Becherovka
Becherovka Original | |
---|---|
Základní informace | |
Kategorie | bitter |
Místo původu | Česko, Karlovy Vary |
Vznik | 1807 |
Výrobce | Jan Becher |
Použití | k samotné konzumaci či do koktejlů jako je například beton |
Popis nápoje | |
Hlavní složka | směs bylin a koření, líh, voda, cukr |
Barva | žlutá |
Příchuť | Hořkosladká bylinná. Dominuje skořice, pomerančová kůra a hřebíček |
Obsah alkoholu | 38 % |
Servírování | |
Servis | ledově vymražený |
Teplota | −4 až −6 °C |
multimediální obsah na Commons |
Becherovka (celým jménem Becherovka Original, původním německým názvem Karlsbader Becher-Bitter) je český hořkosladký bylinný likér, vyráběný v Karlových Varech společností Jan Becher – Karlovarská Becherovka, kterou vlastnil koncern Pernod Ricard. Od 1. května 2024 společnost vlastní polský koncern Grupa Maspex Sp. z o.o.[1] Vyrábí se z více než dvaceti druhů bylin a koření, vody, lihu a cukru a neobsahuje žádné chemické přísady.[2]
Někdy se jí přezdívá „třináctý karlovarský pramen“[3] nebo také „béžovka“.[4]
Historie
Roku 1806 přijíždí do Karlových Varů doktor Christian Frobrig z Anglie, který při odjezdu Becherovi daruje recept.
Od roku 1807 Josef Vitus Becher (1769–1840) začíná prodávat likér pod jménem English Bitter.[5]
Johann Nepomuk Becher (1813–1895) později převzal výrobu po svém otcovi Josefovi. Právě on se zasloužil o její rozvoj a jeho podpis najdete dnes na každé láhvi. Vybudoval novou likérku na Steinberkách (dnes je zde Jan Becher Muzeum). V roce 1866 Karel Laube, který byl švagr Jana Bechera navrhl pro láhve Becherovky plochý tvar, který se od roku 1907 zachovává i v současnosti.
Po svém otci poté vedl likérku nejstarší syn Gustav Becher (1840–1921) Ten nechal zaregistrovat v roce 1922 obchodní značku Becherovka. Od počátku 20. století firma také vyvážená produkt do zahraničí. Becherovka se prodávala před tím pod řadou názvů – English Bitter, Karlsbader Becherbitter, Karlsbader Bitter, Johann Bitter a další.
Jedinou ženou a posledním z rodu Becherů, kdo znal tajemství receptury byla Hedda Becher, která převzala vedení firmy v roce 1941. Po roce 1945 byla německá rodina Becherů vysídlena do zahraničí a likérka přešla i s receptem do státní správy.
V roce 1967 se na výstavě Expo 67 v kanadském Montrealu představuje veřejnosti koktejl BETON. Vznikl jako důkaz československo–kanadského přátelství, kdy Kanadu zastupoval Indian Tonic Water a Československo Becherovka Original.[6]
V roce 2001 po dokončení privatizace společnosti se stala součástí francouzského koncernu Pernod Ricard.
V roce 2010 je otevřen moderní závod na výrobu Becherovky v karlovarské městské části Bohatice. V roce 2010 vyráběla ročně okolo 8 miliónů litrů ročně.[6]
V roce 2018 dostala etiketa láhve Becherovky kryptogram, tajemný symbol, který je součástí nového designu etikety a láhve.
Francouzský koncern Pernod Ricard v roce 2024 Becherovku prodal polské společnosti Grupa Maspex Sp z o.o. a ten je od 1. května 2024 jejím vlastníkem.
