Bedřich Švestka

prof. MUDr. Bedřich Švestka, DrSc.
Bedřich Švestka (Časopis lékařů českých, 1971)
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci: 1976 – 1981
Ve funkci: 1981 – 1986
Ve funkci: 1986 – 1990
Rektor Univerzity Karlovy
Ve funkci: 1970 – 1976
Předchůdce	Josef Charvát
Nástupce	Zdeněk Češka
3. a 7. děkan LFH UK v Praze
Ve funkci: 1960 – 1969
Předchůdce	Jiří Sedlák
Nástupce	František Janda
Ve funkci: 1957 – 1959
Předchůdce	Vilibald Bílek
Nástupce	Jan Konopík
Stranická příslušnost
Členství	KSČ
Narození	16. ledna 1912 Hnidousy Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	6. září 1990 (ve věku 78 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Univerzita Karlova
Profese	politik, lékař a pedagog
Ocenění	Řád práce Řád republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Švestka (16. ledna 1912 Hnidousy – 6. září 1990 Praha^[1]) byl český a československý lékař specializující se v oboru pracovní lékařství, akademik Československé akademie věd, politik Komunistické strany Československa, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace, diplomat a vysokoškolský pedagog.

V letech 1970–1976 působil jako rektor Univerzity Karlovy a v obdobích 1957–1959 a 1966–1969 děkan Lékařské fakulty hygienické UK v Praze.

Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1938 promoval.^[2] V roce 1940 založil při nemocnici v Kladně poradnu pro choroby z povolání, v roce 1952 vybudoval v Kladně Ústav pracovního lékařství a v roce 1953 v tomto městě zřídil i Závodní ústav národního zdraví SONP Kladno. Od roku 1956 působil jako pedagog na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.^[1] Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady založil Kliniku pracovního lékařství, na které působil v letech 1973–1986 jako přednosta. Na Univerzitě Karlově se stal profesorem pro obory hygiena práce a nemoci z povolání. V období 1971–1987 současně pracoval ve funkci vedoucího Centra pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu. Od roku 1970 byl členem-korespondentem a od roku 1975 akademikem Československé akademie věd, přičemž v letech 1970-1982 byl členem prezídia ČSAV.^[3]

Angažoval se rovněž politicky. V letech 1960–1962 byl československým velvyslancem v Socialistické federativní republice Jugoslávie, od 14. prosince 1962 do 20. října 1964 pak velvyslancem v Alžírsku. XIV. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru KSČ. Ve funkci kandidáta ÚV KSČ ho potvrdil XV. sjezd KSČ. V období leden 1970 - květen 1971 byl navíc členem Byra pro řízení stranické práce v českých zemích. Od roku 1976 byl předsedou Československého mírového výboru (zvolen na plenárním zasedání této organizace v červnu 1976^[4]) a členem předsednictva Ústředního výboru Národní fronty ČSSR, od roku 1980 byl členem Světové rady míru. V roce 1970 získal Řád práce, roku 1982 Řád Vítězného února a roku 1987 Řád republiky.^[3][5]

Dlouhodobě zasedal v zákonodárných sborech. Ve volbách roku 1976 usedl do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 6 - Praha 6, hlavní město Praha). Mandát obhájil ve volbách roku 1981 (obvod Praha 6) a ve volbách roku 1986 (obvod Liberec-Česká Lípa, Severočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do ledna 1990, kdy byl zbaven mandátu v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.^[6][7][8][9]

Jednalo se o představitele konzervativního komunistického směru. V první polovině 70. let ve funkci rektora spolu s univerzitní vědeckou radou propouštěl (vyhazoval) pedagogy jednotlivých fakult z politických důvodů.^[10][11]

• 1980: Pracovní lékařství 1., 2., 3. sv.
• 1955: Hygiena práce v hutních závodech

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich Švestka
• Bedřich Švestka v parlamentu
• Bedřich Švestka v databázi Středočeské vědecké knihovny