Bedřich Švestka
prof. MUDr. Bedřich Švestka, DrSc. | |
---|---|
Bedřich Švestka (Časopis lékařů českých, 1971) | |
poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
Ve funkci: 1976 – 1981 | |
Ve funkci: 1981 – 1986 | |
Ve funkci: 1986 – 1990 | |
Rektor Univerzity Karlovy | |
Ve funkci: 1970 – 1976 | |
Předchůdce | Josef Charvát |
Nástupce | Zdeněk Češka |
3. a 7. děkan LFH UK v Praze | |
Ve funkci: 1960 – 1969 | |
Předchůdce | Jiří Sedlák |
Nástupce | František Janda |
Ve funkci: 1957 – 1959 | |
Předchůdce | Vilibald Bílek |
Nástupce | Jan Konopík |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 16. ledna 1912 Hnidousy Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 6. září 1990 (ve věku 78 let) Praha Československo |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | politik, lékař a pedagog |
Ocenění | Řád práce Řád republiky |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bedřich Švestka (16. ledna 1912 Hnidousy – 6. září 1990 Praha[1]) byl český a československý lékař specializující se v oboru pracovní lékařství, akademik Československé akademie věd, politik Komunistické strany Československa, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace, diplomat a vysokoškolský pedagog.
V letech 1970–1976 působil jako rektor Univerzity Karlovy a v obdobích 1957–1959 a 1966–1969 děkan Lékařské fakulty hygienické UK v Praze.
Profesní kariéra
Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1938 promoval.[2] V roce 1940 založil při nemocnici v Kladně poradnu pro choroby z povolání, v roce 1952 vybudoval v Kladně Ústav pracovního lékařství a v roce 1953 v tomto městě zřídil i Závodní ústav národního zdraví SONP Kladno. Od roku 1956 působil jako pedagog na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[1] Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady založil Kliniku pracovního lékařství, na které působil v letech 1973–1986 jako přednosta. Na Univerzitě Karlově se stal profesorem pro obory hygiena práce a nemoci z povolání. V období 1971–1987 současně pracoval ve funkci vedoucího Centra pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu. Od roku 1970 byl členem-korespondentem a od roku 1975 akademikem Československé akademie věd, přičemž v letech 1970-1982 byl členem prezídia ČSAV.[3]
Angažoval se rovněž politicky. V letech 1960–1962 byl československým velvyslancem v Socialistické federativní republice Jugoslávie, od 14. prosince 1962 do 20. října 1964 pak velvyslancem v Alžírsku. XIV. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru KSČ. Ve funkci kandidáta ÚV KSČ ho potvrdil XV. sjezd KSČ. V období leden 1970 - květen 1971 byl navíc členem Byra pro řízení stranické práce v českých zemích. Od roku 1976 byl předsedou Československého mírového výboru (zvolen na plenárním zasedání této organizace v červnu 1976[4]) a členem předsednictva Ústředního výboru Národní fronty ČSSR, od roku 1980 byl členem Světové rady míru. V roce 1970 získal Řád práce, roku 1982 Řád Vítězného února a roku 1987 Řád republiky.[3][5]
Dlouhodobě zasedal v zákonodárných sborech. Ve volbách roku 1976 usedl do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 6 - Praha 6, hlavní město Praha). Mandát obhájil ve volbách roku 1981 (obvod Praha 6) a ve volbách roku 1986 (obvod Liberec-Česká Lípa, Severočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do ledna 1990, kdy byl zbaven mandátu v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[6][7][8][9]
Jednalo se o představitele konzervativního komunistického směru. V první polovině 70. let ve funkci rektora spolu s univerzitní vědeckou radou propouštěl (vyhazoval) pedagogy jednotlivých fakult z politických důvodů.[10][11]
Výbor z díla
- 1980: Pracovní lékařství 1., 2., 3. sv.
- 1955: Hygiena práce v hutních závodech
Odkazy
Reference
- ↑ a b Švestka, Bedřich, 1912-1990, MUDr., prof., doc. [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2012-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Matrika doktorů Univerzity Karlovy X. (1937–1939). is.cuni.cz [online]. [cit. 2017-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 553.
- ↑ Seznam vedoucích funkcionářů Komunistické strany Československa [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2010-10-22]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-05]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-05]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 90/1976 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Jareš, J.: Filosofická fakulta UK v letech 1968 – 1971: Vývoj ve stranické organizaci KSČ na FF UK aneb od rehabilitací k nové čistce. 2004.. www.proverenafakulta.cz [online]. [cit. 29-05-2012]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29-05-2012.
- ↑ Petráň, Josef, Filozofická fakulta, in: Dějiny Univerzity Karlovy 1918-1990, sv. IV., Praha, Karolinum 1998, s. 441 –
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich Švestka
- Bedřich Švestka v parlamentu
- Bedřich Švestka v databázi Středočeské vědecké knihovny
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bedřich Švestka (Časopis lékařů českých, 1971)