Beadweaving

Beadweaving (česky šitý šperk) je technika tvorby šperků z korálků (různých barev, tvarů i velikostí).

Šperky jsou šity pomocí jehly a nitě. Při šití těchto šperků lze použít i různé typy stehů. Dalším doplňkem mohou být kabošony (kabošon je hladký kámen bez fazet, na jedné straně rovný a na druhé vypouklý. Obvykle se jedná o polodrahokam nebo drahokam, i když stejným termínem mohou být označeny i nekamenné materiály, jako např. perly, sklo a dokonce i plasty. Kabošony se buď kalibrují na celou řadu velikostí a tvarů, jako např. oválné, kulaté či čtvercové, nebo mohou mít naopak různé amorfní tvary. ^[1]) či rivoly např. od Swarovski .

Velkou výhodou šitých šperků je, že se v nich nemusí použít žádný kovový komponent, na který by mohl člověk mít alergii. Dá se ušít i zapínání, ať už náramku či náhrdelníku. Jednoduše to lze očkem s korálků, které se zapne pomocí většího korálku přišitého na protější konec náhrdelníku nebo náramku. Další variantou je tzv. zapínání OT, kdy se ušije kroužek a tyčinka z rokajlu, které fungují jako klasické americké zapínání.

Nevýhodou šitého šperku se může zdát jeho křehkost, i když nevypadá. Korálky i ty nejmenší jsou ze skla, proto stačí špatné ťuknutí a korálek může prasknout a rozpadnout se, čímž se odkryje nit. A i když se šitý šperk nešije z klasických nití, pořád jsou to nitě a nevydrží vše. Stejně tak nitím nedělá dobře voda. Proto každý šitý šperk potřebuje jemné zacházení a správné uskladnění. Nejlépe mu je samozřejmě na krku, ruce či uších.

Pro vlastní výrobu šitého šperku je potřeba velmi tenká jehla, nit (nymo, s-lon) a velkou spoustu korálků různých tvarů, velikostí a materiálů. Při šití klasických stehů rokajlem je výhodou, když jsou korálky pravidelných tvarů. Proto je lepší vybírat korálky od japonských výrobců - TOHO nebo Matsuno. Česká Preciosa se dá také ještě použít, ale už není tak pravidelná. Ale pozor na čínský rokajl, ten opravdu pravidelný není. Mezi českými korálky se objevila novinka Matubo, což jsou mačkané korálky a díky tomu jsou velmi pravidelné. Barvy je lepší udržet v jednom odstínu, tón v tónu. Šperk, který je barevně přeplácaný působí lacině.^[zdroj?!]

Freeform

Jednou z forem šitých šperků je freeform. Jak už sám název napovídá, jde o techniku, kde je vše možné. Tvůrce není omezený žádnými pravidly v podobě stehů, materiálu, barev, atd. Může propojit různorodé materiály pomocí různých stehů, vše záleží na vkusu autora.

Přesný návod na techniku freeform zřejmě nenaleznete. Prostě neexistuje. Určitě najdete několik přibližných návodů, kter vám možná poskytnou inspiraci a základní postupy, ale návod, kde by byl freeform popsán skutečně "krok po kroku" nebo "korálek po korálku" nenaleznete. Neexistuje. Nemůže existovat.^[2]

Korálková výšivka

Korálková výšivka také nepodléhá mnoha pravidlům. Jediný rozdíl mezi freeformem a výšivkou je, že se korálky přišívají na podklad. Většinou se korálky přišívají tak, že každým korálkem projde nit alespoň dvakrát, tím se mohou korálkové výšivky zdát pevnější a s delší životností na rozdíl od klasického šitého šperku. Touto technikou vznikají nádherné velké náhrdelníky, brože, náramky i náušnice. Oproti klasickému freeformu se lépe udržuje představovaný tvar šperku. Vytvoří se předem tvar z podkladu na který se přišívají korálky. Podklady se vytváří dva, protože tím druhým při dokončování šperku zakryjeme stehy a tím vznikne krásný, zahlazený šperk.

Externí odkazy

• Techniky šitého šperku
• Šité americké zapínání
• Jak se dělá freeform
• Tipy pro freeform

Reference