Bechyňský kraj

Bechyňský kraj;
Území
Sídlo kraje	Bechyně
Historická země	Čechy
Vznik	2. polovina 13. století
Zánik	1751
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počátky existence Bechyňského kraje nebo také jen Bechyňska spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Kraj se nazýval podle města Bechyně, které bylo jeho správním centrem.

Historie

Bechyňské hradiště bylo na ostrožně nad Lužnicí vybudováno v 9. století.^[1] První neurčitá zmínka o Bechyňsku je z 12. století. Bechyni poté získalo pražské biskupství, ale v roce 1268 místo získal zpět král Přemysl Otakar II., který se zde rozhodl postavit svůj hrad. Jan Lucemburský pak roku 1323 v podhradí založil město. Tehdy se připomíná i Chýnovsko a Doudlebsko, které se s Bechyňskem spojily v jeden kraj. Načas s ním bylo kvůli berním spojeno i Vltavsko.^[2] Po roce 1340 se v držení Bechyně střídají různé šlechtické rody.

Kromě toho roku 1265 založil král Přemysl Otakar II. královské město České Budějovice a roku 1293 byl Jindřichův Hradec poprvé zmíněn jako město, pročež je také řazen k nejstarším městům v Čechách. V roce 1420 husité vypálili Sezimovo Ústí a vypukly husitské války. Na jaře téhož roku husté založili město Tábor a dne 5. dubna 1420 se v podhradí u Mladé Vožice odehrála bitva u Mladé Vožice, kde oddíl vedený hejtmanem Janem Žižkou z Trocnova při nočním přepadu zaskočil a téměř zničil vojsko českého panstva.

Při solním sčítání (seznam konzumentů soli za účelem výběru daní) v roce 1702 bylo zjištěno v Bechyňském kraji 124 058 křesťanů a 654 židů, dohromady tedy 124 712 obyvatel nad deset let. Krajským městem byla Bechyně do 23. ledna 1751, kdy byl reskriptem Marie Terezie Bechyňský kraj kvůli své územní rozsáhlosti, protože zabíral celou východní polovinu jižních Čech, rozdělen na dva podíly: Táborský kraj a Budějovický kraj.^[2]^[3]

Významní hejtmané

první polovina 16. století: Oldřich Španovský z Lisova^[4]
1641–1644 Adam Pavel Slavata z Chlumu a Košumberka
1645–1649 Václav Vratislav z Mitrovic^[5]
1650–1652 Adam Pavel Slavata
1652–1658 Albrecht Kapoun ze Svojkova
1660–1677 Kryštof Karel Přehořovský z Kvasejovic
1686–1697 Kryštof Karel Voračický z Paběnic
1703–1704 Antonín Josef Obytecký z Obytec
1704–1705 Kryštof Karel Voračický z Paběnic
1717–1727 Karel Josef Voračický z Paběnic
1740–1751 František Václav Caretto-Millesimo

Hejtmané za rytířský stav

1670–1686 Jan Alexandr Koňas z Vydří^[6]
1707–1712 Jan Václav Vražda, rytíř z Kunvaldu^[7]
1735–1738 Václav Kazimír Netolický z Eisenberka

Sídla v kraji roku 1654

Místa v kraji Bechyňském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka.

Města

Jméno města	stav	obyvatel roku 1702*^[8]	počet budov roku 1830	obyvatelstvo přítomné roku 1830	obyvatelstvo domácí roku 1830^[9]
České Budějovice	královské město	2280	784	7450	7426
Jindřichův Hradec	poddanské, panské město, panství Jindřichův Hradec		636	5776	5705
Český Krumlov	poddanské, panské město, panství Český Krumlov	1558 (roku 1651)	707	5578	5520
Třeboň	poddanské, komorní město, panství Třeboň	674	331	4249	4427
Tábor	královské město	1112	431	4043	4053
Pelhřimov	královské město	992	368	3195	3164
Týn nad Vltavou	poddanské, duchovní město, panství Týn nad Vltavou	527	301	2859	2883
Soběslav	poddanské, komorní město, panství Třeboň	583	337	2580	2677
Pacov	poddanské, panské město, panství Pacov	378	353	2564	2593
Nová Bystřice	poddanské, panské město, panství Nová Bystřice		393	2487	2532
Počátky	poddanské, panské město, panství Jindřichův Hradec		326	2247	2280
Kamenice nad Lipou	poddanské, panské město, panství Kamenice nad Lípou	375	303	2154	2181
Bechyně	poddanské, panské město, panství Bechyně	502	281	1966	2012
Veselí nad Lužnicí	poddanské, komorní město, panství Třeboň	490	283	1885	1946
Milevsko	poddanské, duchovní město, panství Milevsko		278	1817	1876
Nové Hrady	poddanské, panské město, panství Nové Hrady		204	1586	1639
Miličín	poddanské, panské město, statek Miličín		202	1366	1393
Jistebnice	poddanské, panské město, panství Jistebnice	437	179	1208	1272
Rožmberk	poddanské, panské město, panství Rožmberk		178	1143	1222
Lomnice nad Lužnicí	poddanské, komorní město, panství Třeboň	303 (roku 1651)	161	1072	1116
Rudolfov	svobodné horní město	239	140	903	925
Hořepník	poddanské, rytířské město, statek Loutkov	249 (roku 1651)	125	877	882

(* Roku 1702 jsou obyvatelé nad 10 let.)

