Bedřichův Světec

Bedřichův Světec
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Bělušice
Okres	Most
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°27′10″ s. š., 13°45′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	28 (2021)[1]
Katastrální území	Bedřichův Světec (2,8347 km²)
Nadmořská výška	322 m n. m.
PSČ	434 01
Počet domů	21 (2021)[2][3]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bedřichův Světec
Další údaje
Kód části obce	2038
Kód k. ú.	602035
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřichův Světec (německy Schwetz) je malá vesnice, část obce Bělušice v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží v nadmořské výšce 322 metrů a nachází se devět kilometrů jihovýchodně od města Most. V obci stojí kulturní památka románsko-gotický kostel svatého Jakuba Staršího, který je nejstarší dochovanou stavbou v okrese Most.

Název

Název vesnice vznikl z obecného jména světec, ke kterému byl pro rozlišení přidán přívlastek Bedřichův podle patrona vesnického kostela zmíněného v roce 1355. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Zuethiz (1238), Zwez (1240), Swietz (1254), Swietecz (1355), Swyetecz (1352–1369), Swietecz (1384 až okolo 1405), Swietecz (1404, 1549), Swětecz (1585), Swietecz (1664) a Schwetz (1787, 1833).^[4]

Historie

První písemná zmínka o Bedřichově Světci pochází z roku 1238, kdy je jako majitel tvrze a přilehlé vsi uváděn vladyka Hageno de Zvethis. Dalšími majiteli z tohoto rodu jsou uváděni Bojslav a jeho bratr Vít (Boyzlaus de Zwes et Vitus frater eius) v roce 1240, v roce 1254 to byl Tomáš a roku 1295 Jan. Z roku 1355 pochází zpráva, že světským patronem zdejšího kostela byli Bedřich (po němž nese obec jméno) a jeho bratři Jan, oltářník ve Velkém kostele Pražském, Jan řečený Buch a Přibyslav. Ti jsou uváděni společně ještě v roce 1373. Jan zvaný Buch zemřel v roce 1396. Roku 1404 vlastnili tvrz zbylí bratři Bedřich a Jan.

Roku 1470 byl majitelem Bedřichova Světce Jan Buben ze Všebořic. Další zprávy jsou z let 1523–1529 o Janu a Mikuláši Světeckých z Černčic, když Mikuláš z Černčic a ze Světce odkázal Světec svým strýcům Janu a Mikuláši. Jan z Černčic prodal Světec Děpoltovi z Lobkovic. Bedřichův Světec tak patřil až do roku 1559 k bílinskému panství, kdy ho prodal Kryštof z Lobkovic Purkertovi Kaplířovi ze Sulevic. Ten nechal obnovit zdejší tvrz. Jeho čtyři synové zdejší majetek prodali roku 1576 svému příbuznému Jiříkovi Kaplíři ze Sulevic a na Tuchořicích. Od něj získal tvrz roku 1582 Jan mladší z Lobkovic a tvrz se podruhé dostala k bílinskému panství. Od roku 1637 patřil Bedřichův Světec ke statku Patokryje v rámci lobkovického panství Bílina až do roku 1848, kdy se stal samostatnou obcí. Poté byl několik let osadou obce Bečova, ale následně již opět samostatný.

Po roce 1945 se v Bedřichově Světci ustanovil samostatný místní národní výbor. V roce 1960 proběhla územní reforma a do okresu Most byla z bývalého okresu Bílina připojena obec Bělušice. MNV v Bedřichově Světci byl zrušen a obec byla připojena k Bělušicím.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 157 obyvatel (z toho 69 mužů), z nichž bylo deset Čechoslováků a 147 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.^[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 148 obyvatel: sedm Čechoslováků a 141 Němců. Kromě tří členů církve československé a čtyř lidí bez vyznání byli římskými katolíky.^[6]

Pamětihodnosti

Stavba kostela svatého Jakuba Většího spadá do pozdně románského období v první polovině 13. století, kdy byl součástí šlechtického dvorce. Po roce 1270 byl přestavěn v raně gotickém slohu. Renesanční věž byla přistavěna na přelomu 15. a 16. století. Kostel má tvar jednolodní obdélné stavby s pravoúhlým presbytářem a s pravoúhlou sakristií na jižní straně. Předsíň na jižní straně je renesanční ze 16. století. Na triumfálním oblouku jsou dochovány gotické nástěnné malby a v lodi kostela po levé straně je taktéž gotická freska ze 14. století.

V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století prováděl Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech se sídlem v Mostě archeologické průzkumy jak uvnitř kostela, tak i v jeho okolí. Ve stejné době probíhal i stavebně historický průzkum Památkového ústavu v Ústí nad Labem.

Za přispění sponzorů od roku 2009 o kostel pečuje Občanské sdružení pro obnovu kostela sv. Jakuba v Bedřichově Světci.^[10]

Další kulturní památkou v obci je opuková socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1774.

Odkazy

Reference

Literatura

• Jan Klápště, Paměť krajiny středověkého Mostecka, Most 1994
• Jan Klápště, Bedřichův Světec – šlechtické sídlo z 13. století, in: Osud Mostecka, Okresní muzeum Most: Most 1996, s. 56–59

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřichův Světec na Wikimedia Commons