Současnost
Ročně je vyrobeno cca 8 mil. litrů. Becherovka je momentálně nejprodávanějším likérem v segmentu hořkých bylinných likérů.[7]
Postup výroby
Becherovka se připravuje podle tajné receptury, po celou dobu stejným způsobem. Většina bylin pochází z Česka, ale ve směsi se najdou také suroviny ze vzdálených exotických oblastí, například Zanzibaru, Srí Lanky či ze zemí Jižní Ameriky. Existuje ale také informace, že zhruba tři čtvrtiny bylin a koření pocházejí ze zahraničí. Některé druhy prý rostou přímo v okolí Karlových Varů. Z limitované edice 2017 je známo, že obsahuje Achillea millefolium, Eugenia aromatica, Cinnamomum Aromaticum a Hyssopus Officinalis.[8]
Výroba probíhá v místnosti zvané „Drogikamr“ (název užívaný ještě z doby Becherů) a trvá několik týdnů až měsíců. Hotová směs je přesypána do pytlů z přírodního materiálu a na jeden týden ponořena do alkoholu, aby dokonale prosákla. Vzniklý extrakt se smíchá s vodou a přírodním cukrem a poté se vkládá do digeračních tanků. Becherovka zraje přibližně dva měsíce a poté je stáčena do charakteristických zelených láhví. Po stočení ji degustuje hlavní sládek.
Firma dodržuje různá bezpečnostní opatření. Výrobní receptura je známa pouze dvěma lidem ze společnosti, výrobnímu manažerovi a výrobnímu řediteli. Tímto tajemstvím jsou doživotně smluvně vázáni a nemohou například společně cestovat. Traduje se, že se neobjednávají všechny suroviny naráz a že jsou navíc odebírány i některé druhy bylin a koření, které do likéru vůbec nepatří.
Export
Becherovka se momentálně vyváží do téměř 40 zemí světa. Mezi nejsilnější exportní trhy patří Německo, Slovensko, Ukrajina a Rusko.[9] Kromě toho se vyváží také do vzdálenějších zemí – Japonska, Brazílie či Austrálie.
Použití
Domácí servírování
Servíruje se jako aperitiv nebo digestiv, dále ve formě koktejlu či horkého nápoje. Její chuť a vůně nejlépe vyniknou, pokud je servírována ledově namražená (o teplotě −4 až −6 °C), proto je doporučeno uchovávat jí v lednici či mrazničce.
Míchání
Může se míchat například s kolou nebo top-topicem.[10] Zaměstnanci sovětského konzulátu v Karlových Varech svého času pili směs becherovky a tradiční ruské vodky Stolichnaya.[pozn. 1][11]
Koktejly
Z Becherovky je možné připravit několik známých koktejlů. K nejznámějším patří Beton, Red Moon, Beton Bitter, Beton s okurkou či retrostylový Koospol koktejl.[12] Dalším známým koktejlem je B-Celebration, který byl připraven u příležitosti oslav 200 let výroby a jehož autorem je Aleš Půta. Becherovka se také využívá při přípravě horkých nápojů. Nejrozšířenějším je Horká Becherovka.
Je také hojně využívána v barmanské mixologii po celém světě. Barmani z ní připravuji tradiční koktejly a horké nápoje a využívají ji k dalším experimentům v oblasti mixologie.[13]
Ocenění
Becherovka získala desítky českých i mezinárodních ocenění, například:
- 1871: stříbrná medaile, Výstava řemesel, průmyslu, zemědělství a lesnictví v Chebu (úplně první ocenění)[14]
- 1904: jmenování Becherovky dvorním dodavatelem císařského dvora. V té době putovalo pravidelně na císařský dvůr až 50 litrů Becherovky měsíčně.[4]
- 2002: Rodinné stříbro[15]
- 2013: stříbrná medaile, San Francisco World Spirits Competition (jediný český zástupce)[16]
- 2013: zlatá medaile, Internationaler Spirituosen Wettbewerb (Německo)[17]
Známí konzumenti
Známým fandou karlovarské Becherovky je bývalý český prezident Miloš Zeman. Během své návštěvy karlovarské likérky (březen 2017) přiznal, že: „…jako premiér jsem byl neplaceným agentem becherovky, neboť vždycky, když se mě ptali, co nejraději piju, vždycky jsem řekl becherovku.“ Poté, co mu byla zjištěna cukrovka, přešel na slivovici, ale dle vlastních slov zůstal becherovce věrný.[18]
Odkazy
Poznámky
- ↑ „Sovětský konzul v Karlových Varech nás (rozvědčíky V. Usolceva a V. Putina, pozn.) pohostil vlastním vynálezem – směsí zdejší becherovky a pravé ruské stoličné. Je třeba uznat, že konzul byl gurmán a znalec – jeho nápoj byl lepší než čistá becherovka i než čistá vodka“.
