Bedřichův Světec

Bedřichův Světec
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBělušice
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel28 (2021)[1]
Katastrální územíBedřichův Světec (2,8347 km²)
Nadmořská výška322 m n. m.
PSČ434 01
Počet domů21 (2021)[2][3]
Bedřichův Světec
Další údaje
Kód části obce2038
Kód k. ú.602035
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřichův Světec (německy Schwetz) je malá vesnice, část obce Bělušice v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží v nadmořské výšce 322 metrů a nachází se devět kilometrů jihovýchodně od města Most. V obci stojí kulturní památka románsko-gotický kostel svatého Jakuba Staršího, který je nejstarší dochovanou stavbou v okrese Most.

Název

Název vesnice vznikl z obecného jména světec, ke kterému byl pro rozlišení přidán přívlastek Bedřichův podle patrona vesnického kostela zmíněného v roce 1355. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Zuethiz (1238), Zwez (1240), Swietz (1254), Swietecz (1355), Swyetecz (1352–1369), Swietecz (1384 až okolo 1405), Swietecz (1404, 1549), Swětecz (1585), Swietecz (1664) a Schwetz (1787, 1833).[4]

Historie

První písemná zmínka o Bedřichově Světci pochází z roku 1238, kdy je jako majitel tvrze a přilehlé vsi uváděn vladyka Hageno de Zvethis. Dalšími majiteli z tohoto rodu jsou uváděni Bojslav a jeho bratr Vít (Boyzlaus de Zwes et Vitus frater eius) v roce 1240, v roce 1254 to byl Tomáš a roku 1295 Jan. Z roku 1355 pochází zpráva, že světským patronem zdejšího kostela byli Bedřich (po němž nese obec jméno) a jeho bratři Jan, oltářník ve Velkém kostele Pražském, Jan řečený Buch a Přibyslav. Ti jsou uváděni společně ještě v roce 1373. Jan zvaný Buch zemřel v roce 1396. Roku 1404 vlastnili tvrz zbylí bratři Bedřich a Jan.

Roku 1470 byl majitelem Bedřichova Světce Jan Buben ze Všebořic. Další zprávy jsou z let 1523–1529 o Janu a Mikuláši Světeckých z Černčic, když Mikuláš z Černčic a ze Světce odkázal Světec svým strýcům Janu a Mikuláši. Jan z Černčic prodal Světec Děpoltovi z Lobkovic. Bedřichův Světec tak patřil až do roku 1559 k bílinskému panství, kdy ho prodal Kryštof z Lobkovic Purkertovi Kaplířovi ze Sulevic. Ten nechal obnovit zdejší tvrz. Jeho čtyři synové zdejší majetek prodali roku 1576 svému příbuznému Jiříkovi Kaplíři ze Sulevic a na Tuchořicích. Od něj získal tvrz roku 1582 Jan mladší z Lobkovic a tvrz se podruhé dostala k bílinskému panství. Od roku 1637 patřil Bedřichův Světec ke statku Patokryje v rámci lobkovického panství Bílina až do roku 1848, kdy se stal samostatnou obcí. Poté byl několik let osadou obce Bečova, ale následně již opět samostatný.

Po roce 1945 se v Bedřichově Světci ustanovil samostatný místní národní výbor. V roce 1960 proběhla územní reforma a do okresu Most byla z bývalého okresu Bílina připojena obec Bělušice. MNV v Bedřichově Světci byl zrušen a obec byla připojena k Bělušicím.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 157 obyvatel (z toho 69 mužů), z nichž bylo deset Čechoslováků a 147 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 148 obyvatel: sedm Čechoslováků a 141 Němců. Kromě tří členů církve československé a čtyř lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7][8][9]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé1541521611631731571487463644729363028
Domy3333343438343940.161518202021
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Bělušice.

Pamětihodnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Jakuba Většího (Bedřichův Světec).

Stavba kostela svatého Jakuba Většího spadá do pozdně románského období v první polovině 13. století, kdy byl součástí šlechtického dvorce. Po roce 1270 byl přestavěn v raně gotickém slohu. Renesanční věž byla přistavěna na přelomu 15. a 16. století. Kostel má tvar jednolodní obdélné stavby s pravoúhlým presbytářem a s pravoúhlou sakristií na jižní straně. Předsíň na jižní straně je renesanční ze 16. století. Na triumfálním oblouku jsou dochovány gotické nástěnné malby a v lodi kostela po levé straně je taktéž gotická freska ze 14. století.

V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století prováděl Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech se sídlem v Mostě archeologické průzkumy jak uvnitř kostela, tak i v jeho okolí. Ve stejné době probíhal i stavebně historický průzkum Památkového ústavu v Ústí nad Labem.

Za přispění sponzorů od roku 2009 o kostel pečuje Občanské sdružení pro obnovu kostela sv. Jakuba v Bedřichově Světci.[10]

Další kulturní památkou v obci je opuková socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1774.

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27]
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Bedřichův Světec, Schwetz, s. 247. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 220. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 225. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309. 
  9. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Most, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-21]. Dostupné online. 
  10. Spolek pro obnovu kostela KOSVAJ

Literatura

  • Jan Klápště, Paměť krajiny středověkého Mostecka, Most 1994
  • Jan Klápště, Bedřichův Světec – šlechtické sídlo z 13. století, in: Osud Mostecka, Okresní muzeum Most: Most 1996, s. 56–59

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Bedřichův Světec 2.jpg
Autor: Hadonos, Licence: CC BY-SA 3.0
Osada Bedřichův Světec, okres Most