES.cz [online]. 2002-02-12 [cit. 2018-02-19]. Dostupné online. 
  6. Hlas pravoslaví, červen–červenec 2004
  7. Informace o zrušení plánu na výstavbu duchovního centra[nedostupný zdroj]
  8. Vyhlášení soutěže o Bečvářovu vilu[nedostupný zdroj]
  9. Fotografie týdne: Sakura Project :: Útulné Strašnice, o.s.. www.strasnice.org [online]. [cit. 2018-02-19]. Dostupné online. 
  10. KRUPKA, Jakub. Stromy padnou za oběť činžáku. Pražský deník. 2010-12-21. Dostupné online [cit. 2018-02-19]. 
  11. ECONNECT - Zelení: Zastaralý územní plán = ohrožená zeleň ve Strašnicích a Vršovicích. zpravodajstvi.ecn.cz [online]. [cit. 2018-02-19]. Dostupné online. 
  12. Strana zelených kritizuje ministerstvo financí, nehájí zájem státu
  13. Magistrát HMP (Portál hlavního města Prahy). magistrat.praha-mesto.cz [online]. [cit. 2018-02-19]. Dostupné online. 
  14. Schválení zadání změny Zastupitelstvem hl. m. Prahy. 212.67.66.249 [online]. [cit. 2010-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-14. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Icon - upload photo 2.svg
Icon of a sunset photograph
No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“