Reference
- ↑ ČTK. Becherovka v polských rukou. Od května bude patřit skupině Maspex [online]. 2024-04-30 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Becherovka Original | Pernod Ricard. profi.pernod-ricard.cz [online]. [cit. 2024-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Becherovka – třináctý léčebný pramen Karlových Varů. ČT24 [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b VYKOUKAL, Petr. Becherovka: likér z lékárny. Peníze.cz [online]. 2006-09-07 [cit. 2021-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. Becherovka Original [cit. 2021-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-07.
- ↑ a b Jak se vyrábí Becherovka. https://www.becherovka.com/ [online]. [cit. 2024-05-01]. Dostupné online.
- ↑ HONSOVÁ, Marcela. EKONOM: ”Bylinná vodka” Becherovka na Ukrajině porazila světové značky. Hospodářské noviny [online]. 2012-02-26 [cit. 2021-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Becherovka v limitce odhalí část ingrediencí. MediaGuru [online]. 2017-02-10 [cit. 2021-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Becherovku loni podrželi Slováci a Rusové. Tam spotřeba rostla. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Koktejly s Becherovkou
- ↑ USOLCEV, Vladimir. Sloužil jsem s Putinem u KGB. Praha: Academia, 2004. 225 s. ISBN 80-204-0336-1. S. 143.
- ↑ CRHA, Ivan. Dědeček na scestí a 300 dalších míchaných nápojů. Redakce Jana Marešová, Antonín Brož; ilustrace Spytimír Bursík; Boris Procházka. 3. vyd. Praha: Merkur 137 s. S. 98. Věcný rejstřík.
- ↑ ČTK; Lidovky.cz. Jak umíchat moderní koktejl? Využívá se i molekulární mixologie. Lidovky.cz [online]. 2010-09-28 [cit. 2021-09-28]. Dostupné online.
- ↑ VÍŠKOVÁ, Petra; ČIŽMÁŘ, Zeno. Tajemství třináctého pramene. [s.l.]: Jan Becher – Karlovarská Becherovka, a.s., 2007. S. 113.
- ↑ Víšková; Čižmář 2007 strana: 112
- ↑ 2013 RESULTS BY CLASS [online]. San Francisco: San Francisco World Spirits Competition [cit. 2013-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-07.
- ↑ ISW Gewinner 2013 [online]. Mundus Vini [cit. 2013-07-28]. Dostupné v archivu.
- ↑ vor. Zeman: Byl jsem neplaceným agentem Becherovky. Právo. Borgis, a.s., 2. 3. 2017, s. 3. ISSN 1211-2119.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo becherovka ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Becherovka na Wikimedia Commons
- Co patří do Becherovky? (Zdroj: iHned.cz, březen 2012, autorka: Radka Hrdinová)
- Rozhovor s Vladimírem Darebníkem a Bohuslavem Pichem (Zdroj: iHned.cz, březen 2012, autorka: Radka Hrdinová)
- Becherovka mezi nejlepšími alkoholickými nápoji světa (Zdroj: Lidovky.cz, autor: Lidovky.cz, ČTK)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Karlovarská Becherovka, Licence: CC BY-SA 3.0
Becherovka Original - lahev
Autor: Karlovarská Becherovka, Licence: CC BY-SA 3.0
Stáčecí linka v továrně Jan Becher - Karlovarská Becherovka