Městečka

Jméno městečka	stav	počet budov roku 1830	obyvatelstvo přítomné roku 1830	obyvatelstvo domácí roku 1830
Lišov	poddanské, panské městečko, panství Lišov	274	1916	1939
Trhové Sviny	poddanské, panské městečko, panství Nové Hrady	232	1746	1879
Kaplice	poddanské, panské městečko, panství Nové Hrady	290	1765	1793
Kardašova Řečice	poddanské, panské městečko, panství Jindřichův Hradec	241	1710	1768
Strmilov	poddanské, panské městečko, panství Jindřichův Hradec	281	1617	1657
Kunžak	poddanské, panské městečko, panství Jindřichův Hradec	256	1622	1644
Černovice	poddanské, panské městečko, panství Černovice	235	1570	1607
Mladá Vožice	poddanské, panské městečko, panství Mladá Vožice	260	1545	1597
Horní Cerekev	poddanské, panské městečko, panství Horní Cerekev	177	1521	1527
Deštná	poddanské, panské městečko, panství Jindřichův Hradec	211	1399	1391
Žirovnice	poddanské, panské městečko, panství Jindřichův Hradec	225	1335	1357
Benešov nad Černou	poddanské, panské městečko, panství Nové Hrady	219	1301	1348
Červená Řečice	poddanské, duchovní městečko, panství Červená Řečice	152	1213	1233
Stráž nad Nežárkou	poddanské, panské městečko, panství Stráž nad Nežárkou	148	1138	1140
Staré Město pod Landštejnem	poddanské, panské městečko, panství Landštejn	163	1118	1124
Dolní Cerekev	poddanské, duchovní městečko, panství Červená Řečice	156	1104	1109
Vyšší Brod	poddanské, panské městečko, panství Vyšší Brod	146	1022	1065
Nový Rychnov	poddanské, duchovní městečko, panství Červená Řečice	143	1029	1039
Chýnov	poddanské, panské městečko, panství Chýnov	106	970	1031
Horní Planá	poddanské, panské městečko, panství Český Krumlov	105	979	994
Borotín	poddanské, panské městečko, panství Jistebnice	129	935	962
Nová Cerekev	poddanské, panské městečko, panství Stráž pod Rálskem	134	951	957
Chvalšiny	poddanské, panské městečko, panství Český Krumlov	137	898	932
Dolní Bukovsko	poddanské, komorní městečko, panství Třeboň	128	840	879
Ledenice	poddanské, komorní městečko, panství Třeboň	112	788	824
Frymburk	poddanské, panské městečko, panství Rožmberk	96	750	775
Bernartice	poddanské, duchovní městečko, statek Bernartice	107	743	766
Stropnice	poddanské, panské městečko, panství Nové Hrady	131	698	710
Borovany	poddanské, duchovní městečko, statek kláštera v Borovanech	93	691	698
Cetviny	poddanské, panské městečko, panství Rožmberk	103	646	660
Horní Dvořiště	poddanské, panské městečko, panství Rožmberk	99	640	660
Rychnov nad Malší	poddanské, panské městečko, panství Klašter panenský ve městě Krumlově	120	789	657
Hořice na Šumavě	poddanské, panské městečko, panství Vyšší Brod	97	628	651
Velešín	poddanské, panské městečko, panství Nové Hrady	96	644	650
Dolní Dvořiště	poddanské, panské městečko, panství Rožmberk	104	587	621
Rožmitál na Šumavě	poddanské, panské městečko, panství Rožmberk	90	526	543
Hojná Voda	poddanské, panské městečko, panství Nové Hrady	86	506	534
Přídolí	poddanské, panské městečko, panství Český Krumlov	53	371	387
Adamov	poddanské, panské městečko, panství Lišov
Křemže	poddanské, panské městečko, panství Český Krumlov
Mezimostí nad Nežárkou	poddanské, komorní městečko, panství Třeboň

Reference

↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Bechyně, s. 31–32.
↑ ^a ^b Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha: J. Otto, 1890, str. 630.
↑ Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 160, 161.
↑ Španovští z Lisova. leporelo.info [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-05.
↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. S. 208.
↑ Heinrich Wicpalek, Budějovice v „tureckém roce“ 1683
↑ Historie obce Vlčeves. www.vlceves.cz [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-10.
↑ Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání
↑ Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bechyňský kraj na Wikimedia Commons

[encyklopedie-hradist-1] ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Bechyně, s. 31–32.

[Otto-2] Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha: J. Otto, 1890, str. 630.

[:0-3] Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 160, 161.

[4] Španovští z Lisova. leporelo.info [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-05.

[sedlacek-5] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. S. 208.

[6] Heinrich Wicpalek, Budějovice v „tureckém roce“ 1683

[7] Historie obce Vlčeves. www.vlceves.cz [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-10.

[8] Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání

[9] Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Navigation

Navigace

Tématické portály